Neo-gilurytmal

Kombinace prajmalium-ditartarátu s jinými antiarytmiky, betablokátory nebo kalciovými antagonisty může zvýšit
inhibiční účinek na AV vedení, intraventrikulární poruchy vedení a na kontraktilitu.
Je třeba se vyvarovat kombinace prajmalium-ditartarátu s antiarytmiky s obdobným mechanismem účinku
(Vaughan-Williamsova třída Ia a Ic).

Prajmalium-ditartarát zesiluje, v závislosti na dávce, poruchy vedení vyvolané podáváním srdečních glykozidů.
Prajmalium-ditartarát je metabolizován prostřednictvím cytochromu P 450 a jeho izoenzymu CYP 2D6. Prajmalium-
ditartarát tento izoenzym inhibuje. Klinicky významné lékové interakce prajmalium-ditartarátu s jinými léky
metabolizovanými CYP 2D6 nebo snižujícími jeho účinek jsou možné, ale důležitost této interakce není známa.
Současné podání prajmalium-ditartarátu s chinidinem má za následek vzestup plazmatické hladiny prajmalium-
ditartarátu a zvýšenou aktivitu vůči His-Purkyňově svazku.

Při současném podávání hormonů, sulfonamidů (včetně odvozených perorálních antidiabetik), salicylátů a
diazepamu se zvyšuje možnost vzniku dlouhotrvající cholestázy.
Při současném podávání látek indukujících enzymy (jako např. rifampicinu, fenobarbitalu, fenytoinu,
karbamazepinu) se zrychluje odbourávání prajmalium-ditartarátu v játrech a výrazně se snižují jeho hladiny
v plazmě.

Podávání prajmalium-ditartarátu spolu s jinými léky, které prodlužují interval QT, může pravděpodobně zvýšit riziko
lékových arytmií vyvolaných kombinovanými farmakodynamickými účinky těchto léků (aditivní prodloužení QT).