Hydrochlorothiazid léčiva

Farmakoterapeutická skupina: Thiazidové diuretikum, antihypertenzivum
ATC kód: C03AA
Hydrochlorothiazid je thiazidové diuretikum. Mechanismus antihypertenzního účinku thiazidových
diuretik není zcela znám. Thiazidy ovlivňují renální tubulární mechanismy reabsorpce elektrolytů,
přičemž přímo zvyšují exkreci sodíku a chloridových iontů a zbavují organizmus nadbytečné vody.
Ke ztrátám draslíku dochází sekundárně (směnou za sodík) i aktivní sekrecí draslíku v distálním
tubulu.
Zvyšuje se exkrece hořčíku, klesá vylučování kyseliny močové.
Diuretický účinek hydrochlorothiazidu snižuje objem plazmy, zvyšuje plazmatickou aktivitu reninu a
zvyšuje vylučování aldosteronu s následnými nárůsty ztrát draslíku a hydrogenuhličitanů močí, a
snižuje sérové hladiny draslíku.
Hypokalciurický účinek hydrochlorothiazidu je způsoben potlačením vylučování vápníku, a to tak, že
zvyšuje jeho reabsorpci v distálním tubulu.
Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že
byla pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce. V jedné
studii byla zahrnuta populace složená ze 71 533 případů BCC a z 8 629 případů SCC, odpovídajících
430 833, resp. 172 462 kontrolám v populaci. Užívání vysokých dávek HCTZ (≥ 50 000 mg
kumulativních) bylo spojeno s korigovanou mírou pravděpodobnosti (OR) 1,29 (95% interval
spolehlivosti (CI): 1,23-1,35) u BCC a 3,98 (95% CI: 3,68-4,31) u SCC. Jednoznačný vztah mezi
kumulativní dávkou a odezvou byl pozorován jak v případě BCC, tak SCC. Jiná studie naznačuje možné
spojení mezi karcinomem rtu (SCC) a expozicí HCTZ: 633 případů karcinomu rtu odpovídalo 63 kontrolám v populaci, přičemž byla použita strategie výběru z rizikových skupin. Vztah mezi
kumulativní dávkou a odezvou byl předveden s OR 2,1 (95% CI: 1,7-2,6), která vzrostla na 3,9 (3,4,9) při vysokých dávkách (~25 000 mg) a na 7,7 (5,7-10,5) v případě nejvyšší kumulované dávky
(~100 000 mg) (viz též bod 4.4).