Lacosamide adroiq 
PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Lacosamide Adroiq 10 mg/ml infuzní roztok 
 
2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jeden ml infuzního roztoku obsahuje 10 mg lakosamidu. 
Jedna injekční lahvička s 20 ml infuzního roztoku obsahuje 200 mg lakosamidu. 
 
Pomocné látky se známým účinkem 
Jeden ml infuzního roztoku obsahuje 2,99 mg sodíku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 
Infuzní roztok. 
Čirý, bezbarvý roztok. 
Hodnota pH se pohybuje mezi 3,8 a 5,0 a osmolalita mezi 275 a 320 mosm/kg. 
 
 
4.  KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Lacosamide Adroiq je indikován jako monoterapie parciálních záchvatů se sekundární generalizací 
nebo bez ní u dospělých, dospívajících a dětí od 2 let s epilepsií. 
 
Lacosamide Adroiq je indikován jako přídatná léčba: 
• při léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých, dospívajících 
a dětí od 2 let s epilepsií, 
• při léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých, dospívajících a 
dětí od 4 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Lékař má předepsat nejvhodnější lékovou formu a sílu léku podle tělesné hmotnosti a dávky. 
Léčbu lakosamidem lze zahájit buď perorálním podání podáním perorální podávání. Celková doba léčby intravenózním lakosamidem je na zvážení lékaře. 
V klinických studiích je zkušenost s podáváním infuzí lakosamidu 2x denně po dobu až 5 dnů jako 
přídatné terapie. Převedení z perorálního na intravenózní podávání nebo naopak může být provedeno 
přímo bez titrace. Je třeba dodržovat celkovou denní dávku a podávání dvakrát denně. Pokud je dávka 
lakosamidu vyšší než 400 mg/den známými poruchami srdečního převodního systému, pacienty současně užívající léčivé přípravky, 
které mohou vyvolat prodloužení PR intervalu, nebo s těžkým srdečním onemocněním myokardu nebo srdeční selháníLakosamid musí být podáván dvakrát denně  
Doporučené dávkování pro dospělé, dospívající a děti od 2 let je souhrnně uvedeno v následující 
tabulce. 
 
Tabulka 1: Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělí 
 
Tabulka 2: Děti od 2 let a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 50 kg 
Počáteční dávkadávky 0 D [ L P i O Q t  0 R Q R W H U D S L H mg/kg dvakrát denně 
mg/kg 
dvakrát denně 
v týdenních 
intervalech 
Monoterapie: 
- až 6 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 10 kg 
až < 40 kg 
- až 5 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 40 kg 
až < 50 kg 
 
Přídatná léčba: 
- až 6 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 10 kg 
až < 20 kg 
- až 5 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 20 kg 
až < 30 kg 
- až 4 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 30 kg 
až < 50 kg 
 
 
Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělí 
Monoterapie Doporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně zvýšena na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně Léčba lakosamidem může být také zahájena dávkou 100 mg dvakrát denně posouzení požadovaného počtu snížení záchvatů v porovnání s potenciálními nežádoucími účinky 
lékařem. 
V závislosti na odpovědi a snášenlivosti může být udržovací dávka dále zvyšována v týdenních 
intervalech o 50 mg dvakrát denně dvakrát denně  
Počáteční dávkadávky 0 D [ L P i O Q t  0 R Q R W H U D S L H  denně  
Přídatná terapie: 50 mg dvakrát 
denně  
50 mg dvakrát 
denně 
v týdenních 
intervalech 
Monoterapie: až 300 
 
Přídatná léčba: až 200 mg dvakrát 
denně Alternativní počáteční dávka* 200 mg jednotlivá nasycovací dávka následovaná dávkou 100 mg dvakrát denně  
* Podáním nasycovací dávky lze zahájit léčbu 捨k potenciálnímu zvýšení výskytu závažné srdeční arytmie a nežádoucím účinkům na centrální nervový systém Podání nasycovací dávky nebylo hodnoceno při akutních stavech, jako je status epilepticus. 
U pacientů, kteří dosáhli dávky vyšší než 200 mg dvakrát denně antiepileptikum, má dávkování odpovídat níže uvedenému doporučenému schématu pro přídatnou 
léčbu. 
 
Přídatná léčba klonických záchvatůDoporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně zvýšena na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně Podle individuální odpovědi a snášenlivosti pacienta může být udržovací dávka dále každý týden 
zvyšována o 50 mg dvakrát denně denně  
Děti od 2 let a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 50 kg 
 
Dávka se stanoví na základě tělesné hmotnosti. 
 
Monoterapie Doporučená počáteční dávka je 1 mg/kg dvakrát denně terapeutickou dávku 2 mg/kg dvakrát denně V závislosti na odpovědi a toleranci může být udržovací dávka dále zvyšována o 1 mg/kg dvakrát 
denně Má se použít nejnižší účinná dávka. U dětí s tělesnou hmotností od 10 kg do méně než 40 kg je 
doporučena maximální dávka 6 mg/kg dvakrát denně 40 do méně než 50 kg je doporučena maximální dávka 5 mg/kg dvakrát denně  
V následujících tabulkách jsou uvedeny příklady objemů infuzního roztoku na jednu dávku 
v závislosti na předepsané dávce a tělesné hmotnosti. Přesný objem infuzního roztoku se vypočte 
podle přesné tělesné hmotnosti dítěte. 
 
Tabulka 3: Dávky pro monoterapii při léčbě parciálních záchvatů podávané dvakrát denně 
u dětí od 2 let s tělesnou hmotností od 10 kg do méně než 40 kg 
TýdenPředepsaná 
dávka 
0,1 ml/kg 
⠱Počáteční 
dávka
0,2 ml/kg 
⠲0,3 ml/kg 
⠳0,4 ml/kg 
⠴0,5 ml/kg 
⠵0,6 ml/kg 
Maximální 
doporučená 
dávka 
Tělesná 
hmotnost
Podaný objem 
10 kg 1 ml 
ml 
ml 
ml 
ml 
ml
15 kg 1,5 ml 
ml 
4,5 ml 
ml 
7,5 ml 
ml 
20 kg 2 ml 
ml 
ml 
ml 
10 ml 
12 ml 
25 kg 2,5 ml 
ml 
7,5 ml 
10 ml 
12,5 ml 
15 ml 
30 kg 3 ml 
ml 
ml 
12 ml 
15 ml 
18 ml 
35 kg 3,5 ml 
ml 
10,5 ml 
14 ml 
17,5 ml 
21 ml 
 
Tabulka 4: Dávky pro monoterapii při léčbě parciálních záchvatů podávané dvakrát denně 
u dětí a dospívajících s tělesnou hmotností od 40 kg do méně než 50 kgTýdenPředepsaná 
dávka 
0,1 ml/kg 
⠱Počáteční 
dávka 
0,2 ml/kg 
⠲ 
0,3 ml/kg 
⠳0,4 ml/kg 
⠴0,5 ml/kg 
⠵Maximální 
doporučená 
dávka 
Tělesná 
hmotnost 
Podaný objem 
40 kg 4 ml 
ml 
12 ml
16 ml 
20 ml 
45 kg 4,5 ml 
ml 
13,5 ml 
18 ml 
22,5 ml 
 
Přídatná léčba léčbě parciálních záchvatů od 2 letDoporučená počáteční dávka je 1 mg/kg dvakrát denně úvodní terapeutickou dávku 2 mg/kg dvakrát denně V závislosti na odpovědi a toleranci může být udržovací dávka dále zvyšována o 1 mg/kg dvakrát 
denně odpovědi. Má se použít nejnižší účinná dávka. U dětí s tělesnou hmotností od 10 kg do méně než 
20 kg je v důsledku zvýšené clearance v porovnání s dospělými doporučena maximální dávka až 
mg/kg dvakrát denně doporučena maximální dávka 5 mg/kg dvakrát denně 30 do méně než 50 kg je doporučena maximální dávka 4 mg/kg dvakrát denně v otevřených studiích až 6 mg/kg dvakrát denně  
V následujících tabulkách jsou uvedeny příklady objemů infuzního roztoku na jednu dávku 
v závislosti na předepsané dávce a tělesné hmotnosti. Přesný objem infuzního roztoku se vypočte 
podle přesné tělesné hmotnosti dítěte. 
 
Tabulka 5: Dávky pro přídatnou léčbu podávané dvakrát denně u dětí od 2 let s tělesnou 
hmotností od 10 kg do méně než 20 kg 
TýdenPředepsaná 
dávka 
0,1 ml/kg 
⠱Počáteční 
dávka
0,2 ml/kg 
⠲0,3 ml/kg 
⠳0,4 ml/kg 
⠴0,5 ml/kg 
⠵0,6 ml/kg 
Maximální 
doporučená 
dávka 
Tělesná 
hmotnost
Podaný objem 
10 kg 1 ml 
ml 
ml 
ml 
ml 
ml
15 kg 1,5 ml 
ml 
4,5 ml 
ml 
7,5 ml 
ml 
 
Tabulka 6: Dávky pro přídatnou léčbu podávané dvakrát denně u dětí a dospívajících s tělesnou 
hmotností od 20 kg do méně než 30 kg 
TýdenPředepsaná 
dávka 
0,1 ml/kg 
⠱Počáteční 
dávka
0,2 ml/kg 
⠲0,3 ml/kg 
⠳0,4 ml/kg 
⠴ 
0,5 ml/kg 
⠵Maximální 
doporučená 
dávka 
Tělesná 
hmotnost 
Podaný objem 
20 kg 2 ml 
ml 
ml 
ml
10 ml 
25 kg 2,5 ml 
ml 
7,5 ml 
10 ml 
12,5 ml 
 
Tabulka 7: Dávky pro přídatnou léčbu podávané dvakrát denně u dětí a dospívajících s tělesnou 
hmotností od 30 kg do méně než 50 kg 
Týden Předepsaná 
dávka 
0,1 ml/kg 
⠱Počáteční dávka
0,2 ml/kg 
⠲0,3 ml/kg 
⠳0,4 ml/kg 
⠴Maximální 
doporučená 
dávka 
Tělesná 
hmotnost 
Podaný objem
30 kg 3 ml 35 kg 3,5 ml 40 kg 4 ml 45 kg 4,5 ml  
Zahájení léčby lakosamidem pomocí nasycovací dávky monoterapii při léčbě parciálních záchvatů nebo přídatná léčba při léčbě parciálních záchvatů nebo 
přídatná léčba při léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů 
U dospívajících, dětí s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělých může být léčba lakosamidem také 
zahájena jednorázovou nasycovací dávkou 200 mg, po které přibližně za 12 hodin následuje udržovací 
dávkovací režim 100 mg dvakrát denně v souladu s individuální odpovědí a snášenlivostí, jak bylo popsáno výše. Nasycovací dávka může být 
podána, pokud lékař stanoví, že je třeba rychlé dosažení ustáleného stavu plazmatických koncentrací 
lakosamidu a terapeutického účinku. Dávka má být podána pod lékařským dozorem s přihlédnutím 
k potenciálnímu zvýšení výskytu závažné srdeční arytmie a nežádoucím účinkům na centrální nervový 
systém epilepticus. 
 
Přerušení léčby
Pokud je lakosamid vysazován, doporučuje se postupně snižovat dávku v týdenních poklesech o 
mg/kg/den 200 mg/den mg/kg/den, respektive ≥ 300 mg/den. Pomalejší snižování v týdenních poklesech o 2 mg/kg/den 
nebo 100 mg/den lze zvážit, je-li to z lékařského hlediska nutné. 
U pacientů, u nichž se rozvine závažná srdeční arytmie, se má provést hodnocení poměru klinických 
přínosů a rizik a v případě potřeby se má lakosamid vysadit. 
 
Zvláštní populace 
Starší pacienti U starších pacientů není nutné dávku snižovat. U starších pacientů je také třeba vzít v úvahu s věkem 
spojené snížení renální clearance a zvýšení hladin plochy pod křivkou „Porucha funkce ledvin“ a bod 5.2u starších pacientů zejména s dávkami vyššími než 400 mg/den  
Porucha funkce ledvin
U dospělých a pediatrických pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin kreatininu Clcr > 30 ml/minhmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin může 
být nasycovací dávka 200 mg zvažována, ale další titrace dávky s opatrností. U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s těžkou 
poruchou funkce ledvin maximální dávka 250 mg/den a titrace dávky musí být prováděna s opatrností. Jestliže je indikována 
nasycovací dávka, má být použita první týden léčby počáteční dávka 100 mg a následně 
dávkování 50 mg 2x denně. U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg s těžkou 
poruchou funkce ledvin snížení dávky o 25 % maximální dávky. U všech pacientů na hemodialýze se doporučuje doplnění 
dávky ve výši až 50 % z poloviny celkové denní dávky ihned po ukončení hemodialýzy. Léčbu 
pacientů s terminálním selháním ledvin je třeba vést s opatrností, protože není dost klinických 
zkušeností a může docházet ke kumulaci metabolitu  
Porucha funkce jater
U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s lehkou až středně 
těžkou poruchou funkce jater je doporučena maximální dávka 300 mg/den. 
Titraci dávky je třeba u těchto pacientů provádět s opatrností s ohledem na současně přítomnou 
poruchu funkce ledvin. U dospívajících a dospělých s tělesnou hmotností od 50 kg může být 
zvažována nasycovací dávka 200 mg, ale další titrace dávky s opatrností. 
Na základě údajů u dospělých má být u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg 
s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater použita dávka snížená o 25 % maximální dávky. 
Farmakokinetika lakosamidu nebyla u pacientů s těžkou poruchou funkce jater hodnocena bod 5.2pouze, pokud očekávaný léčebný přínos převažuje nad možnými riziky. Při pečlivém sledování 
aktivity onemocnění a potenciálních nežádoucích účinků u pacienta může být zapotřebí dávku upravit. 
 
Pediatrická populace 
Použití lakosamidu se nedoporučuje u dětí do 4 let při léčbě primárních generalizovaných tonicko-
klonických záchvatů a do 2 let při léčbě parciálních záchvatů, protože pro tyto skupiny existují 
omezené údaje o bezpečnosti a účinnosti. 
 
Nasycovací dávka
Podávání nasycovací dávky nebylo u dětí hodnoceno. Použití nasycovací dávky se u dospívajících a 
dětí s tělesnou hmotností nižší než 50 kg nedoporučuje. 
 
Způsob podání 
Infuzní roztok se podává dvakrát denně po dobu 15 až 60 minut. Při podávání dávky > 200 mg v infuzi 
Infuzní roztok lakosamidu může být podáván intravenózně bez dalšího ředění nebo může být ředěn 
injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml koncentraci 50 mg/ml  
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Známá atrioventrikulární 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Sebevražedné myšlenky a chování 
U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy sebevražedných 
představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií 
s antiepileptiky také prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. 
Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika 
ani pro lakosamid. 
Z tohoto důvodu u pacientů mají být sledovány známky sebevražedných představ a chování a případně 
má být zvolena vhodná léčba. Pacientům vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacientů objeví známky sebevražedných představ či chování 
 
Srdeční rytmus a vedení vzruchu 
V klinických studiích s lakosamidem bylo pozorováno prodloužení PR intervalu v závislosti na dávce. 
Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům s již existujícími proarytmickými stavy, například 
pacientům se známými poruchami srdečního převodního systému nebo závažným onemocněním srdce 
srdečních sodíkových kanálůantiarytmik a antiepileptik z řady blokátorů sodíkového kanálu U těchto pacientů se má zvážit provedení EKG vyšetření před zvýšením dávky lakosamidu 
nad 400 mg/den a poté, co je lakosamid vytitrován do rovnovážného stavu. 
 
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem nebyly u pacientů s epilepsií hlášeny 
fibrilace nebo flutter síní, avšak obojí bylo hlášeno v otevřených studiích epilepsie a ze zkušeností po 
uvedení přípravku na trh. 
 
Po uvedení přípravku na trh byla hlášena AV blokáda blokádypřípadech tyto příhody vedly k asystolii, srdeční zástavě a úmrtí u pacientů s existujícími 
proarytmickými stavy. 
 
Pacienti mají být informováni o příznacích srdeční arytmie nepravidelný tep, palpitace, dušnost, pocit točení hlavy a mdlobyokamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví. 
 
Závrať 
Při léčbě lakosamidem se objevovaly závratě, které by mohly vést ke zvýšenému výskytu náhodných 
poranění nebo pádů. Pacienti proto mají být poučeni, aby zachovávali zvýšenou opatrnost, dokud se 
neseznámí s tím, jak na ně přípravek působí  
Potenciál pro nový nástup nebo zhoršení myoklonických záchvatů 
 
U dospělých i pediatrických pacientů s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty 
pacientů s více než jedním typem záchvatů je třeba zvážit pozorovaný přínos kontroly u jednoho typu 
záchvatu oproti pozorovanému zhoršení u jiného typu záchvatu. 
 
Možné zhoršení EEG a klinického stavu u specifických pediatrických epileptických syndromů. 
 
Bezpečnost a účinnost lakosamidu u pediatrických pacientů s epileptickými syndromy, u kterých se 
mohou současně vyskytovat fokální a generalizované záchvaty, nebyla dosud stanovena. 
 
Pomocné látky se známým účinkem 
Tento léčivý přípravek obsahuje 59,8 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 3 % 
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g 
sodíku. 
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům léčeným ještě dalšími přípravky, které mohou 
vyvolat prodloužení PR intervalu kteří užívají antiarytmika. Analýza podskupiny pacientů v klinických studiích současně užívajících 
karbamazepin nebo lamotrigin však neprokázala zvýšený výskyt prodloužení PR intervalu. 
 
Data in vitro 
Data obecně naznačují, že lakosamid má nízký interakční potenciál. Ve studiích in vitro nedocházelo 
k indukci enzymů CYP1A2, CYP2B6 a CYP2C9 ani k inhibici enzymů CYP1A1, CYP1A2, CYP2A6, 
CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2D6 a CYP2E1 lakosamidem při plazmatických hladinách 
dosahovaných během klinických studií. Jedna studie in vitro prokázala, že lakosamid není ve střevech 
transportován P-glykoproteinem. Data in vitro ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou 
schopné katalyzovat tvorbu O-desmethyl metabolitu. 
 
Data in vivo 
Lakosamid neinhibuje ani neindukuje enzymy CYP2C19 ani CYP3A4 v klinicky významném 
rozsahu. Lakosamid neovlivňoval AUC midazolamu v dávce 200 mg 2x denněfarmakokinetiku omeprazolu v dávce 300 mg 2x denněOmeprazol, inhibitor CYP2C19 expozici lakosamidu. Tudíž z toho vyplývá, že středně silné inhibitory CYP2C19 pravděpodobně 
neovlivňují systémovou expozici lakosamidu v klinicky významném rozsahu. 
Opatrnost se doporučuje při současné léčbě silnými inhibitory CYP2C9 CYP3A4 zvýšené systémové expozici lakosamidu. Takové interakce nebyly stanoveny in vivo, ale jsou možné 
na základě údajů in vitro. 
 
Silné induktory enzymů, jako jsou rifampicin nebo třezalka tečkovaná mohou mírně redukovat systémovou expozici lakosamidu. Proto zahájení a ukončení léčby těmito 
enzymatickými induktory má být prováděno s opatrností. 
 
Antiepileptika 
Ve studiích lékových interakcí neovlivňoval lakosamid statisticky významně plazmatické koncentrace 
karbamazepinu a kyseliny valproové a ani plazmatické koncentrace lakosamidu nebyly 
karbamazepinem nebo kyselinou valproovou ovlivněny. Populační farmakokinetická analýza 
u různých věkových skupin prokázala, že současná léčba jinými antiepileptiky, která jsou známa jako 
induktory enzymů systémové expozice lakosamidu o 25 % u dospělých a o 17 % u pediatrických pacientů. 
 
Perorální kontraceptiva 
Ve studii lékových interakcí nebyla pozorována žádná interakce mezi lakosamidem a perorálními 
kontraceptivy ethinylestradiolem a levonorgestrelem. Koncentrace progesteronu nebyly při současném 
podávání obou přípravků ovlivněny. 
 
Různé 
Studie lékových interakcí neprokázaly žádné účinky lakosamidu na farmakokinetiku digoxinu, ani 
žádné klinicky významné interakce mezi lakosamidem a metforminem. 
Současné podání warfarinu s lakosamidem nevede k žádné klinicky relevantní změně 
ve farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech warfarinu. 
Ačkoli nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje o interakci lakosamidu s alkoholem, 
farmakodynamický účinek nemůže být vyloučen. 
Lakosamid se váže na bílkoviny z méně než 15 %, proto se klinicky významné interakce s jinými léčivými 
přípravky z důvodů kompetice o vazebná místa na bílkovinách považují za nepravděpodobné. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku 
Lékaři mají se ženami ve fertilním věku, které užívají lakosamid rodičovství a antikoncepci. 
Pokud se žena rozhodne otěhotnět, užívání lakosamidu se má znovu pečlivě přehodnotit. 
 
Těhotenství 
Obecná rizika v souvislosti s epilepsií a užíváním antiepileptik 
Pro všechna antiepileptika platí, že prevalence malformací u potomků léčených žen s epilepsií je 
dvakrát až třikrát vyšší než přibližně 3% výskyt u obecné populace. V léčené populaci byl zvýšený 
výskyt malformací pozorován při polyterapii. Míra vlivu léčby a/nebo vlastního onemocnění však 
zatím nebyla objasněna. 
Účinná antiepileptická léčba se navíc nesmí přerušovat, protože zhoršení onemocnění působí 
negativně na matku i plod. 
 
Rizika v souvislosti s užíváním lakosamidu
Adekvátní údaje o podávání lakosamidu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech 
nenaznačovaly teratogenní účinky u potkanů ani u králíků, ale při dávkách toxických pro matky byla 
u potkanů a králíků pozorována embryotoxicita známo. 
Lakosamid nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné matku jednoznačně převyšuje potenciální riziko pro plodpoužívání tohoto přípravku znovu pečlivě zvážit. 
 
Kojení 
Lakosamid se vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze 
vyloučit. Během léčby lakosamidem se doporučuje kojení přerušit. 
 
Fertilita 
Nebylo pozorováno žádné nežádoucí ovlivnění fertility samců a samic potkanů v dávkách 
odpovídajících plazmatickým koncentracím  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Lakosamid má malý nebo středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Léčba 
lakosamidem může vyvolat závratě nebo rozmazané vidění. Proto je nutné pacientům doporučit, aby 
neřídili dopravní prostředky a neobsluhovali jiné potenciálně nebezpečné stroje až do doby, kdy se 
přesvědčí o účincích lakosamidu na jejich schopnost tyto činnosti vykonávat. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrnný bezpečnostní profil 
Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby 
u 1 308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě 
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek. 
Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a 
snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový 
systém Ve všech těchto kontrolovaných studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům u 12,2 % 
pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším nežádoucím 
účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě. 
 
Výskyt CNS nežádoucích účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší. 
 
Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority monoterapie porovnávající lakosamid 
s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním účinky lakosamidu účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem 
CR 15,6 %. 
 
Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů od 4 let s idiopatickou 
generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty v souladu s bezpečnostním profilem hlášeným ze souhrnných placebem kontrolovaných klinických 
studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS patřila 
myoklonická epilepsie ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebemzávratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby lakosamidem 
byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků byl 9,% u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem. 
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických 
studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté časté frekvenci určit 
Tabulka 8: Frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických studiích a po uvedení 
přípravku na trh 
Třídsystémů 
časté 
Časté 
 
Méně častéPoruchy krve a
業hypersenzitivitaléková reakce 
systémovými 
příznaky 
Psychiatrické 
poruchy 
 deprese 
stavy zmatenosti
insomnieagresivita 
agitovanosteuforická náladapsychotická 
porucha 
sebevražedný pokussebevražedné 
představy 
halucinacePoruchy