Ravalsyo 
 
Související s přípravkem Ravalsyo 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s přípravkem Ravalsyo a dalšími léčivými přípravky. 
 
Související se složkou valsartan 
Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) s ARB, inhibitory ACE nebo aliskirenem 
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron  (RAAS) 
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo aliskirenu 
je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce 
ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz 
body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Souběžné použití není doporučeno 
 
Lithium
Reverzibilní vzrůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicity byl zaznamenán během souběžného použití 
lithia s inhibitory ACE. Vzhledem k nedostatku zkušeností se souběžným použitím valsartanu a lithia 
se tato kombinace nedoporučuje. Pokud je použití této kombinace nezbytné, je doporučeno důsledně 
monitorovat hladiny lithia v séru. 
 
Diuretika šetřící draslík, suplementy obsahující draslík, náhrady soli obsahující draslík a jiné látky, 
které mohou zvyšovat hladiny draslíku 
Pokud je užívání léčivého přípravku, který ovlivňuje hladiny draslíku, v kombinaci s valsartanem 
nezbytné, je doporučeno monitorovat hladiny draslíku v plazmě. 
 
Při souběžném použití je vyžadována opatrnost 
Nesteroidní antiflogistika (NSAID), včetně selektivních inhibitorů COX-2, kyseliny acetylsalicylové 
 
 
>3 g/den a neselektivních NSAID 
Při  souběžném  podání  antagonistů  angiotensinu  II  s  NSAID  může  dojít  k  oslabení účinku  proti 
hypertenzi. Navíc může souběžné použití antagonistů angiotensinu II a NSAID vést ke zvýšenému riziku 
zhoršení funkce ledvin a ke zvýšení hladin draslíku v séru. Proto je na začátku léčby doporučeno 
monitorování funkce ledvin stejně tak jako dostatečná hydratace pacienta. 
 
Transportéry
In  vitro data  naznačují,  že  valsartan  je  substrátem  jaterního  absorpčního  transportního  systému 
OATP1B1/OATP1B3 a jaterního efluxního transportéru MRP2. Klinický význam tohoto nálezu není 
znám. Souběžné podání  inhibitorů  absorpčních  transportérů  (např.  rifampicin,  cyklosporin)  nebo 
efluxních transportérů (např. ritonavir) může zvýšit systémovou expozici valsartanu. Při zahájení nebo 
ukončení souběžné léčby těmito látkami je nutná odpovídající péče. 
 
Další
Ve studiích lékových interakcí s valsartanem nebyly nalezeny klinicky signifikantní interakce valsartanu 
a  následujícími  látkami:  cimetidin,  warfarin,  furosemid,  digoxin,  atenolol,  indometacin, 
hydrochlorothiazid, amlodipin a glibenklamid. 
 
Pediatrická populace
U hypertenze dětí a dospívajících, u kterých jsou časté výchozí renální abnormality, je doporučena 
opatrnost při souběžném užití valsartanu a jiných látek, které inhibují renin-angiotensin-aldosteronový 
systém, což může zvýšit sérový draslík. Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru mají být důkladně 
monitorovány. 
 
Související se složkou rosuvastatin 
Vliv souběžně podávaných léčivých přípravků na rosuvastatin 
Transportní inhibitory: Rosuvastatin je substrátem pro některé transportní proteiny včetně hepatálního 
absorpčního proteinu OATP1B1 a efluxního transportéru BCRP. Souběžné podávání rosuvastatinu 
s léčivými přípravky, které inhibují tyto transportní proteiny, může vést ke zvýšeným plazmatickým 
koncentracím rosuvastatinu a zvýšenému riziku myopatie (viz body 4.2, 4.4 a 4.5 Tabulka 1). 
 
Cyklosporin: Souběžné  podávání  rosuvastatinu  a  cyklosporinu  vedlo  k  sedminásobnému  zvýšení 
plazmatických  koncentrací  rosuvastatinu  ve  srovnání  se  zdravými  dobrovolníky  (viz  Tabulka  1). 
Rosuvastatin je kontraindikován u pacientů léčených cyklosporinem (viz bod 4.3). Souběžné podávání 
nemělo vliv na plazmatické koncentrace cyklosporinu. 
 
Inhibitory proteáz: Souběžné používání rosuvastatinu a inhibitorů proteáz může značně zvýšit expozici 
rosuvastatinu, i když je přesný mechanismus interakce neznámý (viz Tabulka 1). Ve farmakokinetické 
studii se zdravými dobrovolníky se souběžné podávalo 10 mg rosuvastatinu a kombinačního přípravku 
dvou  proteázových  inhibitorů  (300  mg  atazanaviru/100  mg  ritonaviru)  bylo  spojeno  přibližně  se 
3násobným,  resp.  7násobným  zvýšením  AUC  rosuvastatinu,  resp.  Cmax.  Souběžné  podávání 
rosuvastatinu a některých kombinací inhibitorů proteáz je možné pouze po pečlivém zvážení úpravy 
dávky rosuvastatinu na základě očekávaného zvýšení expozice rosuvastatinu (viz body 4.2, 4.4 a 4.Tabulka 1). 
 
Gemfibrozil  a  další  přípravky  na  snížení  hladiny  lipidů: Souběžné podávání  rosuvastatinu 
a gemfibrozilu vedlo ke 2násobným hodnotám Cmax a AUC rosuvastatinu (viz bod 4.4). 
Na základě údajů získaných ze specifických interakčních studií se neočekává žádná farmakokineticky 
významná interakce s fenofibrátem, avšak mohou nastat farmakodynamické interakce. Gemfibrozil, 
fenofibrát, další fibráty a dávky niacinu (kyseliny nikotinové), které snižují hladinu lipidů (≥ 1 g/den), 
zvyšují riziko myopatie při podávání souběžně s  inhibitorem  HMG-CoA reduktázy pravděpodobně 
proto,  že  mohou  vyvolat  myopatii,  i  když  se  podávají  samostatně.  Dávky  30  mg  a  40  mg  jsou 
kontraindikovány při souběžném používání fibrátu (viz body 4.3 a 4.4). Počáteční dávka u těchto 
pacientů má být 5 mg. 
 
 
 
Ezetimib: Souběžné používání rosuvastatinu 10 mg a ezetimibu 10 mg vedlo k 1,2násobnému zvýšení 
AUC  rosuvastatinu  u  pacientů  s  hypercholesterolemií  (Tabulka  1).  Nicméně farmakodynamickou 
interakci ve smyslu nežádoucích účinků mezi přípravkem Ravalsyo a ezetimibem nelze vyloučit (viz 
bod 4.4). 
 
Antacida: Souběžné  podávání  rosuvastatinu  a  suspenze  antacid  s  obsahem  hydroxidu  hlinitého 
a hydroxidu hořečnatého vedlo k poklesu plazmatických koncentrací rosuvastatinu asi o 50 %. Tento 
vliv byl menší, pokud bylo antacidum podáno 2 hodiny po podání přípravku Ravalsyo. Klinický význam 
této interakce se nezkoumal. 
 
Erythromycin: Souběžné podávání rosuvastatinu a erythromycinu vedlo ke 20% zmenšení AUC a 30% 
snížení hodnoty Cmax rosuvastatinu. Příčinou této interakce může být zvýšení motility střeva vyvolané 
erythromycinem. 
 
Enzymy  cytochromu  P450: Výsledky  studií in  vitro a in  vivo ukázaly,  že  rosuvastatin  není  ani 
inhibitorem,  ani  induktorem  isoenzymů  cytochromu  P450.  Kromě  toho  je  rosuvastatin  slabým 
substrátem  pro  tyto  isoenzymy.  Z  tohoto  důvodu  se  interakce  na  podkladě  metabolismu 
zprostředkovaného cytochromem P450 neočekávají. Mezi rosuvastatinem a flukonazolem (inhibitor 
CYP2C9 a CYP3A4) nebo ketokonazolem (inhibitor CYP2A6 a CYP3A4) nebyly pozorovány klinicky 
významné interakce. 
 
Interakce vyžadující úpravu dávkování rosuvastatinu (viz též Tabulka 1): Pokud je nutné souběžně 
podávat  rosuvastatin  s jinými  léčivými  přípravky  známými,  že  zvyšují  expozici  rosuvastatinu, 
dávkování rosuvastatinu musí být upraveno. V případě, že je očekávané zvýšení expozice rosuvastatinu 
(AUC) přibližně 2násobné a vyšší, podává se úvodní dávka rosuvastatinu 5 mg. Maximální denní dávka 
rosuvastatinu se upraví tak, aby očekávaná expozice rosuvastatinu nepřekročila expozici při podávání 
denní dávky rosuvastatinu 40 mg podávané bez interagujících léčivých přípravků, např. dávka 20 mg 
rosuvastatinu  s  gemfibrozilem  (1,9násobné  zvýšení)  a  dávka  10 mg  rosuvastatinu  s  kombinací 
atazanavir/ritonavir (3,1násobné zvýšení). 
 
Tikagrelor: Tikagrelor může ovlivnit vylučování rosuvastatinu ledvinami, což zvyšuje riziko akumulace 
rosuvastatinu. V některých případech vedlo souběžné podávání tikagreloru a rosuvastatinu ke snížení 
funkce ledvin, zvýšení hladiny CPK a k rhabdomyolýze. 
 
Pokud léčivý přípravek zvyšuje AUC rosuvastatinu méně než 2násobně, není nutné upravovat úvodní 
dávku, avšak je třeba opatrnosti při zvýšení dávky rosuvastatinu nad 20 mg. 
 
Tabulka  1: Vliv souběžně podávaných léčivých přípravků na expozici rosuvastatinu (AUC; 
v pořadí snižující se velikosti) z publikovaných klinických studií 
2násobné nebo více než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu 
Dávkový režim interagujícího léčiva Dávkový režim rosuvastatinu Změna AUC* rosuvastatinu 
sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir 
(400 mg/100 mg/100 mg) + voxilaprevir 
(100 mg) OD po dobu 15 dnů 
10 mg, jednorázově 7,4násobný↑ 
cyklosporin 75 mg BID až 200 mg BID, 
měsíců 
10 mg OD, 10 dnů 7,1násobný↑ 
darolutamid 600 mg BID, 5 dnů 5 mg, jednorázově 5,2násobný↑ 
regorafenib 160 mg OD, 14 dnů 5 mg, jednorázově 3,8násobný↑ 
atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg OD, 
dnů 
10 mg, jednorázově 3,1násobný↑ 
velpatasvir 100 mg OD 10 mg, jednorázově 2,7násobný↑ 
 
 
2násobné nebo více než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu 
ombitasvir 25 mg/paritaprevir 
150 mg/ritonavir 100 mg OD/dasabuvir 
400 mg BID, 14 dnů 
mg, jednorázově 2,6násobný↑ 
grazoprevir 200 mg/elbasvir 50 mg OD, 
11 dnů 
10 mg, jednorázově 2,3násobný↑ 
glekaprevir 400 mg/pibrentasvir 120 mg 
OD, 7 dnů 
mg OD, 7 dnů 2,2násobný↑
lopinavir 400 mg/ritonavir 100 mg BID, 
17 dnů 
20 mg OD, 7 dnů 2,1násobný↑ 
klopidogrel 300 mg iniciální dávka, 
pokračovací dávka 75 mg za 24 hodin 
20 mg, jednorázově 2násobný↑ 
Méně než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu
Dávkový režim interagujícího léčiva Dávkový režim rosuvastatinu Změna AUC* rosuvastatinu 
gemfibrozil 600 mg BID, 7 dnů 80 mg, jednorázově 1,9násobný↑ 
eltrombopag 75 mg OD, 5 dnů 10 mg, jednorázově 1,6násobný↑ 
darunavir 600 mg/ritonavir 100 mg BID, 
dnů 
10 mg OD, 7 dnů 1,5násobný↑ 
tipranavir 500 mg/ritonavir 200 mg BID, 
11 dnů 
10 mg, jednorázově 1,4násobný↑ 
dronedaron 400 mg BID není známo 1,4násobný↑ 
itrakonazol 200 mg OD, 5 dnů 10 mg, jednorázově 1,4násobný↑** 
ezetimib 10 mg OD, 14 dnů 10 mg, OD, 14 dnů 1,2násobný↑** 
Snížení AUC rosuvastatinu
Dávkový režim interagujícího léčiva Dávkový režim rosuvastatinu Změna AUC* rosuvastatinu 
erythromycin 500 mg QID, 7 dnů 80 mg, jednorázově 20% 
baikalin 50 mg TID, 14 dnů 20 mg, jednorázově 47% 
*Údaje  uvedené  jako × násobek  představují  poměr  mezi  souběžným  podáváním  a  samotným 
rosuvastatinem.  Údaje  uvedené  jako  %  změna  představují  %  rozdíl  vzhledem  k  samotnému 
rosuvastatinu. Zvýšení je uvedeno jako „“, snížení jako „“. 
**Bylo  provedeno  několik  interakčních  studií  s  různými  dávkami  rosuvastatinu,  tabulka  ukazuje 
nejvýznamnější poměr. 
AUC  =  plocha  pod  křivkou; OD  =  jednou  denně;  BID  =  dvakrát  denně;  TID  =  třikrát  denně; 
QID = čtyřikrát denně 
Následující léčivé přípravky/jejich kombinace nemají klinicky významný vliv na AUC rosuvastatinu při 
souběžném podávání: aleglitazar 0,3 mg po dobu 7 dnů; fenofibrát 67 mg TID po dobu 7 dnů; flukonazol 
200 mg OD po dobu 11 dnů; fosamprenavir 700 mg/ritonavir 100 mg BID po dobu 8 dnů; ketokonazol 
200 mg BID po dobu 7 dnů; rifampicin 450 mg OD po dobu 7 dnů; silymarin 140 mg TID po dobu dnů. 
 
Vliv rosuvastatinu na souběžně podávané léčivé přípravky 
Antagonisté vitamínu K: Podobně jako u jiných inhibitorů HMG-CoA reduktázy může zahájení léčby 
přípravkem či zvýšení dávky přípravku Ravalsyo u pacientů souběžně léčených antagonisty vitaminu K 
(např. warfarin nebo jiná kumarinová antikoagulancia) vést ke zvýšení protrombinového času (INR - 
International Normalised Ratio). Přerušení léčby přípravkem Ravalsyo nebo snížení dávky může vést 
ke snížení INR. Za těchto okolností je vhodné monitorování INR. 
 
Perorální antikoncepce/substituční hormonální léčba: Souběžné podávání rosuvastatinu a perorálních 
kontraceptiv vedlo ke zvětšení AUC ethinylestradiolu o 26 % a norgestrelu o 34 %. Toto zvýšení hladin 
v plazmě je třeba brát v úvahu při určení dávek perorálního kontraceptiva. U pacientek užívajících 
 
 
souběžně rosuvastatin a substituční hormonální léčbu nejsou dostupné farmakokinetické údaje, a proto 
se nedá vyloučit, že může dojít k podobnému efektu. Tato kombinace se však podávala velkému počtu 
žen v klinických studiích a byla dobře tolerována. 
 
Jiné léčivé přípravky 
Digoxin: Na základě údajů získaných ze specifických interakčních studií se neočekává žádná klinicky 
významná interakce s digoxinem. 
 
Kyselina fusidová: Riziko myopatie včetně rhabdomyolýzy se při souběžném systémovém podávání 
kyseliny  fusidové  se  statiny  může  zvyšovat.  Mechanismus  této  interakce  (zda  jde  o  interakci 
farmakodynamickou nebo farmakokinetickou nebo obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto 
kombinací byla hlášena rhabdomyolýza (včetně několika úmrtí). 
Pokud je systémová léčba kyselinou fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou 
vysadit léčba rosuvastatinem. Viz také bod 4.4. 
 
Pediatrická  populace: Studie  interakcí  byly  provedeny  pouze  u  dospělých.  Rozsah  interakcí 
u pediatrické populace není znám.