Glucophage xr 
Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu cukru v krvi. Biguanidy; ATC kód: A10BA 
Mechanismus účinku 
Metformin  patří  mezi  biguanidy  s antihyperglykemickými  účinky na  bazální  i  postprandiální 
hyperglykemii. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii. Metformin snižuje 
bazální hyperinzulinemii a v kombinaci s inzulínem snižuje potřebu inzulínu. 
 
Metformin uplatňuje svůj antihyperglykemický účinek 3 různými mechanismy: 
Metformin snižuje jaterní produkci glukózy. 
 
 
Metformin usnadňuje vychytávání a utilizaci glukózy v periferních tkáních, částečně zvýšením účinku 
inzulínu. 
Metformin mění obrat glukózy ve střevě: Vychytávání z oběhu se zvyšuje a vstřebávání z potravy se 
snižuje.  Další  mechanismy  připisované  střevu  zahrnují  zvýšení  uvolňování  glukagonu  podobného 
peptidu 1 (GLP-1) a snížení resorpce žlučových kyselin. Metformin mění střevní mikrobiom. 
 
Metformin může zlepšit lipidový profil u osob s hyperlipidemií. 
 
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stabilní tělesnou hmotností, nebo s 
mírným úbytkem tělesné hmotnosti. 
 
Metformin je aktivátorem adenosinmonofosfát-proteinkinázy (AMPK) a zvyšuje transportní kapacitu 
všech známých typů membránových glukózových transportérů (GLUT). 
 
 
 
 
 
Klinická účinnost:  
 
Prospektivní  randomizovaná  studie  (UKPDS)  prokázala  dlouhodobou  výhodu  intenzivní  kontroly 
krevního cukru u dospělých pacientů s nadváhou trpících diabetem II. typu léčených metforminem 
s okamžitým uvolňováním v první linii léčby po selhání diety. 
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety, 
prokázala: 
• výrazné  snížení  absolutního  rizika  vzniku  komplikací  ve  spojitosti  s diabetem  ve  skupině 
metforminu (29,8 případů / 1 000 pacientů za rok) proti samotné dietě (43,3 případů / 1 000 pacientů 
za rok), p=0,0023 a proti skupinám léčeným deriváty sulfonylurey  a inzulínem v monoterapii (40,případů / 1 000 pacientů za rok), p=0,0034; 
• výrazné  snížení  absolutního  rizika  úmrtí  ve  spojitosti  s  diabetem:  metformin  7,5 případů  / 
000 pacientů za rok, samotná dieta 12,7 případů / 1 000 pacientů za rok (p = 0,017); 
• výrazné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů / 1 000 pacientů za rok 
proti samotné dietě 20,6 případů / 1 000 pacientů za rok (p =0,011) a proti skupinám léčeným deriváty 
sulfonylurey a inzulínem v monoterapii18,9 případů / 1 000 pacientů za rok (p=0,021); 
• výrazné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů / 1 000 pacientů za 
rok, samotná dieta 18 případů / 1 000 pacientů za rok (p=0,01). 
V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci  
s deriváty sulfonylurey prokázán. 
U diabetu I. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci  s inzulínem, klinická 
prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána.