Atenobene

Současné užití se sympatomimetiky a xantiny (aminophylin, theophylin) vede ke vzájemné inhibici
účinku. Reserpin, alfa-methyldopa, klonidin, guanfacin a srdeční glykosidy: současné užití atenololu
může zvýraznit negativně chronotropní efekt, resp. zpomalit vedení srdečního vzruchu. Při
současném užívání klonidinu je nutné několik dní před jeho vysazením ukončit terapii atenololem.
Blokátory vápníkových kanálů nifedipinového typu: při současné terapii může dojít k výraznějšímu
poklesu krevního tlaku.
Blokátory vápníkových kanálů typu verapamilu nebo diltiazemu, antiarytmika (amiodaron, chinidin,
disopyramid): zvýšené nebezpečí hypotenze, bradykardie a poruch srdečního rytmu. Během terapie
atenololem by neměly být aplikovány blokátory vápníkových kanálů a antiarytmika intravenózně.
Celková anestetika: může dojít k sumaci negativně inotropního efektu atenololu a celkových
anestetik.
Anesteziolog musí být vždy informován o léčbě atenololem.
Nedepolarizující myorelaxancia (pankuromin, tubokuranin): neuromuskulární blokáda může být
betablokátory zesílená.
Při náhlém vysazení I-MAO (isokarboxazid, tranylcypronin) současně užívaných s atenololem hrozí
nebezpečí těžké hypertenze (s výjimkou I-MAO B).
Současné užívání látek inhibujících syntézu prostaglandinů (např. ibuprofen, indometacin) může vést
ke snížení hypotenzního účinku atenololu.