Isoprenalina cloridrato monico

Léčba celkového atrioventrikulárního bloku (včetně Adamsova-Stokesova syndromu) a srdeční zástavy
Intramuskulární podání: 0,2 mg následované 0,02–1,0 mg na základě odpovědi pacienta.
Intravenózní podání: 2–10 mikrogramů/min, dle odpovědi pacienta.
Subkutánní podání: 0,2 mg následované 0,15–0,20 mg na základě odpovědi pacienta.

Léčba bronchospasmu během anestezie
Intravenózní podání: počáteční dávka 0,01–0,02 mg, v případě potřeby se opakuje.

Doplňková léčba kardiogenního šoku
Intravenózní podání: 0,5–5 mikrogramů/min na základě odpovědi pacienta. Vyšší dávky (až mikrogramů/min) mohou být někdy použity v těžkých šokových stavech v závislosti na klinickém stavu a
reakci pacienta.

Použití isoprenalinu se u dětí nedoporučuje z důvodu nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti.

Návod k použití
Pro intravenózní injekci
Nařeďte 1 ml injekčního roztoku isoprenalin-hydrochloridu 0,2 mg/ml s 10 ml 0,9% roztoku chloridu
sodného nebo s 5% roztokem glukózy pro získání roztoku o koncentraci 0,02 mg/ml.

Pro intravenózní infuzi
Nařeďte 10 ml injekčního roztoku isoprenalin-hydrochloridu 0,2 mg/ml s 500 ml 0,9% roztoku chloridu
sodného nebo s 5% roztokem glukózy pro získání roztoku o koncentraci 0,004 mg/ml.
K zabránění náhlému toku nadměrného množství přípravku použijte mikropropustku nebo kontinuální
infuzní pumpu.