Pamidronate medac

U březích samic potkanů bylo prokázáno, že pamidronát proniká placentární bariérou a hromadí se
v kostech plodu podobným způsobem jako u dospělých zvířat. U potkanů bylo zjištěno, že při
perorálním podání 60 mg/kg/den (odpovídající přibližně 1,2 mg/kg intravenózně) a více (0,7krát více
než nejvyšší doporučená dávka pro jednorázovou intravenózní aplikaci u lidí) prodloužil dinatrium-
pamidronát délku gestace a porodu, vedoucí ke zvýšené mortalitě mláďat.

Ve studiích s intravenózní aplikací dinatrium-pamidronátu březím samicím potkanů nebyla s určitostí
prokázána teratogenicita, ačkoli vyšší dávky (12 a 15 mg/kg/den) byly spojeny s mateřskou toxicitou a
vývojovými poruchami plodu (edém plodu a zkrácené kosti) a dávky 6 mg/kg a více snižovaly
osifikaci. Nižší intravenózní dávky dinatrium-pamidronátu (1 – 6 mg/kg/den) zasahovaly (předporodní
únava a fetotoxicita) do normálního průběhu porodu potkaní samičky. Tyto účinky: vývojové poruchy
plodu, prodloužení porodu a snížená míra přežití potkaních mláďat byly pravděpodobně způsobeny
snížením sérové hladiny kalcia matky.

U březích králíků byly z důvodu mateřské toxicity zkoumány pouze nízké intravenózní dávky, ale
nejvyšší použitá dávka (1,5 mg/kg/den) byla spojena se zvýšenou mírou kostní resorpce a sníženou
osifikací. Teratogenicita však nebyla prokázána.

Toxicita pamidronátu je charakterizována přímým (cytotoxickým) účinkem na dobře prokrvené
orgány jako je např. žaludek, plíce a ledviny. Ve studiích na zvířatech s intravenózním podáním byly
nejvýznamnějším a nejčastějším nežádoucím účinkem léčby renální tubulární léze.

Karcinogeneze a mutageneze
Dinatrium-pamidronát nebyl při denním perorálním podání karcinogenní 80. a 104. týden trvání studie
u myší.
Standardní řada testů genových mutací a chromozomálního poškození neprokázala žádný genotoxický
účinek dinatrium-pamidronátu.