Dexmedetomidine b. braun

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Současné podávání dexmedetomidinu s anestetiky, sedativy, hypnotiky a opioidy pravděpodobně
povede k zesílení účinků, včetně účinku sedativního, anestetického a kardiorespiračního. Specifické
studie potvrdily zvýšené účinky při podání s izofluranem, propofolem, alfentanilem a midazolamem.

Nebyly prokázány žádné farmakokinetické interakce mezi dexmedetomidinem a izofluranem,
propofolem, alfentanilem a midazolamem. Avšak vzhledem k možným farmakodynamickým
interakcím při současném podávání s dexmedetomidinem bude možná nutné snížit dávkování
dexmedetomidinu nebo doprovodného anestetika, sedativa, hypnotika nebo opioidů.



Inhibice CYP enzymů, včetně CYP2B6, dexmedetomidinem byla studována na inkubovaných
lidských jaterních mikrozomech. In vitro studie naznačují, že interakční potenciál in vivo mezi
dexmedetomidinem a látkami s dominantním CYP2B6 metabolizmem existuje.

Indukce dexmedetomidinu in vitro byla pozorována na CYP1A2, CYP2B6, CYP2C8, CYP2Ca CYP3A4, indukci in vivo nelze vyloučit. Klinický význam není známý.

Možnost zvýšených hypotenzních a bradykardických účinků se musí zvážit u pacientů, kteří dostávají
jiné léčivé přípravky, jež tyto účinky vyvolávají, např. betablokátory, i když dodatečné účinky ve
studii interakcí s esmololem byly mírné.