Inomax

Nebyly provedeny žádné studie interakcí.
Na základě dostupných údajů nelze vyloučit klinicky významné interakce s jinými léčivými přípravky
užívanými při léčbě hypoxického respiračního selhání. Působení INOmaxu na nebezpečí vzniku
methemoglobinemie se může sčítat s působením donorových látek oxidu dusnatého včetně
nitroprusidu sodného a nitroglycerinu. INOmax byl bezpečně aplikován s tolazolinem, dopaminem,
dobutaminem, steroidy, surfaktantem a vysokofrekvenční ventilací. Použití v kombinaci s jinými
vazodilatačními látkami aditivní účinky na centrální oběh, na plicní arteriální tlak a na výkon pravé komory. V kombinaci
s dalšími vazodilatátory, které působí přes systémy cGMP nebo cAMP, by měl být inhalační oxid
dusnatý používán se zvýšenou opatrností.

Nebezpečí vytváření methemoglobinu se zvyšuje, pokud se souběžně s oxidem dusnatým podávají
látky se známou tendencí ke zvyšování koncentrací methemoglobinu sulfonamidyPrilokain, ať už se podává perorálně, parenterálně nebo lokálně, může vyvolat methemoglobinemii.
Proto je při podávání INOmaxu současně s jinými léčivými přípravky obsahujícími prilokain nutné
dbát opatrnosti.

Oxid dusnatý v přítomnosti kyslíku rychle oxiduje na deriváty, které jsou toxické pro bronchiální
epitel a pro alveolo-kapilární membránu. Hlavní vytvářenou látkou je oxid dusičitý působit zánět a poškození dýchacích cest. Existují také údaje ze zvířecích modelů, které naznačují
vyšší náchylnost k infekcím dýchacích cest po expozici nízkým hladinám NO2. Koncentrace NO2 musí
být během léčby oxidem dusnatým podávaným v dávkách <20 ppm nižší než 0,5 ppm. Jakmile
koncentrace NO2 překročí hodnotu 1 ppm, musí se dávka oxidu dusnatého okamžitě snížit. Informace
o monitorování NO2 viz bod 4.2.