Somatuline autogel

Farmakologické gastrointestinální účinky lanreotidu mohou vést ke snížení střevní absorpce současně
podaných léků včetně cyklosporinu.

Průvodní podání cyklosporinu s lanreotidem může snížit relativní biodostupnost cyklosporinu, což
může vyžadovat úpravu dávky cyklosporinu k udržení terapeutických hladin.

Interakce s léky s vysokou vazbou na plasmu jsou nepravděpodobné vzhledem k mírné vazbě
lanreotidu na sérové proteiny.

Limitovaná publikovaná data naznačují, že průvodní podání somatostatinových analog a
bromokriptinu může zvýšit dostupnost bromokriptinu.

Průvodní podání bradykardizujících léků (např. betablokátorů) může mít aditivní účinek na mírné
snížení srdeční frekvence spojené s lanreotidem. Může být nutné upravit dávku takových průvodních
léků.

Limitovaná dostupná publikovaná data naznačují, že somatostatinová analoga mohou snížit
metabolickou clearance látek metabolizovaných enzymy cytochromu P450, což může být v důsledku
suprese růstového hormonu. Jelikož není možné vyloučit tento účinek lanreotidu, jiné léky
metabolizované především CYP3A4 a mající nízký terapeutický index (např. quinidin, terfenadin) by
proto měly být použity s opatrností.