Roxithromycin-ratiopharm

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy
ATC kód: J01FA06

Mechanizmus účinku
Mechanizmem účinku roxithromycinu je inhibice syntézy proteinů vazbou na podjednotku 50S
bakteriálního ribozomu. Z toho vyplývá antibakteriální účinek.

Vztah farmakokinetiky a farmakodynamiky (PK/PD)
Účinnost závisí především na době, po kterou je sérová hladina nad minimální inhibiční
koncentrací (MIC) pro mikroorganizmy.

Mechanizmus rezistence
Rezistence na roxithromycin může být způsobena následujícími mechanizmy:
- Eflux: rezistenci může způsobit zvýšení počtu efluxních pump v cytoplazmatické
membráně. Tímto je ovlivněn pouze 14- a 15- článek laktonového kruhu (M-fenotyp).
- Alterace cílových struktur: metylace 23Sr RNS snižuje afinitu k ribozomálním vazebným
místům. Z toho plyne rezistence proti makrolidům, likosamidům a streptograminu B
(MLSB-fenotyp).
- Enzymatická deaktivace makrolidů má pouze sekundární klinický význam.

U fenotypu M je úplná zkřížená rezistence mezi roxithromycinem, azithromycinem,
klarithromycinem a erythromycinem. U fenotypu MLSB je navíc zkřížená rezistence mezi
klindamycinem a streptograminem B.

Hraniční hodnoty
Hraniční minimální inhibiční koncentrace (MIC) stanovené European Committee on
Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST)

Staphylococcus spp. S ≤ 1,0 mg/L a R > 2,0 mg/l
Streptococcus spp., group A, B, C and G S ≤ 0,5 mg/l a R > 1,0 mg/l
Streptococcus pneumoniae S ≤ 0,5 mg/l a R > 1,0 mg/l
Haemophilus influenzae* S ≤ 1,0 mg/l a R > 16 mg/l
Moraxella catarrhalis S ≤ 0,5 mg/l a R > 1,0 mg/l
* Korelace mezi MIC makrolidů u H. infuenzae a klinickým významem je slabá. Proto byla
hraniční koncentrace pro makrolidy a příbuzná antibiotika stanovena tak, aby byl divoký typ H.
influenzae zařazen do průměru.

Citlivost
Prevalence získané rezistence může pro vybrané druhy kolísat geograficky a s časem. Proto je
žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě vážných infekcí. Pokud je
nezbytné, je třeba poradit se s odborníkem, pokud je lokální prevalence rezistence taková, že
použití roxithromycinu je alespoň u některých druhů sporná.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Streptococcus pyogenes Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Moraxella catarrhalis
Další mikroorganizmy
Chlamydia trachomatis
Chlamydophila pneumoniae
Chlamydophila psittaci
Legionella pneumophila
Mycoplasma pneumoniae
Druhy, u kterých může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Staphylococcus aureus (citlivý na methicilin)
Staphylococcus aureus (methicilin-rezistentní)+
Streptococcus pneumoniae
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Haemophilus influenzae$
Přirozeně rezistentní mikroorganizmy
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Escherichia coli
Klebsiella spp.
Pseudomonas aeruginosa
Další mikroorganizmy
Mycoplasma hominis
$ Přirozená průměrná citlivost.
+ Vysoká míra rezistence (> 50%) byla pozorována v jednom nebo více regionech v EU.
Míra rezistence v některých studiích  10%