Somavert
Farmakoterapeutická skupina: jiné hormony předního laloku hypofýzy a analogy,ATC kód:H01AXMechanismus účinku
Pegvisomant je geneticky modifikovaný analog lidského růstového hormonu, působící jako
antagonista receptoru růstového hormonu.Pegvisomant se váže na receptory růstového hormonu na
povrchu buněk, kde blokuje vazbu růstového hormonu,a tak interferuje sintracelulární signální
transdukcí růstového hormonu. Pegvisomant je vysoce selektivní pro GH receptor a nevykazuje
zkříženou reakci sreceptory jiných cytokinůvčetně prolaktinu.
Farmakodynamické účinky
Inhibice účinku růstového hormonu pegvisomantem vede kpoklesu sérových koncentrací růstového
faktoru-I podobného inzulínu citlivých na růstový hormon, jako je volný IGF-I, podjednotka IGF-I labilní na kyseliny vazebný protein-3 růstového faktoru podobnému inzulínu 3, IGFBP-3Klinická účinnost a bezpečnost
Pacienti sakromegalií multicentrické studii porovnávající placebo a pegvisomant. Při všech návštěvách po zařazení do studie
bylo ve skupinách léčených pegvisomantem pozorováno statisticky významné, na dávce závislé
snížení IGF-I IGF-I se znormalizoval na konci studie pacientů léčených pegvisomantem20 mg denně, u 75% pacientů léčených dávkou 15 mg denně a u
82% nemocných léčených dávkou 20 mg denně.
Statisticky významné rozdíly oproti placebu celkových příznaků u všech dávkovacích skupin vporovnání splacebem.
Vdlouhodobé, otevřené studii stitrací dávek byla sledována kohorta 38 pacientů sakromegalií,
kterým byl podáván denně pegvisomant po dobu nejméně 12 měsíců koncentrace IGF-I vtéto kohortě poklesla při podávání pegvisomantu z917 ng/ml na 299 ng/ml,
přičemž 92% pacientů dosáhlo normální Vjiných studiích, ataké ve studii Acrostudy, normalizoval pegvisomant hladiny IGF-Iuvysokého
procentapacientů inzulínu vplazmě nalačno Pegvisomant také zlepšujeinzulínovousenzitivitu pravděpodobně díky blokádě GH receptorů
vtkáních, především vjátrech, ale také vtukové tkáni, vledvinách akosterních svalech, čímž
odstraňuje nepříznivý účinek GH na uvolňováníinzulínu, na lipolýzu aglukoneogenezi. Nicméně,
mechanismus všech těchto účinků není znám sjistotou. Upacientů sakromegalií adiabetemmellitem
může být nezbytné snížení dávek inzulínu nebo antidiabetik
