sp. zn. sukls  
SOUHR ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Sildenafil Mylan 25 mg potahované tablety Sildenafil Mylan 50 mg potahované tabletySildenafil Mylan 100 mg potahované tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tableta obsahuje sildenafilum 25 mg (ve formě sildenafili citras).  
Jedna tableta obsahuje sildenafilum 50 mg (ve formě sildenafili citras).  
Jedna tableta obsahuje sildenafilum 100 mg (ve formě sildenafili citras). 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 Potahovaná tableta.  
Sildenafil Mylan 25 mg: modré, kulaté, bikonvexní potahované tablety s vyraženým „M“ na jedné straně 
a „SL“ nad „25“ na druhé straně. 
Sildenafil Mylan 50 mg: modré, kulaté, bikonvexní potahované tablety s vyraženým „M“ na jedné straně 
a „SL“ nad „50“ na druhé straně. 
Sildenafil  Mylan 100 mg: modré, kulaté, bikonvexní potahované tablety s vyraženým „M“ na jedné 
straně a „SL“ nad „100“ na druhé straně.  
4.  KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1  Terapeutické indikace 
 Přípravek Sildenafil Mylan je indikován k léčbě dospělých mužů s erektilní dysfunkcí,  pod  kterou 
rozumíme neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci dostatečnou k umožnění uspokojivého pohlavního 
styku.  
Pro dosažení účinku přípravku Sildenafil Mylan je nezbytné sexuální dráždění.  
4.2  Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
Použití u dospělýchDoporučená dávka je 50 mg. Užívá se podle potřeby přibližně jednu hodinu před sexuální aktivitou. 
Podle účinnosti a snášenlivosti lze dávku zvýšit na 100 mg nebo snížit na 25 mg. Maximální doporučená 
dávka je 100 mg. Maximální doporučená frekvence užití dávky je jedenkrát denně.  
Zvláštní skupiny pacientů 
 
  
Starší pacientiU starších pacientů (věk ≥ 65 let) není nutná úprava dávek.  
Porucha funkce ledvinDávkování popsané v bodu “Použití u dospělých” se vztahuje i na nemocné s lehkou nebo středně těžkou 
poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu = 30-80 ml/min).  
Protože clearance sildenafilu je u nemocných s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu< 
30 ml/min) snížena, doporučuje se zahájit léčbu dávkou 25 mg. Podle účinnosti a snášenlivosti lze dávku 
v případě potřeby postupně zvýšit na 50 mg nebo až na 100 mg.  
Porucha funkce jaterProtože clearance sildenafilu je u nemocných s poruchou jater (např. cirhóza) snížena, doporučuje se 
zahájit léčbu dávkou 25 mg. Podle účinnosti a snášenlivosti lze dávku v případě potřeby postupně zvýšit 
na 50 mg nebo až na 100 mg.  
Pediatrická populace
Sildenafil není určen pro děti a dospívající do 18 let.  
Použití u pacientů užívajících jiné léčivé přípravkyS výjimkou ritonaviru, jehož současné užití se sildenafilem není doporučeno (viz bod 4.4), má být u 
nemocných, kteří současně užívají přípravky inhibující CYP34 jako počáteční dávka užita dávka 25 mg 
(viz bod 4.5).  
Předtím, než je zahájena léčba sildenafilem, mají být pacienti léčení alfa-blokátory stabilizováni z 
důvodu minimalizace možného vzniku posturální hypotenze. Kromě toho je vhodné zvážit zahájení 
léčby sildenafilem dávkou 25 mg (viz body 4.4 a 4.5).  
Způsob podání 
Perorální podání 
Pokud je sildenafil užit současně s jídlem, může dojít ke zpoždění nástupu účinku ve srovnání s použitím 
nalačno (viz bod 5.2).  
4.3  Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
Ve shodě se známými účinky na metabolismus oxidu dusnatého/cyklického guanosin monofosfátu 
(cGMP) (viz bod 5.1), se ukázalo, že sildenafil je schopen potencovat hypotenzní účinky nitrátů. Jeho 
současné užití s látkami schopnými uvolňovat oxid dusnatý (jako je amylnitrit) nebo nitráty v jakékoli 
formě je proto kontraindikováno.  
Současné  podávání  inhibitorů  PDE5,  včetně  sildenafilu,  se  stimulátory guanylátcyklázy, jako  je 
riocigvát, je kontraindikováno, protože může potenciálně vést k symptomatické hypotenzi (viz bod 4.5).  
Přípravky k léčbě erektilní dysfunkce, mezi které patří sildenafil, nemají být užívány muži, pro které 
není sexuální aktivita vhodná (např. nemocní se závažnými kardiovaskulárními poruchami, jako je   
nestabilní angina pectoris nebo závažné srdeční selhání).  
Sildenafil je kontraindikován u pacientů, kteří ztratili zrak v důsledku nearteritické přední ischemické 
neuropatie optického nervu (NAION), bez ohledu na to, zda tato příhoda souvisela s předchozím užitím 
inhibitoru PDE5 či nikoli (viz bod 4.4). 
Bezpečnost sildenafilu nebyla studována u následujících podskupin pacientů, a proto jeho použití je u 
nich kontraindikováno do doby, než budou k dispozici další informace: těžká porucha funkce jater, 
hypotenze (TK<90/50mmHg), nedávná cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu a také známé 
hereditární  degenerativní  postižení  sítnice,  jako  je  např.  retinitis  pigmentosa  (malá  část  těchto 
nemocných má genetické postižení retinální fosfodiesterázy).  
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Aby bylo možno určit diagnózu erektilní dysfunkce a stanovit možné příčiny, je třeba u nemocného 
zjistit anamnézu a provést fyzikální vyšetření dříve, než je rozhodnuto o farmakologické léčbě.  
Kardiovaskulární rizikové faktoryPřed zahájením jakékoli léčby erektilní dysfunkce je třeba, aby lékař posoudil kardiovaskulární funkce 
pacienta, protože sexuální aktivita s sebou nese jisté riziko srdečních příhod. Sildenafil má vazodilatační 
vlastnosti, jejichž výsledkem je malé a přechodné snížení tlaku krve (viz bod 5.1). Před předepsáním 
sildenafilu mají lékaři pečlivě zvážit, zda některé základní onemocnění u jejich pacientů nemůže být 
negativně ovlivněno těmito vasodilatačními účinky, a to zejména v kombinaci se sexuální aktivitou. 
Mezi pacienty se zvýšenou citlivostí na vazodilatancia patří nemocní s obstrukcí odtoku krve z levé 
komory (např. aortální stenóza, hypertrofická obstrukční kardiomyopatie) nebo pacienti se vzácným 
syndromem mnohočetné systémové atrofie manifestující se jako závažné zhoršení autonomní regulace 
krevního tlaku.  
Sildenafil zvyšuje hypotenzní účinek nitrátů (viz bod 4.3).  
V období po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy závažných kardiovaskulárních příhod včetně 
infarktu  myokardu,  nestabilní  anginy  pectoris,  náhlé  srdeční  smrti,  komorové  arytmie, mozkové 
hemoragie, přechodných ischemických atak, hypertenze a hypotenze, které byly v časové souvislosti s 
užitím sildenafilu. Většina z těchto pacientů, ale ne všichni, měla již dříve existující kardiovaskulární 
rizikové faktory. Řada hlášených příhod vznikla během nebo krátce po pohlavním styku a několik 
hlášených příhod vzniklo krátce po užití sildenafilu bez souvislosti se sexuální aktivitou. Není možné 
určit, zda tyto příhody lze přímo vztáhnout k těmto faktorům nebo jiným faktorům.  
PriapismusPřípravky  k  léčbě  erektilní  dysfunkce, včetně  sildenafilu,  je  třeba  používat  opatrně  u  pacientů  s 
anatomickou deformací penisu (jako je angulace, kavernózní fibróza nebo Peyronieova choroba) nebo 
u pacientů s onemocněními, která je predisponují k priapismu (jako je srpkovitá anémie, mnohočetný 
myelom nebo leukemie).  
V  post-marketingových studiích byla u pacientů užívajících sildenafil hlášena prodloužená erekce a 
priapismus. V případě erekce, která trvá déle než 4 hodiny, má pacient ihned vyhledat lékařskou pomoc. 
Není-li priapismus léčen okamžitě, může dojít k poškození tkáně penisu a trvalé ztrátě potence.  
Současné užívání s jinými inhibitory PDE5 nebo s jinými přípravky k léčbě erektilní dysfunkce    
Bezpečnost a účinnost kombinace sildenafilu s jinými inhibitory PDE5 nebo s jinými přípravky na léčbu 
plicní arteriální hypertenze (PAH) obsahujícími sildenafil nebo s jinými přípravky na léčbu erektilní 
dysfunkce nebyla zjišťována. Proto se případné použití těchto kombinací nedoporučuje.  
Účinky na zrak 
Případy poruchy zraku byly hlášeny spontánně v souvislosti s užitím sildenafilu a jiných inhibitorů 
PDE5 (viz bod 4.8). Vzácné případy nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu byly 
hlášeny jak spontánně, tak v rámci observační studie v souvislosti s užitím sildenafilu i jiných inhibitorů 
PDE5 (viz bod 4.8). 
Pacienti mají být poučeni, aby v případě jakékoliv náhlé poruchy zraku přestali přípravek Sildenafil 
Mylan užívat a okamžitě vyhledali svého lékaře (viz bod 4.3).  
Současné užívání s ritonavirem Současné užívání sildenafilu s ritonavirem není doporučeno (viz bod 4.5).  
Současné užívání s alfa-blokátory Při podání sildenafilu pacientům užívajícím alfa-blokátory je třeba opatrnosti, protože souběžné podání 
může vést u citlivých jedinců k symptomatické hypotenzi (viz bod 4.5). Ta se může nejpravděpodobněji 
objevit v průběhu 4 hodin po podání sildenafilu. Předtím, než je zahájena léčba sildenafilem, mají být 
pacienti na léčbě alfa-blokátory hemodynamicky stabilizováni, z důvodu minimalizace možného vzniku 
posturální hypotenze. Je třeba zvážit zahájení léčby sildenafilem dávkou 25 mg (viz bod 4.2). Pacienty 
je třeba poučit o tom, jak jednat, objeví-li se příznaky posturální hypotenze.  
Vliv na krvácivostStudie  s  lidskými  trombocyty  ukázaly,  že  sildenafil  potencuje  antiagregační  účinek  nitroprussidu 
sodného in  vitro. K dispozici nejsou žádné informace o bezpečnosti podání sildenafilu pacientům s 
poruchami  srážlivosti  krve  nebo  aktivní  vředovou  chorobou.  Proto  je  podávání  sildenafilu  těmto 
pacientům nutné pečlivě uvážit z hlediska poměru rizika a přínosu.  
ŽenySildenafil není indikován k použití u žen.  
Pomocné látky se známým účinkem 
SodíkTento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“.  
4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Účinky jiných léků na sildenafil  
In vitro studie: 
Metabolismus sildenafilu je zprostředkován hlavně izoformou 3A4 (hlavní cesta) a izoformou  2C(vedlejší cesta) cytochromu P-450 (CYP).  Proto mohou  inhibitory  těchto izoenzymů snížit clearance 
sildenafilu a induktory těchto izoenzymů zvýšit clearance sildenafilu.  
In vivo studie: 
Populační  farmakokinetická  analýza  klinických  studií  zjistila  snížení  clearance  sildenafilu  při   
současném  podání s inhibitory  CYP3A4  (jako  jsou  ketokonazol,  erythromycin,  cimetidin).  Ačkoli 
nebylo  pozorováno  zvýšení  incidence  nežádoucích  účinků  u  těchto  pacientů,  při  souběžném  užití 
sildenafilu s inhibitory CYP3A4 má být jako úvodní zvažována dávka 25 mg.  
Při současném podávání inhibitoru HIV proteázy ritonaviru (500 mg 2x denně), což je vysoce účinný 
inhibitor  P450,  se  sildenafilem  (jednorázová  dávka  100  mg),  došlo  v  ustáleném  stavu  k 300 % 
(4násobnému) zvýšení Cmax sildenafilu a 1000 % (11násobnému) zvýšení AUC sildenafilu v plazmě. Po 
24 hodinách byly plazmatické hladiny sildenafilu ještě přibližně 200 ng/ml, na rozdíl od hladiny 5 ng/ml, 
která je obvyklá, pokud je sildenafil podáván samostatně. Tento nález je ve shodě s význačným účinkem 
ritonaviru na řadu P450 substrátů. Sildenafil nemá žádný vliv na farmakokinetiku ritonaviru. Na základě 
těchto farmakokinetických nálezů se současné podávání sildenafilu s ritonavirem nedoporučuje (viz bod 
4.4) a za žádných okolností nesmí nejvyšší dávka sildenafilu v průběhu 48 hodin přesáhnout 25 mg.  
Při současném podávání inhibitoru HIV proteázy sachinaviru (1200 mg 3x denně), který je inhibitorem 
CYP3A4, se sildenafilem (jednorázová dávka 100 mg), došlo ke 140 % zvýšení Cmax sildenafilu a % zvýšení AUC sildenafilu v plasmě. Sildenafil nemá žádný vliv na farmakokinetiku sachinaviru (viz 
bod 4.2). Lze očekávat, že účinnější inhibitory CYP3A4, jako je ketokonazol nebo itrakonazol, budou 
mít výraznější účinky.  
Při  současném  užití  jednotlivé  dávky  100  mg  sildenafilu  se středně  silným inhibitorem  CYP3Aerythromycinem došlo v ustáleném stavu (500 mg erythromycinu 2x denně po dobu 5 dní) ke zvýšení 
systémové expozice sildenafilu o 182 % (AUC). U normálních zdravých dobrovolníků mužů nebyl 
prokázán účinek azitromycinu (v dávce 500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC, Cmax, tmax, konstantu 
rychlosti  vylučování  nebo  následný  poločas  sildenafilu  či  jeho  hlavního  cirkulujícího  metabolitu. 
Současné podávání cimetidinu (800 mg), což je inhibitor cytochromu P-450 a nespecifický inhibitor 
CYP3A4, a  sildenafilu (50 mg) zdravým dobrovolníkům vedlo k 56% zvýšení plazmatických hladin 
sildenafilu.  
Grapefruitový džus, který je slabým inhibitorem metabolizmu CYP3A4 ve střevní stěně, může způsobit 
mírné zvýšení plazmatických hladin sildenafilu.  
Jednorázové dávky antacida (hydroxid hořečnatý/ hydroxid hlinitý) neměly na biologickou dostupnost 
sildenafilu vliv.  
Ačkoli  nebyly  provedeny  specifické  interakční  studie  pro  všechny  léčivé  přípravky,  populační 
farmakokinetická analýza neprokázala žádný účinek souběžné léčby na  farmakokinetiku  sildenafilu, 
pokud  se  uvažovaly  skupiny  léků  jako  inhibitory  CYP2C9  (např.  tolbutamid,  warfarin,  fenytoin), 
inhibitory  CYP2D6  (např.  selektivní  inhibitory  zpětného  vychytávání  serotoninu,  tricyklická 
antidepresiva),  thiazid  a  příbuzná  diuretika, kličková  a  draslík  šetřící  diuretika,  ACE  inhibitory, 
blokátory kalciových kanálů, antagonisté beta-adrenoreceptorů nebo induktory metabolismu CYP-(jako např. rifampicin, barbituráty). Ve studii zdravých dobrovolníků mužského pohlaví vedlo současné 
podávání endotelinového antagonisty bosentanu (induktor CYP3A4 [středně silný], CYP2C9 a možná i 
CYP2C19) v ustáleném stavu (125 mg dvakrát denně) a sildenafilu v rovnovážném stavu (80 mg třikrát 
denně) k 62,6 % snížení AUC a 55,4 % snížení Cmax  sildenafilu. Lze  proto očekávat, že současné 
podávání  silných  induktorů  CYP3A4,  jako  je  rifampicin,  způsobí  ještě  větší  pokles  plazmatické 
koncentrace sildenafilu.  
Nikorandil je sloučeninou složenou z aktivátoru draslíkového kanálu a nitrátu. Z důvodu přítomnosti   
nitrátové složky existuje potenciál k rozvoji závažných interakcí mezi sildenafilem a nikorandilem.  
Účinky sildenafilu na jiné léky  
In vitro studie: 
Sildenafil je slabý inhibitor izoforem 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4 cytochromu P-450 (IC50 > μM). Za předpokladu maximálních plazmatických koncentrací cca 1 μM po doporučených dávkách není 
pravděpodobné, že by sildenafil změnil clearance substrátů těchto izoenzymů.  
Nejsou žádné údaje o interakci mezi sildenafilem a nespecifickými inhibitory fosfodiesterázy, jako je 
např. teofylin nebo dipyridamol.  
In vivo studie: 
Ve shodě se známými účinky na metabolismus oxidu dusnatého/cGMP (viz bod 5.1), se ukázalo, že 
sildenafil je schopen potencovat hypotenzní účinky nitrátů. Jeho současné použití s látkami schopnými 
uvolňovat oxid dusnatý nebo s nitráty v jakékoli formě je proto kontraindikováno (viz bod 4.3).  
Riocigvát: Předklinické studie ukázaly aditivní systémový účinek při snižování krevního tlaku, když 
byly inhibitory PDE5 kombinovány s riocigvátem. V klinických studiích bylo prokázáno, že riocigvát 
zesiluje hypotenzní účinek inhibitorů PDE5. U sledované populace nebyl prokázán příznivý klinický 
účinek  kombinace.  Současné  užívání  riocigvátu  s  inhibitory  PDE5,  včetně  sildenafilu,  je 
kontraindikováno (viz bod 4.3).  
Přidání jedné dávky sildenafilu ke kombinaci sakubitril/valsartan v rovnovážném stavu u pacientů 
s hypertenzí bylo spojeno s významně větším poklesem krevního tlaku v porovnání s podáváním 
samotné kombinace sakubitril/valsartan. Proto je potřeba postupovat opatrně při zahájení podávání 
sildenafilu u pacientů léčených kombinací sakubitril/valsartan.  
Při souběžném  podání  sildenafilu  pacientům  užívajícím  alfa-blokátory je  třeba  opatrnosti,  protože 
souběžné  podání  může  vést  u  citlivých  jedinců  k  symptomatické  hypotenzi.  Ta  se  může 
nejpravděpodobněji objevit v průběhu 4 hodin po podání sildenafilu (viz body 4.2 a 4.4). Ve třech 
specifických studiích lékových interakcí, byl pacientům s benigní hyperplazií prostaty (BPH), kteří byli 
stabilizováni  na  léčbě  doxazosinem,  současně  podáván  alfa-blokátor  doxazosin  (4  mg  a  8  mg)  a 
sildenafil (25 mg, 50 mg a 100 mg). Během studie bylo u této populace pozorováno průměrné dodatečné 
snížení krevního tlaku vleže o 7/7 mmHg, 9/5 mmHg resp. o 8/4 mmHg a průměrné dodatečné snížení 
krevního tlaku ve stoje o 6/6 mmHg, 11/4 mmHg resp. o 4/5 mmHg. Při současném podání sildenafilu 
a doxazosinu pacientům, stabilizovaným na léčbě doxazosinem, se vzácně objevila hlášení o pacientech, 
kteří prodělali symptomatickou posturální hypotenzi. Tato hlášení zahrnovala závratě a mdloby, nikoliv 
však synkopu.  
Nebyly prokázány žádné podstatné interakce při současném podání sildenafilu (50 mg) s tolbutamidem 
(250 mg) nebo s warfarinem (40 mg), které jsou metabolizovány CYP2C9.  
Sildenafil (50 mg) nepotencoval prodloužení času krvácivosti, způsobené kyselinou acetylsalicylovou 
(150 mg).  
Sildenafil (50 mg) nepotencoval hypotenzní účinky alkoholu u zdravých dobrovolníků s průměrnými 
maximálními hladinami alkoholu v krvi ve výši 80 mg/dl.    
Při rozboru následujících skupin antihypertenziv: diuretika, beta-blokátory a ACE inhibitory, blokátory 
receptorů pro angiotensin II, antihypertenzní přípravky (vazodilatačně a centrálně učinkující), blokátory 
adrenergních neuronů, blokátory kalciových kanálů a alfa-blokátory, se neprokázal žádný rozdíl v 
profilu nežádoucích účinků u nemocných užívajících sildenafil ve srovnání s nemocnými užívajícími 
placebo.  Ve  specifické  interakční  studii,  ve  které  byl  sildenafil  (100  mg)  současně  podáván  s 
amlodipinem nemocným s hypertenzí, došlo k přídatnému snížení systolického krevního tlaku vleže o 
mmHg. Odpovídající přídatné snížení diastolického krevního tlaku vleže bylo 7 mmHg. Tyto hodnoty 
přídatného snížení krevního tlaku měly stejný rozsah jako hodnoty, které byly pozorovány, pokud byl 
sildenafil podáván zdravým dobrovolníkům samostatně (viz bod 5.1).  
Sildenafil (100  mg)  neovlivňoval  farmakokinetiku  v  ustáleném  stavu  inhibitorů  HIV  proteázy 
sachinaviru a ritonaviru, což jsou oba substráty CYP3A4.  
U zdravých dobrovolníků mužského pohlaví vedl sildenafil v rovnovážném stavu (80 mg třikrát denně) 
ke zvýšení AUC bosentanu o 49,8 % a zvýšení Cmax bosentanu o 42 % (při dávce bosentanu 125 mg 
dvakrát denně).  
4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 
 Přípravek Sildenafil Mylan není indikován k použití u žen.  
Neexistují žádné přiměřené a dobře kontrolované studie u těhotných nebo kojících žen.  
V reprodukčních studiích u potkanů a králíků nebyly po perorálním podání sildenafilu zjištěny žádné 
významné nežádoucí účinky.  
Nebyl  zjištěn žádný účinek na motilitu nebo morfologii spermií po jediné 100mg perorální dávce 
sildenafilu u zdravých dobrovolníků (viz bod 5.1).  
4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Sildenafil Mylan může mít mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.  
Závratě a poruchy vidění byly hlášeny jako nežádoucí účinky v klinických studiích se sildenafilem. 
Nemocní mají proto vědět, jak na léčbu sildenafilem reagují dříve, než budou řídit motorová vozidla 
nebo obsluhovat stroje.  
4.8  Nežádoucí účinky 
 Souhrn bezpečnostního profiluBezpečnostní  profil sildenafilu byl  vytvořen  na  základě  zkušeností 9570 pacientů v 74  dvojitě 
zaslepených klinických studiích kontrolovaných placebem. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky 
u pacientů užívajících sildenafil v klinických studiích byly bolest hlavy, návaly, dyspepsie, zduření 
nosní sliznice, závratě, nauzea, návaly horka, poruchy zraku, cyanopsie a rozmazané vidění.   
Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh byly získány v období delším než 10 let. 
Vzhledem k tomu, že držiteli rozhodnutí o registraci nejsou všechny nežádoucí účinky nahlášeny a   
nejsou tedy zahrnuty v databázi nežádoucích účinků, nelze u nich spolehlivě stanovit četnost.  
Tabulkový seznam nežádoucích účinkůV tabulce jsou podle orgánových systémů a četnosti seřazeny všechny klinicky významné nežádoucí 
účinky, které se vyskytly v klinických studiích s četností vyšší než u placeba (velmi časté (≥1/10), 
časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000).  
V každé skupině frekvencí výskytu jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí se snižující se závažností.  
Tabulka 1: Klinicky významné nežádoucí účinky hlášené s četností vyšší než u placeba z 
kontrolovaných klinických studií a klinicky významné nežádoucí účinky hlášené po uvedení 
přípravku na trh  
Třída orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(≥1/10) 
Časté(≥1/100 až 
<1/10) 
Méně časté(≥1/1.000 až 
<1/100) 
Vzácné(≥1/10.000 až <1/1.000) 
Infekce a 
infestace 
  rinitida  
Poruchy 
imunitníhosystému 
  hypersenzitivita  
Poruchy 
nervového 
systémubolest hlavy závrať somnolence, 
hypestezie 
cévní mozková příhoda, 
tranzitorní ischemická ataka, 
záchvat*, opakovaný 
záchvat*, synkopa 
Poruchy oka  změny 
barevného 
vidění**, 
poruchyvidění, 
rozmazané 
vidění 
poruchy 
slzení***, 
bolest oka, 
fotofobie, 
fotopsie, oční 
hyperemie, 
zraková 
percepce jasu, 
konjunktivitida 
nearteritická přední 
ischemická neuropatie 
optického nervu (NAION)*, 
retinální cévní okluze*, 
retinální krvácení, 
arteriosklerotická 
retinopatie, porucha sítnice, 
glaukom, defekt zorného 
pole, diplopie, snížená 
zraková ostrost, myopie, 
astenopie, sklivcové 
zákalky, porucha duhovky, 
mydriáza, halo efekt, edém 
oka, otok oka, porucha oka, 
hyperemie spojivky, 
podráždění oka, abnormální 
pocit v oku, edém očního 
víčka, změny zabarvení 
skléry 
Poruchy ucha a 
labyrintu 
  vertigo, tinnitus hluchotaSrdeční poruchy   palpitace, náhlá srdeční smrt*, infarkt 
 Třída orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(≥1/10) 
Časté(≥1/100 až 
<1/10) 
Méně časté(≥1/1.000 až 
<1/100) 
Vzácné(≥1/10.000 až <1/1.000) 
tachykardie myokardu, komorová 
arytmie*, atriální fibrilace, 
nestabilní angina pectoris 
Cévní poruchy  zrudnutí, 
nával horka 
hypertenze,hypotenze  
Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
 zduřenínosní 
sliznice 
epistaxe, 
zduření vedlejší 
nosní dutiny 
pocit stažení hrdla, edém 
nosní sliznice, suchost v 
nose 
Gastrointestinální 
poruchy 
 nauzea, 
dyspepsierefluxní 
choroba jícnu, 
zvracení, bolest 
horní poloviny 
břicha, sucho v 
ústech 
orální hypestezie 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně  vyrážka Stevens-Johnsonův syndrom 
(SJS)*, toxická epidermální 
nekrolýza (TEN)* 
Poruchy svalové a 
kosterní soustavy 
a pojivové tkáně  myalgie, bolest 
v končetině  
Poruchy ledvin a 
močových cest 
  hematurie  
Poruchyreprodukčního 
systému a prsu 
   krvácení z penisu, 
priapismus*, 
hematospermie, zvýšená 
erekce 
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace  bolest na hrudi, 
únava, pocit 
horka 
podrážděnost 
Vyšetření   zrychlení 
srdečního tepu 
*Hlášeno pouze po uvedení přípravku na trh 
**Distorze barevného vidění: chloropsie, chromatopsie, cyanopsie, erytropsie a xantopsie 
***Poruchy slzení: suché oko, porucha slzení a zvýšené slzení  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření  na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého  přípravku je důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
Šrobárova 100 41 Praha  Webové stránky:  www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9  Předávkování 
 PříznakyVe studiích u zdravých dobrovolníků s jednotlivou dávkou až 800 mg byly nežádoucí účinky podobné 
nežádoucím  účinkům,  pozorovaným  při  nižších  dávkách,  jejich  incidence  a  závažnost  však  byla 
zvýšena.  Užitím  dávky  200  mg  nedocházelo  ke  zvýšené  účinnosti,  ale  zvyšovalo  se  množství 
nežádoucích účinků (bolest hlavy, návaly, závratě, dyspepsie, zduření nosní sliznice, porušené vidění).  
LéčbaV  případech  předávkování  je  nutno  podle  potřeby  zavést  standardní  podpůrná  opatření.  Nelze 
předpokládat,  že  by  dialýza  zrychlila  clearance,  protože  sildenafil  se  váže  ve  vysoké  míře  na 
plazmatické proteiny a nevylučuje se močí.   
5.  FARMAKOLOGICKÉVLASTNOSTI   
5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: urologika, léky používané při poruchách erekce 
ATC kód G04BE 
Mechanismus účinkuSildenafil představuje formu perorální léčby erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při 
sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu.  
Fyziologickým  mechanismem  při  erekci  penisu  je  uvolňování  oxidu dusnatého  (NO)  v  corpus 
cavernosum během sexuální stimulace. Oxid dusnatý aktivuje enzym guanylátcyklázu, výsledkem jsou 
zvýšené hladiny cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP), vedoucí k uvolnění hladkého svalstva v 
corpus cavernosum, což umožní přítok krve.  
Sildenafil je účinný a selektivní inhibitor cGMP specifické fosfodiesterázy typu 5 (PDE5) v corpus 
cavernosum, kde je PDE5 zodpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má periferní místo účinku na 
erekci. Sildenafil nemá žádný přímý relaxační účinek na izolované lidské corpus cavernosum, avšak 
významně zesiluje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Při aktivaci dráhy NO/cGMP, k níž při sexuální 
stimulaci  dochází,  má  inhibice  PDE5  sildenafilem  za  následek  zvýšení  hladin  cGMP  v  corpus 
cavernosum. Proto je k zajištění zamýšleného příznivého farmakologického účinku sildenafilu nutná 
sexuální stimulace.  
Farmakodynamické účinkyStudie in vitro prokázaly, že sildenafil je selektivní k PDE5, která se účastní procesu erekce. Jeho účinek 
je mnohem silnější na PDE5 než na jiné známé izoformy fosfodiesterázy. Má také 10x vyšší selektivitu 
k PDE5 než k PDE6, která se účastní na kaskádě převodu světla v sítnici. Při maximálních doporučených 
dávkách má 80x vyšší selektivitu k PDE5 než k PDE1 a více než 700x vyšší selektivitu k PDE5 než 
PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 11. Sildenafil má především vyšší (více než 4000x) selektivitu k PDE5 oproti 
PDE3, což je cAMP-specifická izoforma fosfodiesterázy účastnící se kontroly srdeční kontraktility.    
Klinická účinnost a bezpečnostPro zhodnocení doby nutné k dosažení erekce při adekvátní sexuální stimulaci byly provedeny dvě 
klinické studie. Ve studii s penilní pletysmografií (RigiScan) u pacientů na lačno byla po užití sildenafilu 
střední doba pro dosažení erekce o 60 % rigiditě (dostatečné pro pohlavní styk) 25 min. (rozmezí 12-min.). V další RigiScan studii byl sildenafil schopen umožnit erekci jako odpověď na sexuální stimulaci 
ještě 4-5 hodin po užití dávky.  
Sildenafil působí mírné a přechodné snížení krevního tlaku, které ve většině případů nemá žádný 
klinický efekt. Po dávce 100 mg per os sildenafilu bylo průměrné maximální snížení krevního tlaku 
vleže 8,4 mmHg. Odpovídající změna diastolického krevního tlaku vleže byla 5,5 mmHg. Toto snížení 
krevního tlaku je ve shodě s vazodilatačním účinkem sildenafilu, pravděpodobně následkem zvýšených 
hladin cGMP v cévní hladké svalovině. Jednotlivé dávky sildenafilu až do 100 mg per os neměly žádný 
klinicky významný účinek na EKG u zdravých dobrovolníků.  
Ve  studii  sledující  hemodynamické  účinky  jednorázové  perorální  dávky  sildenafilu  100  mg  u  pacientů s těžkou formou ischemické choroby srdeční (ICHS) (stenóza větší než 70% minimálně na 
jedné koronární tepně)  došlo  k  průměrnému  poklesu  systolického  krevního  tlaku  v  klidu  o 7% a 
diastolického krevního tlaku o 6% oproti výchozím hodnotám. Průměrný plicní systolický tlak poklesl 
o  9 %. Sildenafil neměl žádný účinek na minutový objem a nezhoršoval průtok krve stenotickými 
koronárními tepnami.  
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnotila odpověď na tělesnou zátěž u 144 pacientů s 
erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří pravidelně užívali antianginózní léčbu 
(kromě nitrátů). Výsledky neprokázaly žádné klinicky významné rozdíly při srovnání sildenafilu a 
placeba v době do výskytu limitujících příznaků anginy pectoris.  
U některých jedinců byly 1 hodinu po podání dávky 100 mg pomocí Farnsworthova-Munsellova testu 
se 100 odstíny barev zjištěny mírné a přechodné změny v rozlišování barev (modrá/zelená), přičemž hodiny po podání již nebyly žádné účinky pozorovatelné. Předpokládaný mechanismus této změny v 
rozlišování barev souvisí s inhibicí PDE6, která se podílí na kaskádě převodu světla na sítnici. Sildenafil 
nemá žádný vliv na ostrost zraku ani na citlivost na kontrast. V malé placebem kontrolované studii u 
pacientů  s  prokázanou  věkem  podmíněnou  makulární  degenerací  (n=9)  nebyly  po  sildenafilu 
(jednorázová dávka, 100 mg) prokázány žádné signifikantní změny při provedených očních vyšetřeních 
(zraková ostrost, Amslerova mřížka, test rozlišení barev simulující světla na semaforu, Humphreyův 
perimetr a fotostres).  
U zdravých dobrovolníků neměla dávka 100 mg per os žádný účinek na motilitu nebo morfologii 
spermatu (viz bod 4.6).  
Další informace o klinických studiíchV klinických studiích byl sildenafil podán více než 8000 pacientům ve věku 19-87 let. Byly zastoupeny 
následující skupiny nemocných: starší nemocní (19,9 %), nemocní s hypertenzí (30,9 %), diabetici (20,%), s ischemickou chorobou srdeční (5,8 %), s hyperlipidemií (19,8 %), poraněním míchy (0,6 %), 
depresí (5,2 %), nemocní po transuretrální resekci prostaty (3,7 %), radikální prostatektomií (3,3 %). 
Následující  skupiny  byly  buď  vyloučeny  z  klinických  studií, nebo  nebyly  dostatečně  zastoupeny: 
nemocní po operaci v malé pánvi, po radioterapii, nemocní s těžkou poruchou funkce ledvin  nebo 
poruchou funkce jater a nemocní s některými kardiovaskulárními potížemi (viz bod 4.3).    
Ve studiích s fixní dávkou uvádělo zlepšení erekce díky léčbě 62 % pacientů s dávkou 25 mg, 74 % s 
dávkou 50 mg a 82% s dávkou 100 mg, a to ve srovnání s 25 % při použití placeba. V kontrolovaných 
klinických studiích byl počet nemocných užívajících sildenafil, kteří odstoupili ze studie, nízký a 
srovnatelný s placebem.  
Ve všech studiích byl podíl nemocných uvádějících zlepšení při léčbě sildenafilem následující: erektilní 
dysfunkce (ED) psychogenního původu (84 %), smíšené ED (77 %), organické ED (68 %), starší 
nemocní (67 %), diabetes mellitus (59 %), ICHS (69 %), hypertenze (68 %), TURP (61 %), radikální 
prostatektomie (43 %), poranění míchy (83 %), deprese (75 %). V dlouhodobých studiích přetrvávala 
bezpečnost a účinnost sildenafilu.  
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se 
sildenafilem u všech podskupin pediatrické populace v léčbě erektilní dysfunkce (informace o použití u 
dětí viz bod 4.2)  
5.2  Farmakokinetické vlastnosti 
 AbsorpceSildenafil se rychle vstřebává. Maximálních pozorovaných plazmatických koncentrací se dosahuje za 
30-120 minut (průměr 60 minut) po podání perorální dávky ve stavu na lačno. Průměrná absolutní 
biologická dostupnost po perorální dávce je 41 % (rozmezí 25-63 %). Po perorálním podání dávky 
sildenafilu se hodnoty AUC a Cmax zvyšují úměrně s dávkou v celém rozsahu doporučených dávek (100 mg).  
Při podání sildenafilu spolu s jídlem se rychlost absorpce snižuje s průměrným zpožděním Tmax o minut a průměrným snížením Cmax o 29 %.  
DistribucePrůměrný distribuční objem při ustáleném stavu sildenafilu je 105 l, což naznačuje distribuci do tkání. 
Po jednorázově podané perorální dávce 100 mg činí průměrná hodnota maximální celkové plazmatické 
koncentrace sildenafilu přibližně 440 ng/ml (CV 40 %). Protože sildenafil a jeho hlavní cirkulující 
metabolit N-desmetyl se váží na plazmatické proteiny z 96 %, má to za následek průměrnou hodnotu 
maximální plazmatické koncentrace volného sildenafilu 18 ng/ml (38 nM). Vazba na proteiny nezávisí 
na celkové koncentraci léku.  
U zdravých dobrovolníků, jimž byl podán sildenafil (jednorázová dávka 100 mg) bylo v ejakulátu minut po podání dávky přítomno méně než 0,0002 % (průměr 188 ng) podané dávky.  
BiotransformaceSildenafil se vylučuje převážně pomocí jaterních mikrozomálních izoenzymů CYP3A4 (hlavní cesta) a 
CYP2C9 (vedlejší cesta). Hlavní cirkulující metabolit je výsledkem N-demetylace  sildenafilu.  Tento 
metabolit vykazuje profil selektivity vůči fosfodiesteráze podobný profilu sildenafilu a in vitro potenci 
vůči PDE5 ve výši přibližně 50 % mateřské látky. Plazmatické koncentrace tohoto metabolitu dosahují 
přibližně  40 %  hodnot  zjištěných  u  sildenafilu.  Metabolit  N-desmetyl  se  dále  biotransformuje,  s 
terminálním poločasem přibližně 4 hodin.  
Eliminace 
 Celková clearance sildenafilu z organismu je 41 l/hod s výsledným terminálním poločasem 3-5 hod. Po 
perorálním nebo intravenózním podání se sildenafil vylučuje ve formě metabolitů převážně stolicí 
(přibližně 80 % perorálně podané dávky) a v menší míře močí (přibližně 13 % perorálně podané dávky).  
Farmakokinetické vlastnosti u zvláštních skupin pacientů 
Starší pacientiZdraví starší dobrovolníci (65 let a více) vykazovali sníženou clearance sildenafilu, výsledkem byla 
přibližně o 90 % vyšší plazmatická koncentrace sildenafilu a účinného N-desmetyl  metabolitu  ve 
srovnání se zdravými mladými dobrovolníky (18-45 let). Vzhledem k rozdílu vazby na bílkoviny plazmy 
závislému na věku, byl odpovídající vzestup volné plazmatické koncentrace sildenafilu přibližně 40 %.  
Porucha funkce ledvinU   dobrovolníků   s lehkou až   středně těžkou   poruchou funkce     ledvin (clearance 
kreatininu = 30-80 ml/min) nebyla farmakokinetika sildenafilu po podání jednorázové dávky 50 mg 
změněna. Střední AUC a Cmax N-desmetyl metabolitu vzrostla až o 126 %, resp. 73 % ve srovnání s 
hodnotami věkově srovnatelných dobrovolníků bez poruchy funkce ledvin. Tyto odlišnosti ale nebyly 
vzhledem  k  vysoké  mezisubjektové  variabilitě  statisticky  signifikantní.  U  dobrovolníků s těžkou 
poruchou funkce ledvin (clearance creatininu <30 ml/min) byla snížena clearance sildenafilu. To mělo 
za následek vzestup AUC a Cmax o 100 %, resp. 88 % ve srovnání se stejně starými dobrovolníky bez 
renální poruchy. Navíc došlo k podstatnému zvýšení hodnot AUC a Cmax o 200 %, resp. 79 % pro N-
desmetyl metabolit.  
Porucha funkce jaterU  dobrovolníků s lehkou až středně těžkou cirhózou jater (Child-Pughova  klasifikace  A  a  B)  byla 
clearance sildenafilu snížena, což vedlo ke zvýšení hodnot AUC (o 84 %) a Cmax (o 47 %) ve srovnání 
s hodnotami věkově srovnatelných dobrovolníků bez poruchy funkce jater. Farmakokinetika sildenafilu 
u nemocných s těžkou poruchou funkce jater nebyla studována.  
5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Neklinické  údaje  neprokázaly  na  základě  konvenčních  studií  farmakologické  bezpečnosti,  toxicity 
opakované dávky, genotoxicity, kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové toxicity žádná 
zvláštní rizika pro člověka.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Jádro tablety: 
mikrokrystalická celulóza 
hydrogenfosforečnan vápenatý 
sodná sůl kroskarmelosy 
magnesium-stearát  
Potahová vrstva tablety:  
hypromelosa 2910/6 (E464)   
oxid titaničitý (E171)  
hlinitý lak indigokarmínu (E132) 
triacetin  
6.2  Inkompatibility 
Neuplatňuje se.  
6.3  Doba použitelnosti  
roky  
6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5  Druh obalu a velikosti balení  
Sildenafil Mylan 25 mg potahované tabletyPVC/Al blistr v krabičce po 1, 2, 4, 8 nebo 12 tabletách.  
Sildenafil Mylan 50 mg a 100 mg potahované tabletyPVC/Al blistr v krabičce po 1, 2, 4, 8, 12, 24, 36 nebo 48 tabletách.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Viatris Limited 
Damastown Industrial ParkMulhuddart, Dublin Dublin, Irsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA  
Sildenafil Mylan 25 mg: 83/005/19-C 
Sildenafil Mylan 50 mg: 83/938/10-C 
Sildenafil Mylan 100 mg: 83/939/10-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace:    
Sildenafil Mylan 25 mg: 9. 4. Sildenafil Mylan 50 mg, 100 mg: 1. 12.  
Datum posledního prodloužení registrace:  
Sildenafil Mylan 50 mg, 100 mg: 13. 7.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
2
1. 7.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tableta obsahuje sildenafilum 25 mg (ve formě sildenafili citras).   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  
Více informací naleznete v příbalové informaci.