Sildenafil sandoz 
 
Farmakoterapeutická skupina: Urologika, léčiva používaná při poruchách erekce 
ATC kód: G04B E 
Mechanizmus účinku 
Sildenafil je perorální přípravek k léčbě erektilní dysfunkce. Za přirozených podmínek, tj. se sexuální 
stimulací, obnovuje porušenou erektilní funkci tím, že zvyšuje přítok krve do penisu. 
 
Fyziologický  mechanismus odpovědný  za  erekci  penisu  zahrnuje  uvolnění  oxidu  dusnatého  (NO) 
v corpus    cavernosum    v průběhu  sexuální  stimulace.  Oxid  dusnatý  pak  aktivuje  enzym 
guanylátcyklázu; což má za následek zvýšení hladin cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP), který 
vyvolá relaxaci hladkého svalstva v corpus cavernosum a umožní přítok krve. 
 
Sildenafil  je silný a selektivní inhibitor fosfodiesterázy specifické pro cGMP, fosfodiesterázy typu (PDE5)  v corpus  cavernosum,  kde  je  PDE 5 odpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má periferní 
místo  účinku na   erekci.  Sildenafil  nemá  přímý  relaxační  účinek  na  izolované  lidské  corpus 
cavernosum, ale významně zvyšuje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Při aktivaci metabolické cesty 
NO/cGMP, jak je tomu při sexuální stimulaci, vede inhibice PDE5 vyvolaná sildenafilem ke zvýšení 
hladin  cGMP  v corpus cavernosum. Proto je nutná sexuální stimulace, aby sildenafil mohl vyvolat 
požadované příznivé farmakologické účinky.  
 
Farmakodynamické účinky 
 
Studie in  vitro ukázaly,  že  sildenafil  působí  selektivně  na  PDE5,  která  je  spjata  s erekcí.  Účinek 
sildenafilu  je vyšší na  PDE5  než  na  jiné  známé  fosfodiesterázy. Sildenafil  má 10násobně vyšší 
selektivitu  k PDE  5 než k PDE6, která se účastní fototransdukčních dějů v sítnici. V maximálních 
doporučených dávkách má 80násobně vyšší selektivitu k PDE 5 než k PDE1, a více než 700násobně 
vyšší k PDE 5 než k PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 11. Zejména má sildenafil více než 4000násobně vyšší 
selektivitu k PDE5 než k PDE3, izoformě fosfodiesterázy specifické pro cAMP, účastnící se kontroly 
srdeční kontraktility. 
 Klinická účinnost a bezpečnost 
 
Dvě klinické studie byly specificky zaměřeny na zjištění časového rozmezí po podání, během kterého 
sildenafil může vyvolat erekci, jako odpověď na sexuální stimulaci.  Ve  studii  s falopletysmografií 
(RigiScan) u pacientů nalačno byl medián času od podání sildenafilu do nástupu účinku u pacientů, u 
nichž se dostavila erekce se 60% rigiditou (dostačující pro sexuální styk), 25 minut (v rozsahu 12-minut).  V další RigiScan  studii  byl  sildenafil stále ještě schopen vyvolat erekci jako odpověď na 
sexuální stimulaci za 4-5 hodin po podání.  
 Sildenafil vyvolá mírná a přechodná snížení krevního tlaku, která ve většině případů nemají klinické 
dopady.  Průměrné maximální  snížení  systolického  tlaku  vleže  po  100  mg  perorálně  podaného 
sildenafilu bylo 8,4 mm Hg. Odpovídající změna diastolického tlaku vleže byla 5,5 mm Hg. Tyto 
poklesy krevního tlaku odpovídají vazodilatačním účinkům sildenafilu vyvolanými pravděpodobně 
zvýšenými hladinami cGMP  v hladkém svalstvu cév. Jednorázové perorální dávky sildenafilu až do 
100 mg zdravým dobrovolníkům nemělo klinicky významné účinky na EKG.  
 Ve  studii  hemodynamických  účinků  jednorázově  podané  perorální  dávky  100  mg  sildenafilu  pacientům s těžkou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) (>70% stenóza nejméně jedné koronární 
arterie), se systolický a diastolický tlak v klidu snížily průměrně o 7% resp. 6% ve srovnání s výchozí 
hodnotou. Průměrný systolický tlak v plicnici se snížil o 9 %. Nebyl prokázán účinek sildenafilu  na 
srdeční výdej a sildenafil nezhoršil průtok krve zúženými koronárními artériemi. 
 Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii sledující odpověď na tělesnou zátěž u 
144 pacientů s erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří pravidelně užívali 
antianginózní léčbu (kromě nitrátů), nebyly při srovnání sildenafilu a placeba prokázány klinicky 
významné rozdíly v době do vzniku stenokardií znemožňujících další zátěž. 
 Mírné  a  přechodné  rozdíly  rozlišování  barev  (modrá/zelená) byly  u  některých  osob  zjištěny 
Farnsworthovým-Munsellovým testem barev za jednu hodinu po dávce 100 mg, přičemž za 2 hodiny 
po podání již účinky zjištěny nebyly. Má se za to, že mechanismus této změny rozlišování barev 
souvisí  s inhibicí  PDE6,  která  se  účastní  fototransdukční  kaskády  v sítnici.  Sildenafil  neovlivňuje 
ostrost  zraku  ani  rozlišení  kontrastu.  V malé  placebem  kontrolované  studii  u  pacientů 
s dokumentovanou ranou  fází makulární  degenerace podmíněnou věkem (n   =   9)   sildenafil 
(jednorázově  100  mg) nevyvolal  významné  změny  provedených  testů  vidění  (ostrost  vidění, 
Amslerova mřížka, rozlišování barev simulující světla na semaforu, Humphreyův perimetr a fotostres).  
 U zdravých dobrovolníků sildenafil v jednotlivých perorálních dávkách 100 mg neovlivnil motilitu ani 
morfologii spermií (viz bod 4.6).  
 Další informace o klinických studiích 
V klinických studiích byl sildenafil podáván více než 8000 pacientům ve věku 19-87 let. Zastoupeny 
byly následující skupiny pacientů:  starší  pacienti  (19,9%),  pacienti s hypertenzí  (30,9%),  pacienti 
s diabetes   mellitus   (20,3%),   pacienti   s ischemickou  chorobou  srdeční  (5,8%),  s hyperlipidémií 
(19,8%),  s poškozením míchy (0,6%), s depresí (5,2%), po transuretrální resekci prostaty (3,7%), po 
radikální prostatektomii (3,3%). Nedostatečně reprezentovány anebo vyřazeny z klinických studií byly 
následující skupiny:  pacienti  po operaci pánve, pacienti po radioterapii, pacienti s těžkou poruchou 
funkce ledvin nebo jater, pacienti s některými kardiovaskulárními potížemi (viz bod 4.3). 
 
 
Za použití fixních dávek byly podíly pacientů, uvádějících, že terapie zlepšila jejich erekci: 62% (mg), 74% (50 mg) a 82% (100 mg) ve srovnání s 25% po placebu. V kontrolovaných klinických 
studiích byl podíl přerušení léčby zavinění pro nesnášenlivost sildenafilu nízký a podobný jako po 
placebu.  Při  shrnutí  všech  studií  byl  podíl  pacientů  uvádějících  zlepšení  po  sildenafilu  tento: 
psychogenní  erektilní  dysfunkce (84%),  smíšená  erektilní  dysfunkce  (77%),  organická  erektilní 
dysfunkce  (68%),  starší pacienti  (67%),  diabetici  (59%),  ischemická  choroba  srdeční  (69%), 
hypertenze (68%), transuretrální resekce prostaty (61%), radikální prostatektomie (43%), poškození 
míchy (83%), deprese (75%). Bezpečnost a účinnost sildenafilu se v dlouhodobých studiích udržely. 
  Pediatrická populace  
 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií 
sildenafilu u všech podskupin pediatrické populace pro léčbu erektilní dysfunkce. Viz bod 4.2 pro 
informace o použití u dětí.