Myleran
Myleran je účinná cytotoxická látka, určená k použití pouze pod dohledem lékaře
hematologa.
Při vzniku toxického poškození plic je nutné přípravek Myleran vysadit (viz bod 4.8).
Nedoporučuje se aplikovat přípravek Myleran současně s radioterapií nebo brzy po ní.
Při vzniku blastické transformace není přípravek Myleran účinný.
V případech, kdy pacienti s možným toxickým poškozením plic potřebují anestezii, je nutné
udržovat koncentrace vdechovaného kyslíku na nejnižší možné hodnotě neohrožující pacienta
a maximální pozornost je třeba věnovat pooperační péči o respiraci.
U pacientů s chronickou myeloidní leukemií nejsou nijak vzácné případy hyperurikemie a
hyperurikosurie. Před zahájením léčby přípravkem Myleran je nutné tyto stavy korigovat.
Během léčby je třeba zabránit vzniku hyperurikemie a urátové nefropatie odpovídající
profylaxí včetně dostatečné hydratace a použití alopurinolu.
Imunizace za použití živých vakcín může u imunokompromitovaných pacientů způsobit
infekci.
Imunizace živými vakcínami se tedy nedoporučuje.
Studie u pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny. Jelikož se busulfan vylučuje
do moči ve střední míře, úprava dávkování se u těchto pacientů nedoporučuje. Doporučuje se
však opatrnost.
Myleran nebyl studován u pacientů s poruchou funkce jater. Protože se busulfan převážně
metabolizuje v játrech, při použití busulfanu u pacientů s již existující poruchou funkce jater
je nutná opatrnost, zejména u těžké poruchy funkce jater.
Léčba běžnými terapeutickými dávkami:
Pacienty, kteří jsou současně léčeni konvenční dávkou busulfanu a itrakonazolu nebo
metronidazolu, je nutné pečlivě sledovat kvůli příznakům toxicity způsobené busulfanem. Při
souběžném užívání těchto látek s busulfanem se doporučuje provádět každý týden kontroly
krevního obrazu (viz bod 4.5).
Léčba vysokými dávkami (používaná při transplantaci krvetvorných kmenových buněk)
Při podání vysokých dávek přípravku Myleran má být léčba doplněna o léčbu antikonvulzívní
– přednost mají benzodiazepiny před fenytoinem (viz body
