Somatostatin ardez

Akutní toxicita
Maximální letální dávka (LD50) při intravenózním podání laboratorní myši činí asi 31,7 mg/kg u samců
a 26,4 mg/kg u samic. Tato čísla je vhodné srovnat s bolusovou aplikací u lidí, při které jsou odpovídající
hladiny 3,5 μg/kg, tedy zhruba 10 000krát nižší než akutní LD50 u myší.

LD50 u potkanů se odhaduje při intravenózním dávkování na 22 mg/kg živé váhy (22 mg/kg u samců a
23 mg/kg u samic).

Stav laboratorních zvířat (myši, potkani), která přežila LD50, se znormalizoval během 24 hodin od
podání LD50. Pozdní úhyny nebyly nikdy zaznamenány.

Subakutní toxicita
Opakované kontinuální intravenózní infuze somatostatinu laboratorním potkanům a opicím (rodu
Cynomolgus) po dobu 4 týdnů vedly k následujícím netoxickým hladinám látky: 0,2 mg/kg/den u samců,
1,8 mg/kg/den u samic potkanů, 1,2 mg/kg/den u opic. Srovnáním těchto hodnot s terapeutickými
dávkami u člověka (0,08 mg/kg/den) je prokázána existence náležitého bezpečnostního intervalu. Právě
tak porovnáním těchto netoxických hladin u zvířat s hladinami terapeutického dávkování u lidí je zřejmý
86 až 865násobný bezpečnostní přesah. Výše uvedené studie s opakovaným podáváním somatostatinu
potvrzují, že kontinuální podávání tohoto peptidu je jak lokálně, tak i celkově dobře snášeno.

Intratekální a epidurální podání
Studie lokální neurotoxity neprokázaly ani neurotoxický potenciál ani výrazné příznaky neurotoxicity.
Neurotoxicita byla prokázána jen v koncentracích, které není možné po intravenózním podání in vivo
v CNS dosáhnout.

Genotoxicita
Testy na genotoxicitu neprokázaly ani mutagenní ani blastogenní (tvorba klonů buněk) potenciál této
látky.

Reprodukční studie, kancerogeneze
Tento typ studií nebyl prováděn, protože se doporučuje pouze krátkodobé podávání přípravku.
Eliminační poločas tohoto přirozeně se vyskytujícího peptidu je výjimečně krátký, takže nedochází
v organismu k akumulaci.