Sycrest

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka. Studie hodnotící toxicitu při opakovaném dávkování u potkanů a psů prokázaly
hlavně farmakologické účinky omezené na dávku, jako je sedace. Dále byly pozorovány prolaktinem
zprostředkované účinky na prsní žlázy a poruchy estrálního cyklu. U psů vedly vysoké perorální dávky
k hepatotoxicitě, která nebyla pozorována po chronickém intravenózním podávání. Asenapin má určitou
afinitu ke tkáním obsahujícím melanin. Při testování in vitro však neměl fototoxické účinky. Kromě toho
neodhalilo histopatologické vyšetření očí u psů, kterým byl chronicky podáván asenapin, žádné známky oční
toxicity, což prokazuje chybění fototoxického rizika. Asenapin neprokázal genotoxické vlastnosti ani
v jednom z testů. Ve studiích karcerogenity při podkožním podání u potkanů a myší nebylo pozorováno
žádné zvýšení výskytu nádorů. V neklinických studiích byly pozorovány karcinogenní účinky pouze při
expozicích považovaných za dostatečně vyšší, než je maximální expozice u člověka, což ukazuje na malý
význam pro klinické použití.

Asenapin nenarušoval fertilitu u potkanů a nebyl teratogenní u potkanů a králíků. Embryotoxicita byla
zjištěna v reprodukčních toxikologických studiích u potkanů a králíků. Asenapin vyvolal mírnou maternální
toxicitu a mírné opoždění fetálního skeletálního vývoje. Po perorálním podání březím králíkům během fáze
organogeneze ovlivnil asenapin negativně tělesnou hmotnost při vysoké dávce 15 mg/kg podávané dvakrát
denně. Při této dávce se tělesná hmotnost plodu snížila. Při intravenózním podávání asenapinu březím
králíkům, nebyly pozorovány žádné známky embryotoxicity. U potkanů byla pozorována embryofetální
toxicita perorálním nebo intravenózním podání během fáze organogeneze nebo během gestace. Zvýšená neonatální
mortalita byla pozorována u potomků samic potkanů, kterým byl asenapin podáván během gestace a laktace.
Na základě „cross-fostering“ studie bylo zjištěno, že asenapinem indukované peri a postnatální ztráty jsou
způsobeny poruchou mláďat spíše než změnou chování samic při kojení.