Temelor

Absorpce
Lorazepam se po intramuskulárním podání rychle absorbuje. Maximální plazmatické koncentrace jsou
dosaženy přibližně 60 až 90 minut po intramuskulárním podání. Po intramuskulárním nebo
intravenózním podání je průměrný poločas eliminace nekonjugovaného lorazepamu v lidské plazmě
přibližně 12 až 16 hodin. Na základě eliminačního poločasu jsou koncentrace v rovnovážném stavu
dosaženy během 3 až 5 dnů.
Distribuce
Distribuční objem je 1,11 l/kg. V klinicky významných koncentracích je lorazepam přibližně z 90 %
vázán na plazmatické proteiny.
Biotransformace
Lorazepam je metabolizován hlavně konjugací s kyselinou glukuronovou, čímž vzniká neaktivní
glukuronid. Lorazepam nemá žádné aktivní metabolity.
Celkem 70–75 % dávky se vylučuje močí ve formě glukuronidu. Lorazepam není významně
hydroxylovaný a také není substrátem pro N-desalkylační enzymy systému cytochromu P450.

Eliminace
Věk nemá klinicky významný vliv na kinetiku lorazepamu. V jedné studii byl u starších pacientů
zaznamenán statisticky významný pokles celkové clearance, ale poločas eliminace nebyl významně
ovlivněn.
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (hepatitida, cirhóza způsobená nadměrnou
konzumací alkoholu) nebyla pozorována žádná změna clearance lorazepamu.
Renální insuficience
Ve farmakokinetických studiích s jednorázovou dávkou u pacientů s různým stupněm renální
insuficience, od lehké až po úplné selhání, nebyly pozorovány žádné významné změny v absorpci,
clearance nebo exkreci lorazepamu. Eliminace inaktivního glukuronidového metabolitu byla významně
snížena. Ve studii, ve které byl lorazepam podáván subchronicky 2 pacientům s chronickou renální
insuficiencí, bylo hlášeno snížení eliminace a současné prodloužení eliminačního poločasu lorazepamu.
Hemodialýza neměla významný vliv na farmakokinetiku nemetabolizovaného lorazepamu, ale
způsobila významnou clearance inaktivního plazmatického glukuronidu.