Clarithromycin - teva 
 
Podávání následujících léčivých přípravků je striktně kontraindikováno kvůli možnosti vážných 
interakcí 
 
Astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin
U  pacientů,  kterým  byl  současně  podáván klarithromycin  a  cisaprid,  byly  hlášeny  zvýšené 
hladiny  cisapridu.  To  může  způsobit  prodloužení  intervalu  QT  a  srdeční  arytmie,  včetně 
ventrikulární tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes. Podobné účinky byly 
pozorovány při současném podávání klarithromycinu a pimozidu (viz bod 4.3). 
Bylo sledováno, že makrolidy mění metabolismus terfenadinu, výsledkem mohou být zvýšené 
hladiny  terfenadinu,  což  bylo  občas  spojeno  se  srdečními  arytmiemi,  jako  je  prodloužení 
intervalu  QT,  ventrikulární  tachykardie,  ventrikulární  fibrilace  a  torsades  de  pointes (viz 
bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými dobrovolníky mělo současné podávání klarithromycinu  a 
terfenadinu za následek dvou až třínásobné zvýšení hladiny kyselého metabolitu terfenadinu 
v séru a prodloužení intervalu QT, které nevedlo ke klinicky detekovatelnému účinku. Podobné 
účinky byly pozorovány při současném podávání astemizolu a jiných makrolidů. 
 
Kolchicin
Kolchicin je substrátem jak pro CYP3A, tak pro efluxní transportér, P-glykoprotein  (Pgp).  Je 
známo, že klarithromycin a další makrolidy inhibují CYP3A a Pgp. Pokud jsou klarithromycin a 
kolchicin  podávány  společně,  inhibice  Pgp  a/nebo  CYP3A  klarithromycinem  může  vést  ke 
zvýšené expozici kolchicinu. Současné užívání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno 
(viz body 4.3 a 4.4). 
 
Námelové alkaloidy
Postmarketingová hlášení naznačují, že současné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo 
dihydroergotaminem   je   spojeno   s akutní  námelovou  toxicitou,  která  je  charakterizována 
vazospasmem, ischemií končetin a jiných tkání, včetně centrálního nervového systému. Současné 
podávání klarithromycinu a námelových alkaloidů je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Lomitapid
Současné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno kvůli možnému zvýšení 
hladin aminotransferáz (viz bod 4.3). 
 
 
Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz 
bod 4.3), protože tyto statiny podléhají rozsáhlé metabolizaci CYP3A4 a současná léčba 
klarithromycinem zvyšuje jejich plazmatickou koncentraci, která zvyšuje riziko myopatie, včetně 
rhabdomyolýzy. Hlášení o rhabdomyolýze byla zaznamenána u pacientů užívajících 
klarithromycin současně s těmito statiny. Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, musí 
být léčba lovastatinem nebo simvastatinem přerušena po dobu užívání klarithromycinu. 
 
Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba dbát opatrnosti. V situacích, kdy se použití 
klarithromycinu se statiny nelze vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku. Je možné 
zvážit užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin). Pacienti musí 
být sledováni s ohledem na možné známky a příznaky myopatie. 
 
Perorálně podávaný midazolam
Když byl midazolam podáván současně s tabletami klarithromycinu (500 mg dvakrát denně), 
AUC  midazolamu  se  po  perorálním  podání  midazolamu  zvýšilo  7krát.  Současné perorální 
podávání midazolamu a klarithromycinu je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Tikagrelor nebo ranolazin
Současné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem je kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Účinky jiných léčivých přípravků na klarithromycin ve formě tablet 
 
Léky, které jsou induktory CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, 
třezalka tečkovaná),  mohou  indukovat  metabolismus  klarithromycinu. Výsledkem mohou být 
subterapeutické  hladiny  klarithromycinu,  které  snižují  účinnost  přípravku.  Dále  může  být 
nezbytné monitorovat plazmatické hladiny induktoru  CYP3A4, který by mohl být zvýšený v 
důsledku inhibice CYP3A4 působením klarithromycinu (viz také  relevantní  produktová 
informace pro podaný inhibitor CYP3A4). Souběžné podávání rifabutinu a klarithromycinu vedlo 
ke zvýšení hladiny rifabutinu a snížení sérových hladin klarithromycinu spolu  se zvýšeným 
rizikem uveitidy. 
 
Klarithromycin  je  metabolizován  enzymem  CYP3A4.  Proto  silné  inhibitory  tohoto  enzymu 
mohou  inhibovat  metabolismus klarithromycinu,  což  má  za  následek  zvýšené  koncentrace 
klarithromycinu v plazmě. 
 
O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují cirkulující 
koncentrace klarithromycinu;  může  být  nutná  úprava dávkování  klarithromycinu   nebo 
alternativní léčba. 
 
Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin
Silné  induktory  cytochromu  P450  metabolického  systému,  jako  je  efavirenz,  nevirapin, 
rifampicin, rifabutin a rifapentin mohou urychlovat metabolismus klarithromycinu a tak snižovat 
plazmatické  hladiny  klarithromycinu, zatímco  zvyšují  hladiny  14-OH-klarithromycinu, 
metabolitu,  který  je  také  mikrobiologicky  aktivní.  Protože  mikrobiologické  aktivity 
klarithromycinu a   14-OH-klarithromycinu  jsou  odlišné  pro  různé  bakterie,  může  být  při 
současném podávání klarithromycinu a enzymových induktorů očekávaný terapeutický účinek 
narušen. 
 
Etravirin
Vlivem etravirinu došlo ke snížení expozice klarithromycinu, nicméně došlo ke zvýšení 
koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-klarithromycinu. Protože 14-OH-klarithromycin 
snižuje aktivitu proti komplexu Mycobacterium avium (MAC), může být celková aktivita proti 
tomuto patogenu pozměněna, měly by proto být zváženy alternativy klarithromycinu při léčbě 
MAC. 
 
 
Flukonazol
Současné  podávání  200  mg  flukonazolu  denně  a  500 mg klarithromycinu dvakrát denně 
21 zdravým dobrovolníkům vedlo  ke zvýšení průměrné minimální koncentrace  klarithromycinu 
v ustáleném  stavu  (Cmin)   a plochy pod  křivkou  (AUC) o 33 %   a   18 %   v tomto  pořadí. 
Koncentrace aktivního metabolitu 14-OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly současným 
podáváním flukonazolu významně ovlivněny. Úprava dávkování klarithromycinu není potřebná. 
 
Antacida a ranitidin
Zvýšené  plazmatické koncentrace klarithromycinu  se  rovněž  mohou  objevit  při  souběžném 
podávání s antacidy nebo ranitidinem. Není potřebná žádná úprava dávkování. 
 
Ritonavir
Farmakokinetická studie ukázala, že souběžné podávání 200 mg ritonaviru každých osm hodin a 
500 mg    klarithromycinu  každých  12  hodin  vedlo  k  významné  inhibici  metabolismu 
klarithromycinu.  Cmax klarithromycinu se zvýšila o 31 %,  Cmin se zvýšila o 182 %  a  AUC  se 
zvýšila  o  77 %  při  souběžném  podávání  ritonaviru.  Byla  zaznamenána  v  zásadě  kompletní 
inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu 
není nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Avšak u pacientů s postižením 
ledvin má být zvážena následující úprava dávky: u pacientů s clearance  kreatininu 30 až ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %. U pacientů s clearance  kreatininu <  ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 %. Dávky klarithromycinu větší než 1 g/den 
nemají být podávány spolu s ritonavirem. 
 
Podobná úprava dávkování by měla být zvážena u pacientů se sníženou funkcí ledvin, pokud je 
ritonavir  užíván  jako  farmakokinetický  zesilovač  s jinými inhibitory  HIV  proteázy,  včetně 
atazanaviru a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné interakce léčivých přípravků). 
 
Účinky klarithromycinu na jiné léčivé přípravky 
 
Interakce založené na enzymu CYP3A
Současné  podávání  klarithromycinu, o  kterém  je  známo,  že inhibuje  CYP3A,  a  léčivého 
přípravku, který je primárně metabolizován CYP3A, může být spojeno se zvýšením koncentrací 
léčivých látek,  což  může  zvyšovat  nebo  prodlužovat  terapeutické  a  nežádoucí  účinky obou 
současně podávaných léčiv. 
 
Použití klarithromycinu je kontraindikováno u pacientů užívajících substráty CYP3A astemizol, 
cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin z důvodu rizika prodloužení QT intervalu a srdečních 
arytmií, včetně ventrikulární tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes (viz body 
4.3 a 4.4.). 
 
Použití klarithromycinu je také kontraindikováno s námelovými alkaloidy, perorálně podávaným 
midazolamem,  inhibitory  HMG  CoA  reduktázy  metabolizovanými  převážně  CYP3A4  (např. 
lovastatin  a  simvastatin),  kolchicinem,  tikagrelorem  a  ranolazinem  (viz  bod  4.3).  Současné 
podávání  klarithromycinu  s  lomitapidem  je  kontraindikováno  z  důvodu  možného  výrazného 
zvýšení hladin aminotransferáz (viz bod 4.3). 
 
 
Při  současném  podávání  klarithromycinu    s  jinými léčivy,  které  jsou  známé  jako  substráty 
enzymu  CYP3A,  zvláště  pokud  substrát  CYP3A  má  úzké bezpečnostní rozpětí  (např. 
karbamazepin) a/nebo je substrát značně metabolizován enzymem, je nutná opatrnost. 
U pacientů, kterým je současně podáván klarithromycin, by měla být zvážena úprava dávkování a 
je-li  to  možné,  měly  by  být  sérové  koncentrace  léčiv  primárně  metabolizovaných  CYP3A 
důkladně sledovány. 
 
 Léčivé přípravky nebo   skupiny léčiv,  o  kterých se  ví  nebo  se  předpokládá,  že  jsou 
metabolizovány  stejným  izoenzymem  CYP3A:  alprazolam,  karbamazepin,  cilostazol, 
 
cyklosporin,  disopyramid, ibrutinib, methylprednisolon,  midazolam (intravenózně  podávaný), 
omeprazol,  perorální antikoagulancia  (např.  warfarin, rivaroxaban,    apixaban, atypická 
antipsychotika (např. kvetiapin), chinidin, rifabutin, sildenafil, sirolimus, takrolimus, triazolam a 
vinblastin. Podobnými  mechanizmy  vzájemně  reagují  léčivé  přípravky  přes  jiné  izoenzymy 
v systému cytochromu P450, včetně fenytoinu, theofylinu a valproatu. 
 
Perorální antikoagulancia 
Přímo působící perorální antikoagulancia (DOAC)
Přímo působící perorální antikoagulancium dabigatran je substrát efluxního transportéru P-gp. 
Rivaroxaban a apixaban jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4 a jsou také substráty pro 
P-gp. Při současném podávání klarithromycinu s těchto látek je zejména u pacientů s vysokým 
rizikem krvácení (viz bod 4.4) zapotřebí zvýšená opatrnost. 
 
Warfarin a acenokumarol
V ojedinělých případech mohou pacienti, kteří dostávají kombinovanou léčbu klarithromycinem 
a perorálními antikoagulancii, zaznamenat zvýšené farmakologické účinky, a dokonce toxické 
účinky těchto léků. Při současném podávání klarithromycinu a perorálních antikoagulancií je 
třeba pečlivě monitorovat mezinárodní normalizovaný poměr (INR) nebo protrombinový čas. 
 
Antiarytmika
Při souběžném užívání klarithromycinu  a chinidinu  nebo  disopyramidu  byl po jeho uvedení na 
trh hlášen výskyt torsades de points. Při současném podávání klarithromycinu s těmito léčivými 
přípravky  musí  být  sledováno  EKG  kvůli  prodloužení  intervalu  QT.  Během  léčby 
klarithromycinem musí být monitorovány sérové hladiny chinidinu a disopyramidu. 
 
Byla  zaznamenána  postmarketingová  hlášení  hypoglykemie  při  současném  podávání 
klarithromycinu a disopyramidu. Proto musí být během současného podávání klarithromycinu a 
disopyramidu sledovány hladiny glukózy. 
 
Perorální antidiabetika nebo inzulín
Při současném podání některých hypoglykemik,  jako  je  nateglinid a repaglinid, může dojít ke 
klarithromycinem  způsobené  inhibici  CYP3A  enzymu,  což  může  způsobit  hypoglykemii. 
Doporučuje se pečlivé sledování glukózy. 
 
Omeprazol
Klarithromycin (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci  s omeprazolem  (40  mg 
denně) zdravým dospělým jedincům. Plazmatické koncentrace omeprazolu v ustáleném stavu se 
při současném podávání klarithromycinu zvýšily (Cmax,  AUC0 24  a  t1/2 vzrostly o 30 %,  89 %, 
resp. 34 %). Průměrná hodnota 24hodinového gastrického pH byla 5,2, když byl omeprazol 
podáván samostatně a 5,7, když byl omeprazol podáván spolu s klarithromycinem. 
 
Sildenafil, tadalafil a vardenafil
Každý  z těchto  inhibitorů  fosfodiesterázy  je  metabolizován přinejmenším  zčásti enzymem 
CYP3A,  a  CYP3A  může  být  inhibován souběžně  podávaným klarithromycinu.   Současné 
podávání klarithromycinu a sildenafilu, tadalafilu nebo vardenafilu by pravděpodobně vedlo ke 
zvýšené expozici inhibitoru fosfodiesterázy. Musí být zváženo snížení dávkování sildenafilu, 
tadalafilu a vardenafilu, pokud jsou tyto léčivé přípravky současně podávány s klarithromycinem. 
 
Theofylin, karbamazepin
Výsledky  studií  naznačují,  že  pokud  byl  theofylin  nebo  karbamazepin  podáván  současně 
s klarithromycinem, mírně, ale statisticky významně (p ≤ 0,05), se zvýšily hladiny cirkulujícího 
teofylinu nebo karbamazepinu. Může být potřeba vzít do úvahy snížení dávkování. 
 
Tolterodin 
Primární cesta metabolismu  tolterodinu  je přes izoformu 2D6  cytochromu  P450  (CYP2D6). 
Nicméně u podskupiny populace, která postrádá CYP2D6 je identifikovaná cesta  metabolismu 
přes CYP3A. U této podskupiny populace  vede  inhibice  CYP3A  k významně vyšším sérovým 
koncentracím tolterodinu. V přítomnosti inhibitorů CYP3A může být snížení dávky tolterodinu 
nezbytné, stejně jako klaritromycinu u populace s nízkým metabolizérem CYP2D6. 
 
Triazolobenzodiazepiny (např. alprazolam, midazolam, triazolam) 
Při souběžném podávání midazolamu s klarithromycinem ve formě tablet (500 mg dvakrát denně) 
se AUC midazolamu zvýšila 2,7krát po intravenózním podání midazolamu Při intravenózním 
souběžném podávání midazolamu a klarithromycinu musí být pacient pečlivě sledován tak, aby 
byla  možná  úprava  dávek. Podání  midazolamu  orální  cestou,  které  by  mohlo  obejít 
presystémovou  eliminaci  léku,  pravděpodobně  povede  k  podobné  interakci  pozorované  po 
intravenózním podání midazolamu spíše než po perorálním podání. Stejná opatření rovněž musí 
platit  pro  jiné  benzodiazepiny,  které  jsou  metabolizovány  CYP3A, včetně triazolamu a 
alprazolamu). U benzodiazepinů, které nejsou metabolizovány CYP3A (temazepam, nitrazepam, 
lorazepam), je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná. 
 
Při souběžném podávání klarithromycinu a  triazolamu byly postmarketingově hlášeny interakce 
léčivých látek a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost). 
Doporučuje se pacienty sledovat pro zvýšené farmakologické účinky na CNS. 
 
 
Cyklosporin, takrolimus a sirolimus
Souběžné užívání perorální formy klarithromycinu a cyklosporinu nebo takrolimu má za následek 
více než dvojnásobné zvýšení koncentrací Cmin cyklosporinu  a  takrolimu. Podobné účinky lze 
rovněž očekávat u sirolimu. Při zahájení léčby klarithromycinem u pacientů, kterým již bylo 
podáváno kterékoli z uvedených imunosupresiv, musí být pečlivě sledovány plazmatické hladiny 
cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu a jejich dávky je nutné podle potřeby snížit. Při vysazení 
klarithromycinu  u  uvedených  pacientů  je rovněž  nezbytné pečlivé  sledování  plazmatických 
hladin cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu, aby bylo možné upravit dávkování. 
 
Aprepitant, eletriptan, halofantrin a ziprasidon
Nejsou k dispozici žádné údaje u lidí in  vivo popisující interakci mezi klarithromycinem a 
následujícími léky: aprepitant, eletriptan, halofantrin a ziprasidon. Protože však údaje in  vitro 
naznačují, že tyto léky jsou substráty CYP3A, je třeba opatrnosti při jejich současném podávání s 
klarithromycinem. 
Eletriptan nemá být podáván současně s inhibitory CYP3A, jako je klarithromycin. 
 
Ostatní interakce léčivých přípravků 
 
Aminoglykosidy
Je  nutná  opatrnost  při  současném  podávání  klarithromycinu  s jinými  ototoxickými  léčivými 
přípravky, zvláště s aminoglykosidy (viz bod 4.4). 
 
Digoxin
O digoxinu se uvažuje jako o substrátu pro efluxní přenašeč, P-glykoprotein (Pgp). Je známo, že 
klarithromycin inhibuje Pgp. Pokud jsou klarithromycin a digoxin podávány společně, může vést 
inhibice  Pgp  klarithromycinem ke zvýšené expozici digoxinu.  V průzkumu po uvedení na trh 
byly rovněž u pacientů, kterým byl současně podáván klarithromycin a digoxin, hlášeny zvýšené 
sérové koncentrace digoxinu. Někteří pacienti vykazovali odpovídající klinické známky toxicity 
digoxinu,  včetně  potenciálně  fatálních  arytmií. Pokud  je  pacientům zároveň podáván 
klarithromycin a digoxin, musí být sérové koncentrace digoxinu pečlivě monitorovány. 
 
Zidovudin
Souběžné  perorální  podávání  tablet  klarithromycinu  a  zidovudinu  dospělým  pacientům 
infikovaným virem HIV může snižovat koncentrace zidovudinu v ustáleném stavu. Protože se 
 
zdá, že klarithromycin zasahuje do absorpce současně a perorálně podávaného zidovudinu, lze se 
této  interakci  do  velké  míry  vyhnout  ponecháním  4hodinového  intervalu  mezi  dávkami 
klarithromycinu a zidovudinu. Zdá se, že se toto vzájemné působení nevyskytuje u pediatrických 
pacientů  infikovaných  HIV  virem,  kteří  užívají  klarithromycin  ve  formě  suspenze  se 
zidovudinem  nebo  dideoxyinozinem.  Tato  interakce  je nepravděpodobná, je-li  klarithromycin 
podáván intravenózně. 
 
Fenytoin a valproát
Objevila  se  spontánní  nebo  publikovaná  hlášení  o  interakcích  inhibitorů  CYP3A,  včetně 
klarithromycinu  s léčivými látkami, o kterých se neuvažuje jako o metabolizovaných CYP3A 
(např. fenytoin a valproát). Doporučuje se stanovení sérových hladin těchto léčivých přípravků, 
pokud jsou podávány spolu s klarithromycinem. Byly hlášeny zvýšené sérové hladiny. 
 
Obousměrné interakce léčivých přípravků 
 
Atazanavir
Jak klarithromycin, tak atazanavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a je doložena obousměrná 
léková interakce. Souběžné užívání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) s atazanavirem 
(400 mg jednou denně) vede k dvojnásobnému navýšení expozice klarithromycinu, 70% snížení 
expozice  14-OH-klarithromycinu a 28% nárůstu AUC atazanaviru. Jelikož má klarithromycin 
široké terapeutické okno, není nezbytné snižování dávkování u pacientů s normální funkcí ledvin. 
Dávkování klarithromycinu by mělo být sníženo o 50 % u pacientů se středně těžkou poruchou 
funkce ledvin (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min). U pacientů s clearance kreatininu < ml/min by mělo být dávkování klarithromycinu sníženo o 75 % užitím vhodné lékové formy. 
Dávky klarithromycinu větší než 1000 mg na den by neměly být souběžně užívány s inhibitory 
proteáz. 
 
Blokátory kalciových kanálů
Je  nutná opatrnost  při  současném  podávání  klarithromycinu  a  blokátorů  kalciových  kanálů 
metabolizovaných  CYP3A4  (např.  verapamil,  amlodipin,  diltiazem)  s ohledem   na   riziko 
hypotenze. Plazmatické koncentrace klarithromycinu stejně jako blokátorů kalciových kanálů 
mohou být zvýšeny v důsledku interakce. U pacientů užívajících klarithromycin a verapamil 
současně byla hlášena hypotenze, bradykardie a laktátová acidóza. 
 
Itrakonazol
Jak klarithromycin, tak itrakonazol jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede k obousměrné 
lékové  interakci. Klarithromycin  může  zvyšovat  plazmatické  hladiny  itrakonazolu,  zatímco 
itrakonazol může zvyšovat plazmatické hladiny klarithromycinu. U pacientů užívajících současně 
itrakonazol  a klarithromycin musí být pečlivě sledovány známky  a  symptomy zvýšeného  a 
prodlouženého farmakologického účinku. 
 
Sachinavir
Jak klarithromycin, tak sachinavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a je doložena obousměrná 
léková interakce. Současné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) a sachinaviru 
(měkké  želatinové  tobolky,  1 200  mg  třikrát  denně)  u  12  zdravých  dobrovolníků  vedlo  k 
ustálenému stavu AUC a hodnot Cmax sachinaviru, které byly vyšší o 177 % až 187 % než u 
samotného sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly vyšší přibližně o 40 % než u 
samotného klarithromycinu. Při souběžném užívání těchto dvou léčivých přípravků po omezenou 
dobu není nutné upravovat dávkování u studovaných dávek/lékových forem. Výsledky studií 
lékových interakcí naznačují, že měkké želatinové tobolky sachinaviru nevykazují stejný účinek 
jako tvrdé želatinové tobolky sachinaviru. Výsledky studií lékových interakcí, při kterých byla 
zkoumána interakce samotného sachinaviru, nevykazovaly stejný účinek, který byl sledován při 
interakci klarithromycinu a kombinace sachinaviru/ritonaviru. Při současném užívání sachinaviru 
s ritonavirem, je třeba přihlédnout k možnému účinku ritonaviru na klarithromycin.