Fexigra

Fexofenadin-hydrochlorid neprochází jaterní biotransformací, a proto nemá žádné interakce s léky
metabolizovanými v játrech. Fexofenadin je substrát P-glykoproteinu (P-gp) a polypeptidu
transportujícího organické anionty (OATP). Souběžné užívání fexofenadinu s inhibitory nebo
induktory P-gp může ovlivnit expozici fexofenadinu. Bylo zjištěno, že souběžné podávání
fexofenadin-hydrochloridu s inhibitory P-gp erytromycinem nebo ketokonazolem vede
k 2-3násobnému zvýšení hladiny fexofenadinu v plazmě. Změny nebyly doprovázeny žádnými účinky
na QT interval a nebyly spojeny s žádným zvýšením nežádoucích účinků ve srovnání s léčivými
přípravky podávanými samostatně.

Klinická studie lékových interakcí ukázala, že současné podávání apalutamidu (slabého induktoru
P-gp) a jednorázové perorální dávky 30 mg fexofenadinu vedlo k 30% snížení AUC fexofenadinu.

Nebyla pozorována žádná interakce mezi fexofenadinem a omeprazolem. Nicméně podání antacida
obsahujícího hydroxid hlinitý a hořečnatý 15 minut před fexofenadin-hydrochloridem způsobilo
snížení biologické dostupnosti, s největší pravděpodobností v důsledku vazby v gastrointestinálním
traktu. Mezi podáním fexofenadin-hydrochloridu a antacid obsahujících hydroxid hlinitý a hořečnatý
se doporučuje ponechat dvě hodiny.