Tamsulosin +pharma

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Při současném podávání tamsulosin-hydrochloridu s atenololem, enalaprilem nebo
theofylinem nebyly žádné interakce zaznamenány.

Současné podávání cimetidinu způsobuje vzestup plasmatických hladin tamsulosinu, zatímco
současné podávání furosemidu vyvolává jejich pokles. Hladiny tamsulosinu však zůstávají v
normálním rozmezí a změna dávkování tedy není nutná.

Za podmínek in vitro ani diazepam, ani propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon,
amitriptylin, diklofenak, glibenklamid, simvastatin nebo warfarin nemění volnou frakci
tamsulosinu v lidské plasmě. Tamsulosin rovněž nemění volné frakce diazepamu,
propranololu, trichlormethiazidu nebo chlormadinonu.
Diklofenak a warfarin však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu.

Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke
zvýšené expozici tamsulosin-hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým
silným inhibitorem CYP3A4) vedlo ke 2,8 násobnému vzestupu AUC a 2,2 násobnému
vzestupu Cmax tamsulosin-hydrochloridu.
Tamsulosin-hydrochlorid nemá být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 u
pacientů s fenotypem se slabou schopností metabolizace CYP2D6. Tamsulosin-hydrochlorid
je třeba užívat s opatrností v kombinaci se silnými a středně silnými inhibitory CYP3A4.
Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6,
vedlo k 1,3 násobnému vzestupu AUC a 1,6 násobnému vzestupu Cmax tamsulosinu. Tyto
vzestupy se však nepovažují za klinicky významné.

Současné podávání jiných antagonistů α1-adrenergních receptorů může vést k hypotenzi.