1/21   
sp.zn. sukls263901/2022      
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU   
  1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU   
   isicom 250 mg/25 mg tablety isicom         
2.   SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ      
Jedna tableta obsahuje levodopum 250 mg a carbidopum monohydricum 26,99 mg (odpovídá 
carbidopum 25 mg).      
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.         
3.   LÉKOVÁ FORMA    
   Tableta.   
Bílé až krémově bílé tablety, jedna strana je plochá se zkosenými hranami a s dělícím křížem, 
druhá strana je lehce konvexní s vyražením "lcd 250".  
Tabletu lze dělit na stejné dávky (čtvrtiny).       
4.   KLINICKÉ ÚDAJE    
   4.1  Terapeutické indikace    
   Parkinsonova nemoc.       
Přípravek isicom je indikován k léčbě dospělých.      
4.2  Dávkování a způsob podání    
   Optimální denní dávka přípravku isicom musí být u každého pacienta stanovena pečlivou 
titrací.      
Zvláštní upozornění: u přípravku isicom 250 mg/25 mg tablety je karbidopa a levodopa v 
poměru 1:10 (25 mg karbidopy a 250 mg levodopy), kdežto u přípravku isicom 100 mg/mg tablety je poměr karbidopa/levodopa 1:4 (25 mg karbidopy, 100 mg levodopy). Tablety s 
těmito dvěma poměry mohou být podávány samostatně nebo kombinovány podle potřeby k 
dosažení optimální dávky.       
2/21   
Obecné pokyny  Léčba se zahajuje pozvolným zvyšováním počáteční dávky, aby se minimalizoval rozsah 
nežádoucích účinků a nenarušil se možný terapeutický úspěch. Dávky musí být titrovány 
podle individuální potřeby pacienta, což může vyžadovat jak úpravu individuální dávky, tak 
frekvence podávání. Nedoporučují se vysoké jednorázové dávky.   
Pokud se vyskytnou nežádoucí účinky, je nutno zvyšování dávky přerušit, nebo dávku 
přechodně snížit a další zvyšování provádět ještě pomaleji. Při výraznějších 
gastrointestinálních obtížích lze podat antiemetika, např. domperidon (žádné přípravky 
obsahující metoklopramid, viz také bod 4.5).   
Studie ukazují, že periferní dopadekarboxyláza je saturována karbidopou při dávce přibližně 
70 až 100 mg denně. U pacientů užívajících menší množství karbidopy je větší 
pravděpodobnost výskytu nauzey a zvracení.   
Během podávání přípravku isicom lze v podávání standardních antiparkinsonik, kromě 
levodopy samotné, pokračovat, i když jejich dávkování může vyžadovat úpravu.      
Obvyklá zahajovací dávka  Dávkování se nejlépe zahajuje jednou tabletou přípravku isicom 100 mg/25 mg třikrát denně. 
Toto dávkové schéma poskytuje 75 mg karbidopy za den. Dávkování lze zvyšovat o jednu 
tabletu denně každý den nebo obden, podle potřeby, dokud se nedosáhne dávkového 
ekvivalentu osmi tablet přípravku isicom 100 mg/25 mg.   
U pacientů začínajících na přípravku isicom 250 mg/25 mg tablety je zahajovací dávkou 
polovina tablety jednou nebo dvakrát denně. Tato dávka však nemusí poskytnout optimální 
množství karbidopy, které mnozí z pacientů potřebují. Pokud je to potřeba, přidávejte tablety každý den nebo obden, dokud se nedosáhne optimální odpovědi.   
Odpověď byla pozorována během jednoho dne a někdy i po jedné dávce. Plně účinných dávek 
se obvykle dosáhne během sedmi dní v porovnání s týdny nebo měsíci u levodopy samotné.      
Převedení pacientů z levodopy  Protože jak terapeutické odpovědi, tak nežádoucí účinky se u přípravku isicom objevují 
rychleji než při podávání samotné levodopy, pacienti musí být během období upravování 
dávek pečlivě sledováni. U mimovolních pohybů specificky platí, že se objeví u přípravku 
isicom rychleji než u levodopy samotné. Výskyt mimovolních pohybů může vyžadovat 
snížení dávky.  
Blefarospasmus může být u některých pacientů užitečným časným projevem nadměrných 
dávek.   
Levodopu je nutno vysadit nejméně 12 hodin před zahájením podávání přípravku isicom (hodin u přípravků obsahujících levodopu s prodlouženým uvolňováním). Musí být zvolena 
taková denní dávka přípravku isicom, která poskytne přibližně 20 % předchozí denní dávky 
levodopy.   
Pacienti užívající méně než 1500 mg levodopy denně musí zahájit jednou tabletou přípravku 
isicom 100 mg/25 mg třikrát nebo čtyřikrát denně. Navržená zahajovací dávka u většiny 
pacientů užívajících více než 1500 mg levodopy je jedna tableta přípravku isicom 250 mg/mg třikrát nebo čtyřikrát denně.      
3/21   
Udržovací dávkování  Léčba musí být individualizována a upravena podle požadované terapeutické odpovědi. K 
optimální inhibici extracerebrální dekarboxylace levodopy je nutno podávat alespoň 70 až 
100 mg karbidopy za den.   
Pokud je potřebné větší množství levodopy (750 až 1000 mg), přípravek isicom 100 mg/mg tablety musí být nahrazen přípravkem isicom 250 mg/25 mg tablety. Je-li to nezbytné, 
dávkování přípravku isicom 250 mg/25 mg tablety může být zvyšováno o polovinu nebo 
jednu tabletu denně nebo obden na maximum osmi tablet za den. Zkušenosti s celkovými 
denními dávkami karbidopy vyššími než 200 mg jsou omezené.   
Léčba je zpravidla dlouhodobá. Délka podávání je při dobré snášenlivosti neomezená.      
Maximální doporučená dávka  Osm tablet přípravku isicom 250 mg/25 mg za den (2 g levodopy a 200 mg karbidopy). To je 
přibližně 30 mg/kg levodopy a 3 mg/kg karbidopy u pacienta s tělesnou hmotností 70 kg.      
Pediatrická populace  
Bezpečnost a účinnost kombinace levodopa/karbidopa u dětí nebyla stanovena, a proto se její 
užívání u pacientů mladších 18 let nedoporučuje.    
Starší pacientiU starších pacientů není vyžadována žádná úprava dávky.   
Porucha funkce jaterPřípravek isicom má být podáván s opatrností pacientům s poruchou funkce jater. Dávku je 
nutné titrovat individuálně (viz bod 4.4).  
Porucha funkce ledvinPřípravek isicom má být podáván s opatrností pacientům s poruchou funkce ledvin. Dávku je 
nutné titrovat individuálně (viz bod 4.4.)    
Způsob podání  Perorální podání. 
Tablety se užívají nerozkousané s trochou tekutiny 30 minut před jídlem nebo 90 minut po 
něm. Před požitím je nutné se vyhýbat jídlům bohatým na bílkoviny. Alternativně, např. při 
polykacích obtížích, lze tablety nechat rozpadnout ve sklenici vody, zamíchat lžičkou a 
vzniklou suspenzi ihned vypít.   
Upozornění: suspenzi lze použít i při výživě žaludeční sondou. Pokud je tento způsob 
podávání nezbytný, připraví se suspenze bezprostředně před podáním sondou. Po podání je 
třeba sondu dobře propláchnout.   
Tablety jsou dělitelné (podle dělící rýhy).      
4.3  Kontraindikace   
   - Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě   
6.1   
4/21   
- Glaukom s uzavřeným úhlem   
- U pacientů s podezřelým nediagnostikovanými kožními lézemi nebo s melanomem 
v anamnéze (možná aktivace maligního melanomu). 
- kojení (viz bod 4.6)      
Neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (MAO) jsou pro použití s kombinací 
levodopa/karbidopa kontraindikovány. Podávání těchto inhibitorů musí být ukončeno alespoň 
dva týdny před zahájením léčby kombinací levodopa/karbidopa. Kombinaci 
levodopa/karbidopa lze podávat souběžně s doporučenou dávkou inhibitoru MAO se 
selektivitou vůči MAO-B (např. selegilin-hydrochlorid). (Viz bod 4.5).      
.      
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití   
   Kombinace levodopa/karbidopa se nedoporučuje k léčbě extrapyramidových nežádoucích 
účinků navozených léky.      
Kombinace levodopa/karbidopa se může podávat pacientům, kteří již dostávají levodopu 
samotnou; podávání levodopy samotné však musí být ukončeno alespoň 12 hodin před 
zahájením podávání kombinace levodopa/karbidopa. Náhrada kombinací levodopa/karbidopa 
se musí provést v dávce, která poskytne přibližně 20 procent předchozí dávky levodopy (viz 
bod 4.2).      
U pacientů již léčených levodopou samotnou se mohou vyskytnout dyskineze, protože 
karbidopa umožní, aby se do mozku dostalo více levodopy, a tedy aby se vytvořilo více 
dopaminu. Výskyt dyskinezí může vyžadovat snížení dávky.    
Mimovolní pohyby a duševní poruchyPodobně jako je tomu u levodopy, i kombinace levodopa/karbidopa může způsobit mimovolní 
pohyby a duševní poruchy. Má se za to, že tyto nežádoucí účinky jsou důsledkem zvýšení 
hladin dopaminu v mozku po podání levodopy, přičemž užití kombinace levodopa/karbidopa 
může způsobit návrat onemocnění. Může být potřebné snížit dávku.      
Všichni pacienti musí být pečlivě sledováni s ohledem na vznik psychických poruch, stejně 
jako deprese a doprovodných sebevražedných sklonů.   
Pacienti s prodělanými nebo akutními psychózami musí být léčeni s opatrností.    
Opatrnosti je třeba při současném podávání psychoaktivních léčiv a kombinace 
levodopa/karbidopa (viz bod 4.5).       
Kardiovaskulární, plicní, renální, hepatální a endokrinní onemocnění, vředová choroba, 
epileptické záchvaty 
5/21   
Kombinace levodopa/karbidopa se musí podávat s opatrností pacientům s těžkou 
kardiovaskulární nebo plicní chorobou, bronchiálním astmatem, onemocněním ledvin nebo 
jater, poruchami srdečního rytmu se zvýšenou frekvencí (tachykardie) nebo poruchami 
hematopoetického systému, pacientům s kontraindikací na sympatomimetika, pacientům s 
endokrinní chorobou nebo s peptickým vředem v anamnéze (kvůli možnosti krvácení v horní 
části trávicího traktu) nebo pacientům s anamnézou epileptických záchvatů.   
Infarkt myokardu a srdeční arytmieU pacientů se srdečním infarktem v anamnéze, s poruchami srdečního rytmu a s koronární 
insuficiencí, stejně jako u pacientů s ortostatickou hypotenzí v anamnéze jsou na místě 
pravidelné kontroly oběhových funkcí a EKG. Tito pacienti mají být zvláště pečlivě 
sledováni, zejména na počátku léčby. U pacientů s infarktem myokardu v anamnéze, kteří 
mají reziduální síňové, nodální nebo komorové arytmie, je nutno zvláště pečlivě monitorovat 
srdeční funkce ve zdravotnickém zařízení s jednotkou intenzivní péče, zejména během období 
zahajovacího dávkování a titrace.    
Glaukom  Pacienti s chronickým glaukomem s otevřeným úhlem mohou být léčeni kombinací 
levodopa/karbidopa s opatrností za předpokladu, že je dobře regulován nitrooční tlak a 
pacient je pečlivě sledován s ohledem na možné změny nitroočního tlaku.    
Neuroleptický maligní syndrom  Při náhlém snížení dávky nebo vysazení antiparkinsonik byl hlášen komplex symptomů 
připomínajících neuroleptický maligní syndrom včetně svalové ztuhlosti, zvýšené tělesné 
teploty, duševních poruch a zvýšených hladin kreatinfosfokinázy v séru. Další symptomy v 
závažných případech mohou zahrnovat myoglobinurii, rabdomyolýzu a akutní selhání ledvin 
nebo akinetickou krizi. Tyto stavy jsou život ohrožující. Pacienti tudíž mají být při náhlém 
snížení dávek kombinace levodopa/karbidopa nebo při jejím vysazení pečlivě sledováni v 
nemocničním prostředí, zejména pokud dostávají neuroleptika.    
Somnolence a náhlý spánek  Levodopa je spojována s výskytem somnolence a epizodami náhlého nástupu spánku. Velmi 
vzácně byl hlášen náhlý nástup spánku během denních aktivit, v některých případech bez 
předcházejících varovných příznaků. Pacienti musí být na toto riziko upozorněni a poučeni o 
tom, aby během léčby levodopou při řízení a při obsluze strojů prováděli cvičení posilující 
pozornost. Pacienti, kteří již mají zkušenosti se somnolencí a/nebo s epizodou náhlého 
nástupu spánku, se musí zdržet řízení motorových vozidel a obsluhy strojů. Kromě toho se má 
zvážit redukce dávkování nebo ukončit terapii.         
MelanomEpidemiologické studie prokázaly, že pacienti s Parkinsonovou chorobou mají vyšší riziko 
vzniku melanomu než celková populace (přibližně 2krát až 6krát vyšší). Není jasné, zda 
zvýšené pozorované riziko bylo způsobeno Parkinsonovou chorobou nebo jinými faktory, 
jako jsou léky používané k její léčbě. Proto se pacientům a jejich ošetřovatelům doporučuje 
při užívání přípravku isicom sledovat pravidelně výskyt melanomů. V ideálním případě je 
6/21   
nutné, aby vhodně kvalifikovaní lékaři (např. dermatologové) provedli pravidelné vyšetření 
kůže.      
Dopaminový dysregulační syndrom  Dopaminový dysregulační syndrom (DDS) je návyková porucha, která u některých pacientů 
léčených kombinací levodopa/karbidopa vede k nadměrnému užívání přípravku. Před 
zahájením léčby mají být pacienti a jejich ošetřovatelé upozorněni na potenciální riziko 
vzniku DDS (viz také bod 4.8).      
Impulzivní poruchy (Impulse control disorder, ICD)  Pacienti mají být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch. 
Pacienti a jejich ošetřovatelé mají být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu 
a/nebo dopaminergními přípravky obsahujícími levodopu včetně přípravku isicom se mohou 
rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně patologického hráčství, zvýšeného libida, 
hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování, záchvatovitého a nutkavého přejídání. 
Pokud se tyto příznaky objeví, má se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení přípravku.      
Laboratorní testy  Podobně jako je tomu u levodopy, jsou během dlouhodobější léčby doporučeny pravidelné 
kontroly jaterních, krvetvorných, kardiovaskulárních a renálních funkcí. V počáteční fázi 
léčby mají být prováděny častěji. 
Levodopa a karbidopa mohou způsobit abnormality různých laboratorních testů. Tyto 
abnormality zahrnují zvýšení testů jaterních funkcí, jako je alkalická fosfatáza, AST ,ALT 
,laktátdehydrogenáza, bilirubin, dusík močoviny v krvi, katecholaminy, kreatinin, kyselina 
močová a pozitivní Coombsův test.   
Bylo hlášeno snížení hemoglobinu a hematokritu, zvýšení hladiny glukózy v séru a zvýšení 
počtu leukocytů, dále bakterie a krev v moči.   
Přípravky obsahující kombinaci levodopa/karbidopa mohou zapříčinit falešně pozitivní reakci 
na ketonové látky v moči, pokud se použijí ke stanovení ketonurie testovací proužky. Tato 
reakce se povařením vzorku moči nezmění.   
Při použití glukózaoxidázových metod testování glykosurie mohou být získány falešně 
negativní výsledky.      
Pomocné látkyTento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné 
tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.       
4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce   
   Inhibitory monoaminooxydázy (MAO)  Souběžná léčba selegilinem a levodopou/karbidopou může být spojena s těžkou ortostatickou 
hypotenzí, kterou nelze přiřadit samotné kombinaci levodopa/karbidopa.   
Při současném podání neselektivních inhibitorů MAO může dojít k hypertenzním krizím a to 
až do 2 týdnů po vysazení inhibitorů MAO.  Souběžné podání s neselektivními inhibitory 
MAO je kontraindikováno. Pro pacienty léčené inhibitory MAO, viz bod 4.3.   
7/21      
Opatrnosti je třeba pokud jsou s kombinací levodopa/karbidopa současně podávány 
následující přípravky:      
Antihypertenziva  Při přidání kombinace levodopa/karbidopa k některým antihypertenzivům se vyskytla 
symptomatická posturální hypotenze. Při zahájení léčby kombinací levodopa/karbidopa může 
být nutná úprava dávky antihypertenziv.   
Ke snížení účinku přípravku může dojít při interakci s antihypertenzivy obsahujícími reserpin.       
Antidepresiva  Existují vzácné zprávy o nežádoucích účincích, včetně hypertenze a dyskineze, které nastaly v 
důsledku současného použití tricyklických antidepresiv a přípravků obsahujících 
levodopu/karbidopu.       
Železo  Studie ukazují snížení biologické dostupnosti karbidopy a/nebo levodopy, jsou-li použity se 
síranem železnatým nebo glukonátem železnatým. Levodopa a tyto léčivé látky mají být 
podávány odděleně, s co nejdelší časovou prodlevou mezi jejich podáním.      
Anticholinergika  Anticholinergika mohou posilovat terapeutický účinek levodopy na snížení třesu. 
Kombinované používání však může vyvolat abnormální mimovolní pohyby. Anticholinergika 
mohou snížit absorpci, a tím účinnost přípravku isicom. To může vyžadovat úpravu dávky 
levodopy.    
Inhibitory COMT (tolkapon, entakapon) Současné užívání inhibitorů COMT (katechol-O-methyltransferázy) s přípravkem isicom 
může zvýšit biologickou dostupnost levodopy. Může být nutné upravit dávku levodopy.    
Amantadin Amantadin má s levodopou synergický účinek a může zvyšovat nežádoucí účinky spojené s 
levodopou. Může být nutné upravit dávku levodopy.      
Antacida  Účinek souběžného podávání antacid s kombinací karbidopa/levodopa na biologickou 
dostupnost levodopy nebyl hodnocen.  
Jiná antiparkinsonika  Standardní antiparkinsonika kromě samotné levodopy mohou být nadále podávána během 
léčby přípravkem isicom, ačkoli může být nutná úprava jejich dávkování.   
8/21      
Ostatní přípravky  Antagonisté dopaminového D2 receptoru (např. fenothiaziny, butyrofenony a risperidon) a 
další přípravky s antidopaminergním účinkem, stejně jako isoniazid, mohou snižovat 
terapeutické účinky levodopy.      
Metoklopramid urychluje vyprazdňování žaludku a může zvyšovat biologickou dostupnost 
levodopy/karbidopy. Na druhé straně může metoklopramid zvyšovat příznaky Parkinsonovy 
choroby a působit proti terapeutické účinnosti levodopy. Je třeba zabránit jejich souběžnému 
podávání.      
Byl hlášen zvrat příznivých účinků levodopy při Parkinsonově chorobě navozený fenytoinem 
a papaverinem. Pacienti užívající tyto přípravky s kombinací levodopa/karbidopa musejí být 
pečlivě sledováni s ohledem na ztrátu terapeutické odpovědi.      
Současné podávání sympatomimetik může zvyšovat kardiovaskulární účinky levodopy, a tak 
vyžadovat snížení jejich dávky.      
Přípravek isicom zvyšuje účinek alkoholu.      
Protože levodopa soutěží s některými aminokyselinami, může být její absorpce z 
gastrointestinálního traktu u některých pacientů s vysokoproteinovou dietou narušena.      
Účinky levodopy v kombinaci s karbidopou nejsou ovlivněny nižšími dávkami 
pyridoxinhydrochloridu (vitamin B6).    
Anestezie  Jestliže je potřebná celková anestezie, obvykle lze v léčbě kombinací levodopa/karbidopa 
pokračovat, pokud je pacientovi povolen příjem tekutin a léků perorálně. Přípravek isicom je 
nutno vysadit nejméně 8 hodin před zavedením celkové anestezie halotanem, cyklopropanem 
a dalšími látkami senzibilizujícími srdeční sval vůči sympatomimetickým aminům, rovněž se 
nesmí současně podávat opioidy. Při nutnosti lokální anestezie lze použít pouze přípravky 
(lokální anestetika) bez přísady epinefrinu. Jestliže je léčba dočasně přerušena, je možné 
podávat obvyklou denní dávku, jakmile je pacient schopen užívat perorální léky.       
4.6  Fertilita, těhotenství a kojení    
   Těhotenství  Ačkoliv účinky expozice kombinaci levodopa/karbidopa in utero na lidské zdraví nejsou 
známy, jak levodopa, tak kombinace karbidopy a levodopy způsobily viscerální a kosterní 
malformace u králíků.   
9/21   
Kombinace levodopa/karbidopa nemá být užívána v průběhu těhotenství a u žen ve fertilním 
věku nepoužívajících antikoncepci, pokud očekávané přínosy léčby nepřevažují možná rizika 
pro plod.      
Kojení  Přípravek isicom je kontraindikován v období kojení (viz bod 4.3).       
Fertilita  Účinky na fertilitu u člověka nejsou známy. U zvířat léčených levodopou a karbidopou 
samostatně nebo v kombinaci nebylo nalezeno nepříznivé ovlivnění fertility (viz bod 5.3).      
4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje   
   Přípravek isicom má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.   
Přípravek může i při řádném a přiměřeném dávkování způsobovat spavost a epizody náhlého 
nástupu spánku. Vzácně byly hlášeny epizody náhlého nástupu spánku během denních aktivit 
(v některých případech bez jakýchkoliv předchozích varovných známek). Proto je zapotřebí 
pacienty poučit, aby byli opatrní jako účastníci silniční dopravy a při obsluze strojů.      
Pacienty léčené levodopou s výskytem spavosti a/nebo epizod náhlého usínání je třeba poučit, 
že se v tomto případě musí zdržet činností, při kterých zhoršená pozornost může přivodit jim 
samým nebo ostatním riziko vážného zranění nebo úmrtí (např. řízení dopravních prostředků 
nebo obsluha strojů), dokud se tyto opakující se epizody a spavost vyskytují (viz též 4.4). V 
takových případech je třeba také zvážit snížení dávky nebo ukončení léčby.      
To platí ve zvýšené míře při současném požití alkoholu. Pacienti, kteří užívají isicom se musí 
poradit se svým ošetřujícím lékařem, zda mohou nadále řídit dopravní prostředky.    
4.8  Nežádoucí účinky   
  Shrnutí bezpečnostního profilu 
Nežádoucími účinky, které se u pacientů léčených kombinací levodopa/karbidopa vyskytují 
často, jsou nežádoucí účinky navozené v důsledku centrální neurofarmakologické aktivity 
dopaminu. Tyto nežádoucí účinky lze obvykle minimalizovat snížením dávky. Nejběžnějšími 
nežádoucími účinky jsoudyskineze, včetně choreaformní dyskineze, dystonické a jiné 
mimovolní pohyby a nauzea. Svalové záškuby a blefarospasmus lze brát za časné projevy, 
které by měly vést k úvahám o snížení dávek.     
Seznam nežádoucích účinků v tabulce  Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů  a frekvence výskytu 
následovně:  
Velmi časté (≥1/10),  
10/21   
Časté (≥1/100 až <1/10), Méně časté (≥1/1 000 až <1/100), Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000),  
Velmi vzácné (<1/10 000), Není známo (z dostupných údajů nelze určit)   
  .    
Třídy 
orgánových  
systémů  
MedDRA Časté   Méně časté   Vzácné  
  
Velmi  
vzácné  
 Není známo   
Novotvary 
benigní, 
maligní a  
blíženeurčené 
(zahrnující 
cysty a 
polypy)  
        maligní 
melanom (viz 
bod 4.3)  
Poruchy krve 
a  
lymfatického 
systému  
    Leukopenie,hemolytická  
a  
nehemolytická 
anémie, 
trombocytopenie   
Agranulocytóza    
Poruchy 
metabolismu 
a výživy Anorexie  Nárůst či 
pokles 
tělesné 
hmotnosti  
     Psychiatrické 
poruchy  
Halucinace, 
zmatenost,noční můry, 
nespavost, 
deprese s 
velmi 
vzácnými 
suicidiálními 
pokusy, 
euforie,  
demence, 
pocit 
stimulace, 
abnormální 
sny  
  Agitovanost, 
strach, 
dezorientace,  
zvýšené  
libido, ztuhost, 
psychotické 
epizody 
zahrnující bludy 
a paranoidní 
představy, 
bruxismus  
  Agresivita, 
impulzivní 
poruchy,  
dopaminový 
dysregulační 
syndrom, 
poruchy 
spánku   
11/21   
Poruchy 
nervového 
systému  
Závrať, 
somnolence,hořká chuť, 
dyskineze, 
chorea, 
dystonie, 
extrapyramidové 
a pohybové 
poruchy, 
bradykinetic ké 
epizody  
(fenomén „on–
off“) se mohou  
objevit za několik 
měsíců až let po 
zahájení léčby 
levodopou a  
pravděpodob ně 
souvisí s progresí 
nemoci. To může 
vyžadovat úpravu 
harmonogramu  
dávek a 
dávkových 
intervalů.  
Ataxie, 
zvýšený 
třes rukou  
Neuroleptický 
malignísyndrom, 
parestézie, 
defekty při 
chůzi, bolest 
hlavy, 
konvulze, 
snížená duševní 
výkonnost, 
aktivace  
latentního 
Hornerova 
syndromu  
Kombinace 
levodopa/ 
karbidopa je spojována se 
somnolencí 
a velmi 
vzácně bývá 
spojována s  
nadměrnou 
ospalostí 
během dne a 
epizodami 
náhlého  
upadávání 
do spánku.   
Akineze na 
konci dávky 
(end-of-dose 
akineze), neuropatie/ 
polyneuropatie 
(zejména pří 
vysokých 
dávkách 
levodopy).  
Poruchy 
oka  
    Zastřené vidění, 
blefarospasmus,diplopie, 
mydriáza a 
okulogyrické 
krize.  
Blefarospas 
mus může být 
časnou 
známkou  předávkování 
.      
Srdeční 
poruchy  
Palpitace nebo 
nepravidelnýsrdeční rytmus           
12/21    
Cévní poruchy  Ortostatická 
hypotenze, 
sklony kmdlobám, 
synkopa  
Hypertenze, 
návaly 
horka  
Flebitida, zarudnutív obličeji      
Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy   Chrapot  Dyspnoe,  
abnormální 
dýchání, škytavka      
Gastrointestinální 
poruchy  
Nauzea, 
zvracení, 
sucho vústech        
Zácpa, 
průjem, 
nadměrné  
vylučování 
slin, 
dysfagie,flatulence  
Dyspepsie, bolest 
v 
gastrointestinálním 
traktu, tmavésliny, 
gastrointestinální 
krvácení, pocit 
pálení jazyka, 
duodenální 
ulcerace       
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně  
    Angioedém,urtikárie, pruritus, 
vypadávání vlasů, 
vyrážka, zvýšené 
pocení, tmavý pot a 
Henochova– 
Schönleinova 
purpura   
    
Poruchy svalovéa kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně   
  Svalové 
spasmy   
Trismus     Svalovézáškuby. 
Rabdomyolýza 
v důsledku 
dyskinezí nebo 
neuroleptickéhomaligního 
syndromu (viz 
také bod 4.4).  
Poruchy ledvin a  
močových  
cest   Tmavá moč  Retence moči,  
inkontinence moči      
Poruchy 
reprodukčníh o 
systému a prsu  
    Priapismus  13/21   
Celkové poruchy 
a reakce  
Únava  
   
Astenie,slabost,  
malátnost,        
v místě aplikace   bolest na 
hrudi, edém     
Vyšetření          Viz bod 4.(Laboratorní 
testy)  
Poranění, otravy 
a procedurální 
komplikace  
    Pády     Popis vybraných nežádoucích účinků   
Impulzivní poruchy  U pacientů léčených agonisty dopaminu a/nebo dopaminergními přípravky obsahujícími 
levodopu včetně přípravku isicom se mohou rozvinout symptomy jako patologické hráčství, 
zvýšené libido, hypersexualita, nutkavé utrácení nebo nakupování a záchvatovité a nutkavé 
přejídání (viz bod 4.4).      
Dopaminový dysregulační syndrom  Dopaminový dysregulační syndrom (DDS) je návyková porucha pozorovaná u některých 
pacientů léčených kombinací karbidopa/levodopa. Dotčení pacienti vykazují kompulzivní 
vzorec zneužívání dopaminergních léků nadměrným užíváním dávek neadekvátních pro 
kontrolu motorických symptomů, které mohou v některých případech vést k závažné 
dyskinezi (viz také bod 4.4).      
Hlášení podezření na nežádoucí účinky  Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:   
Státní ústav pro kontrolu léčiv   
Šrobárova 48  100 41 Praha 10   
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.      
4.9  Předávkování    
   Příznaky předávkování  Příznaky předávkování jsou ve shodě s nežádoucími účinky uvedenými v bodě 4.8.      
14/21   
Léčba předávkování  Řešení akutního předávkování kombinací levodopa/karbidopa je v zásadě stejné jako řešení 
akutního předávkování levodopou; pyridoxin však není při odvracení účinků 
levodopy/karbidopy účinný.      
Při akutní intoxikaci jsou na místě okamžitá opatření zabraňující resorpci látky, jako časné 
zvracení (nejúčinnější do 30 minut po požití), výplach žaludku a podání aktivního uhlí, dále 
pak opatření podporující eliminaci látky z organismu. Nezbytná je intenzivní lékařská péče, 
se zvláštním zřetelem na oběhové a srdeční funkce. Musí být zavedeno elektrokardiografické 
monitorování a pacient musí být pečlivě sledován s ohledem na vznik možných arytmií; 
pokud je to potřeba, je nutno podávat vhodnou antiarytmickou léčbu.      
Je nutno vzít v úvahu možnost, že pacient mohl s levodopou/karbidopou užít jiné léky.      
Dosud nebyly hlášeny žádné zkušenosti s dialýzou; její hodnota při předávkování není tedy 
známa.         
5.   FARMAKOLOGICKÉ ÚDAJE       
5.1  Farmakodynamické vlastnosti    
   Farmakoterapeutická skupina: antiparkinsonika, levodopa a inhibitor dekarboxylázy.   
ATC kód: N04BA02    
Mechanizmus účinku  Symptomy Parkinsonovy choroby jsou spojovány s deplecí dopaminu v mozkovém corpus 
striatum. Levodopa, metabolický prekurzor dopaminu, zmírňuje symptomy Parkinsonovy 
choroby, jako je rigidita abradykineze, pravděpodobně tím, že se v mozku přeměňuje na 
dopamin. Po perorálním podání se v extracerebrální tkáni levodopa rychle dekarboxyluje a 
přeměňuje na dopamin, přičemž pouze malé množství nezměněné levodopy dosáhne 
centrálního nervového systému.   
K dosažení odpovídajícího terapeutického účinku jsou tedy potřebné velké dávky levodopy v 
častých intervalech, přičemž mnohdy dochází k výskytu nežádoucích účinků (zejména 
nežádoucích gastrointestinálních a kardiovaskulárních účinků), z nichž některé lze přisoudit 
tvorbě dopaminu v extracerebrální tkáni.   
Karbidopa, která neprostupuje hematoencefalickou bariéru, inhibuje extracerebrální 
dekarboxylaci levodopy, což vede k tomu, že k transportu do mozku a následně ke konverzi 
na dopamin je k dispozici větší množství levodopy.   
Zlepšením celkové terapeutické odpovědi v porovnání s levodopou samotnou, kombinace 
levodopy/karbidopy poskytuje účinné dlouhotrvající plazmatické hladiny levodopy v 
dávkách, které jsou o přibližně 80 % nižší než dávky potřebné při podávání levodopy 
samotné.   
Souběžně s tím klesají i nežádoucí periferní účinky navozené levodopou samotnou.  
15/21   
U psů poskytuje snížená tvorba dopaminu v extracerebrálních tkáních, jako je srdce, ochranu 
proti vzniku dopaminem indukovaných srdečních arytmií. Klinické studie podporují hypotézu 
o existenci podobného ochranného účinku u člověka, ačkoliv kontrolovaná data jsou dosud 
příliš omezená k tomu, aby bylo možno z nich vyvodit solidní závěry. 
Po společném podání karbidopy a levodopy byly u člověka plazmatické hladiny levodopy 
výrazně zvýšeny v porovnání s hladinami zjištěnými po podání stejné dávky levodopy 
samotné, zatímco plazmatické hladiny dopaminu a kyseliny homovanilové, což jsou dva 
hlavní metabolity levodopy, byly výrazně sníženy.   
Bylo zjištěno, že pyridoxin-hydrochlorid (vitamín B6) v perorálních dávkách 10 mg až 25 mg 
rychle zvrátil antiparkinsonické účinky levodopy. Karbidopa tomuto účinku pyridoxinu brání. 
Ve studii, kdy pacienti během léčby kombinací karbidopy s levodopou dostávali 100 až mg pyridoxinu denně, k žádnému zvratu terapeutického účinku nedošlo.   
Nástup účinku při obvyklých dávkách: Odpověď byla pozorována za jeden den a někdy po 
jedné dávce. Plně účinných dávek se obvykle dosáhne za sedm dní.   
Karbidopová složka přípravku isicom nesnižuje nežádoucí účinky vzniklé v důsledku 
centrálních účinků levodopy. Tím, že umožňuje většímu množství levodopy dosáhnout 
mozku, zejména pokud nauzea a zvracení nejsou faktorem limitujícím dávku, mohou se 
během léčby přípravkem isicom vyskytnout jisté nežádoucí účinky ovlivňující CNS, např. 
dyskineze při nižších dávkách a dříve než při léčbě samotnou levodopou.      
5.2  Farmakokinetické vlastnosti    
   Biologický poločas  Plazmatický poločas levodopy je asi 50 minut. Při společném podání karbidopy a levodopy je 
biologický poločas levodopy prodloužen na asi 1 a 1/2 hodiny.      
Metabolismus karbidopy  Po perorální dávce radioaktivně značené karbidopy zdravým subjektům a pacientům s 
Parkinsonovou chorobou bylo maximálních plazmatických hladin radioaktivity dosaženo za 
dvě až čtyři hodiny u zdravých subjektů a za jednu půl až pět hodin u pacientů. Přibližně 
stejná množství byla u obou skupin vyloučena do moči a stolice.   
Srovnání metabolitů v moči u zdravých subjektů a u pacientů ukazuje, že přípravek je u obou 
skupin metabolizováno stejnou měrou. Vylučování nezměněného přípravku do moči bylo v 
zásadě dokončeno za sedm hodin a představovalo 35 % celkové radioaktivity vyloučené do 
moči. Poté byly přítomny pouze metabolity. Nebyly nalezeny žádné hydraziny.   
Mezi metabolity vylučované u člověka patří α-methyl-3-methoxy-4-hydroxyfenylpropionová 
kyselina a α-methyl-3,4-dihydroxyfenylpropionová kyselina. Ty představují přibližně 14, 
respektive 10 % vylučovaných radioaktivních metabolitů. Byly nalezeny dva méně významné 
metabolity. Jeden byl identifikován jako 3,4-dihydroxyfenylaceton a druhý byl s určitou 
pravděpodobností identifikován jako N-methylkarbidopa. Oba představovaly méně než 5 % 
metabolitů přítomných v moči. V moči je rovněž přítomna nezměněná karbidopa. Nebyly 
nalezeny žádné konjugáty.      
Metabolismus levodopy  Levodopa, která je ve vodě obtížně rozpustnou aminokyselinou, se v tenkém střevě rychle a 
téměř zcela (cca z 88 %) absorbuje pomocí aktivního transportu aromatických aminokyselin. 
16/21   
Rozsah absorpce závisí na motilitě a prokrvení gastrointestinálního traktu a hodnotách pH v 
žaludku, což je důvodem vysoké interindividuální i intraindividuální variability. Přítomnost 
jiných aminokyselin ve stravě bohaté na bílkoviny ovlivňuje resorpci v důsledku kompetice o 
aktivní transportní mechanismy. Absolutní biologická dostupnost po p.o. podání levodopy se 
pohybuje kolem 33 %, protože její největší množství se metabolizuje již v zažívacím traktu. 
Ačkoliv může vznikat více než 30 metabolitů, je přeměňována hlavně na dopamin, epinefrin a 
norepinefrin, a případně na dihydroxyfenyloctovou kyselinu, homovanilovou kyselinu a 
vanilmandlovou kyselinu. V plazmě a cerebrospinálním moku se objevuje 3-0-methyldopa.   
Její význam není znám.   
Pokud se pacientům s Parkinsonovou chorobou nalačno podá jediná testovací dávka 
radioaktivní levodopy, plazmatické hladiny radioaktivity dosáhnou maximální úrovně za půl 
až dvě hodiny a zůstanou měřitelné po čtyři až šest hodin. Při maximálních hladinách je asi 
30 % radioaktivity ve formě katecholaminů, 15 % jako dopamin a 10 % jako dopa. 
Radioaktivní sloučeniny se rychle vylučují do moči, jedna třetina dávky se objeví za dvě 
hodiny. Osmdesát až devadesát procent metabolitů v moči jsou fenylkarboxylové kyseliny, 
zejména kyselina homovanilová. Za 24 hodin představuje jedno až dvě procenta zjištěné 
radioaktivity dopamin a méně než jedno procento je epinefrin, norepinefrin a nezměněná 
levodopa.      
Účinek karbidopy na metabolismus levodopy   
Kombinace 250 mg levodopy s 25 mg karbidopy (isicom 250 mg/25 mg tablety) vede v 
průběhu 0,6 až 1,5 hodiny k maximální plazmatické koncentraci levodopy.  
U zdravých subjektů karbidopa v porovnání s placebem zvyšuje plazmatické hladiny 
levodopy o statisticky významná množství. To bylo ukázáno při podání karbidopy před 
levodopou a při jejich současném podání. V jedné studii zvýšilo předchozí podání karbidopy 
plazmatické hladiny jediné dávky levodopy asi pětkrát a prodloužilo trvání měřitelných 
plazmatických koncentrací levodopy ze čtyř hodin na osm hodin. Pokud byly tyto dvě látky 
podány současně v jiných studiích, byly získány podobné výsledky.   
Ve studii, kde byla pacientům s Parkinsonovou chorobou předem ošetřeným karbidopou 
podána jediná dávka levodopy značené na kostře molekuly, došlo k prodloužení biologického 
poločasu celkové plazmatické radioaktivity odvozené od levodopy ze 3 hodin na 15 hodin. 
Podíl radioaktivity přetrvávající jako nemetabolizovaná levodopa byl karbidopou zvýšen 
alespoň třikrát. Dopamin a kyselina homovanilová v plazmě a moči byly předcházejícím 
ošetřením karbidopou sníženy.      
Biologická dostupnost:   
Dvě studie biologické dostupnosti prováděné v roce 1997, každá na 24 dobrovolnících, 
přinesly v porovnání s referenčním přípravkem následující výsledky:            
Levodopa   
isicom 100 mg/25 mg 
tablety   
  referenční přípravek   
Maximální plazmatická koncentrace   
(Cmax) [ng/ml]  779 ± 286   866 ± 359   
17/21   
Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod.   
1,01 ± 0,78   0,98 ± 0,67   
Plocha pod křivkou koncentrace v čase  
(AUC) [ng/mlxh]  1504 ± 294   1444 ± 306         
Karbidopa   
isicom 100 mg/25 mg 
tablety   
  referenční přípravek   
Maximální plazmatická koncentrace   
(Cmax) [ng/ml]  68,6 ± 29,5   60,3 ± 27,8   
Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod.   
2,22 ± 0,90   2,54 ± 0,69   
Plocha pod křivkou koncentrace v čase  
(AUC) [ng/mlxh]  238,7 ± 112,8   225,2 ± 114,0         
Levodopa   
isicom 250 mg/25 mg 
tablety   
  referenční přípravek   
Maximální plazmatická koncentrace   
(Cmax) [ng/ml]  2363 ± 1012   2399 ± 925   
Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod.   
1,12 ± 0,87   1,17 ± 0,72   
Plocha pod křivkou koncentrace v čase  
(AUC) [ng/mlxh]  4340 ± 1111   4438 ± 1016         
Karbidopa   
isicom 250 mg/25 mg 
tablety   
  referenční přípravek   
Maximální plazmatická koncentrace   
(Cmax) [ng/ml]  63,7 ± 33,1   65,2 ± 38,9   
Čas k dosažení maximální plazmatickékoncentrace (tmax) v hod.   
2,62 ± 0,67   2,85 ± 0,67   
Plocha pod křivkou koncentrace v čase  
(AUC) [ng/mlxh]  250,8 ± 129,5   253,4 ± 152,1      
Hodnoty jsou uvedeny jako průměr s příslušným rozpětím.      
5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti    
   18/21   
Toxikologie   
   
Akutní toxicita   
   
Karbidopa  Perorální LD50 karbidopy jsou 1750 mg/kg u dospělých myších samic a 4810, respektive mg/kg u mladých dospělých samic a samců potkanů. Akutní perorální toxicita karbidopy je 
podobná u odstavených a dospělých potkanů, nicméně látka je toxičtější u potkaních mláďat. 
Projevy účinku přípravku byly podobné jak u myší, tak u potkanů a sestávaly z ptózy, ataxie a 
snížené aktivity. U myší se vyskytla bradypnoe. K úhynům došlo obvykle přes noc s 
příležitostnými úhyny až za 12 dnů.      
Levodopa  Perorální LD50 levodopy se pohybují v rozmezí od 800 mg/kg u samic a samců mláďat 
potkanů po 2260 mg/kg u mladých dospělých samic potkanů. Projevy účinku přípravku byly 
vokalizace, podrážděnost, excitabilita, ataxie a zvýšená aktivita následovaná za jednu až dvě 
hodiny aktivitou sníženou. K úhynům došlo obvykle za 30 minut až přes noc s příležitostnými 
úhyny až za pět dní.      
Kombinace karbidopy a levodopy  Perorální LD50 různých kombinací karbidopy a levodopy u myší se pohybovala v rozmezí od 
1930 mg/kg u poměru 1:1 do 3270 mg/kg u poměru 1:3. Tato množství jsou součtem 
jednotlivých dávek karbidopy a levodopy. Testované poměry nad 1:3 (1:4, 1:5, 1:10) 
neměnily měřitelně hodnotu LD50 od hodnoty zjištěné pro poměr 1:3. Poměry 1:3 a vyšší byly 
méně toxické než poměry 1:1 a 1:2. Projevy toxicity zahrnovaly napřímené ocasy, naježení 
chlupů, ataxii, slzení a zvýšenou aktivitu. Klonické křeče a zvýšená dráždivost byly 
pozorovány při dávkách 1500 mg/kg a vyšších. Silný třes hlavy a těla byl pozorovány při 
dávkách 4120 mg/kg a vyšších. K úhynům došlo za 30 minut až 24 hodin u dávek 4120 a 
5780 mg/kg, a za až 12 dní po dávce 2940 mg/kg.      
Chronická toxicita   
   
Karbidopa  Studie chronické perorální toxicity karbidopy byly provedeny v trvání jeden rok u opic a týdnů u potkanů v dávkách od 25 do 135 mg/kg/den. U opic nebyly pozorovány žádné účinky 
související s přípravkem. U potkanů došlo ve všech dávkových skupinách u některých zvířat 
k ochablosti. Střední hodnota hmotnosti ledvin u potkanů v nejvyšší dávkové skupině byla 
významně vyšší než střední hodnota hmotnosti ledvin u odpovídajících kontrol, ačkoliv 
nebyly pozorovány žádné výrazné nebo mikroskopické změny, které by k tomu přispívaly. V 
důsledku léčby nedošlo k žádným histologickým změnám. V 96týdenní studii na potkanech 
karbidopa neovlivnila typ nebo incidenci neoplazií. Karbidopa podávaná psům vedla k 
deficitu pyridoxinu, čemuž bylo zabráněno současným podáváním pyridoxinu.   
Kromě deficitu pyridoxinu u psů nevykazovala karbidopa vzory toxicity spojované s 
hydraziny.      
Kombinace karbidopy a levodopy   
19/21  Tři dávkové poměry karbidopy a levodopy podávané perorálně opicím po dobu 54 týdnů a 
potkanům po dobu 106 týdnů ukázaly, že hlavní fyzické účinky nastaly v důsledku 
farmakologické aktivity sloučenin. Studované dávky byly (karbidopa/levodopa) 10/20, a 10/100 mg/kg/den. Dávky 10/20 mg/kg/den neměly žádné zjevné fyzické účinky. 
Hyperaktivita se objevila u opic v dávkách 10/50 a 10/100 mg/kg/den a u vyšší dávky 
přetrvávala 32 týdnů. U dávky 10/50 mg/kg/den se hyperaktivita v průběhu studie snižovala a 
po čtrnácti týdnech nebyla pozorována. Svalová dyskoordinace a slabost byly u dávky mg/kg/den pozorovány do dvacátého druhého týdne. Patologické studie neukázaly žádné 
morfologické změny.   
Potkani, kterým bylo podáváno 10/50 a 10/100 mg/kg/den, měli sníženou normální aktivitu a 
vykazovaly abnormální polohy těla. Vyšší dávka způsobila nadměrné slinění. Došlo ke 
zpomalení přírůstku tělesné hmotnosti. Patologické studie odhalily velmi slabou hypertrofii 
acinárních buněk podčelistních žláz dvou potkanů, kteří dostávali 10/100 mg/kg/den po dobu 
26 týdnů. U žádné z dávek nebyly po 54 nebo 106 týdnech zjištěny žádné histomorfologické 
účinky. Hypertrofie acinárních buněk slinných žláz nebyla u potkanů ošetřovaných vyššími 
dávkami kombinace po kratší dobu a levodopou samotnou zjištěna.      
Reprodukční a vývojová toxicita   
Karbidopa  Karbidopa nevykázala u myší nebo králíků v dávkách 120 mg/kg/den žádné 
průkazy teratogenity.      
Levodopa  Levodopa navodila u králíků v dávkách 125 a 250 mg/kg/den viscerální a skeletální 
malformace.      
Kombinace karbidopy a levodopy  Při podávání karbidopy a levodopy v kombinacích, a to v dávkách od 25/250 až po   
100/500 mg/kg/den, nebyla u myší pozorována žádná teratogenita, avšak u králíků se vyskytly 
viscerální a skeletální malformace, které byly kvantitativně i kvalitativně podobné 
malformacím, pozorovaným po podání samotné levodopy.      
Karbidopa  Karbidopa neměla žádný vliv na páření, plodnost a přežití mláďat při perorálním podání 
potkanům v dávkách 30, 60 nebo 120 mg/kg/den. Nejvyšší dávka způsobila u samců mírný 
pokles přírůstku tělesné hmotnosti.      
Kombinace karbidopy a levodopy  Podávání karbidopy/levodopy v dávkách 10/20, 10/50 nebo 10/100 mg/kg/den neovlivnilo 
nepříznivě plodnost samců nebo samic potkanů, jejich reprodukční chování nebo růst a přežití 
jejich mláďat.      
Kancerogeneze   
   
Karbidopa   
20/21  V 96týdenní studii karbidopy podávané perorálně v dávkách 25, 45 nebo 135 mg/kg/den 
nebyly z hlediska mortality nebo novotvarů zjištěny mezi potkany s aplikací karbidopy a 
kontrolními potkany žádné významné rozdíly.      
Kombinace karbidopy a levodopy  Potkanům byly perorálně podávány kombinace karbidopy a levodopy (10/20, 10/50 a mg/kg/den) po dobu 106 týdnů. Po srovnání s kontrolami nebyl zjištěn žádný vliv na 
mortalitu ani na incidenci a typy novotvarů.         
6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE   
   6.1  Seznam pomocných látek      
Mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), želatina, kalcium-stearát, 
monohydrát kyseliny citrónové, koloidní bezvodý oxid křemičitý.      
6.2  Inkompatibility      
Neuplatňuje se.      
6.3  Doba použitelnosti      
roky       
6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání      
Uchovávejte při teplotě do  25 °C.      
6.5  Druh obalu a velikost balení      
PP/Al blistr, krabička.   
Velikost balení: 100 tablet.     
Upozornění:   
Na blistru je uveden název Isicom 250 mg. Pod tímto názvem je léčivý přípravek registrován v 
členské zemi EHP (Slovensko).    
6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku      
Žádné zvláštní požadavky.         
21/21   
7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI   
   Desitin Arzneimittel GmbH, Weg beim Jäger 214, 22335 Hamburg, Německo.       
SOUBĚŽNÝ DOVOZCE:  
Chemark s.r.o., U Staré tvrze 285/21, 196 00 Praha 9 - Třeboradice, Česká republika     
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)      
27/155/91-C/PI/001/14        
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE      
19. 2. 2014 / 26. 2. 2019      
10.  DATUM REVIZE TEXTU   
5. 
1. 2023        1.   NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU      
2.   OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK   
Jedna tableta isicom 250 mg/25 mg obsahuje levodopum 250 mg a carbidopum monohydricum 26,mg (odpovídá carbidopum 25 mg).      
3.   SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK