PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Protaphane 40 mezinárodních jednotek/ml injekční suspenze v injekční lahvičce 
Protaphane 100 mezinárodních jednotek/ml injekční suspenze v injekční lahvičce 
Protaphane Penfill 100 mezinárodních jednotek/ml injekční suspenze v zásobní vložce. 
Protaphane InnoLet 100 mezinárodních jednotek/ml injekční suspenze v předplněném peru. 
Protaphane FlexPen 100 mezinárodních jednotek/ml injekční suspenze v předplněném peru.   
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Protaphane injekční lahvička injekční lahvička obsahuje 10 ml, což odpovídá 400 mezinárodním jednotkám. 1 ml suspenze 
obsahuje insulinum humanum isophanum  
Protaphane injekční lahvička injekční lahvička obsahuje 10 ml, což odpovídá 1 000 mezinárodním jednotkám. 1 ml suspenze 
obsahuje insulinum humanum isophanum  
Protaphane Penfillzásobní vložka obsahuje 3 ml, což odpovídá 300 mezinárodním jednotkám. 1 ml suspenze obsahuje 
insulinum humanum isophanum  
Protaphane InnoLet/Protaphane FlexPenpředplněné pero obsahuje 3 ml, což odpovídá 300 mezinárodním jednotkám. 1 ml suspenze obsahuje 
insulinum humanum isophanum  
*Humánní inzulin je vyráběn rekombinantní DNA technologií v Saccharomyces cerevisiae.  
Pomocná látka se známým účinkem:  
Protaphane obsahuje méně než 1 mmol Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Injekční suspenze.  
Suspenze je kalná, bílá a vodná.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Protaphane je indikován k léčbě onemocnění diabetes mellitus.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
Účinnost humánních inzulinů se vyjadřuje v mezinárodních jednotkách.  
Dávkování přípravku Protaphane je individuální a je určováno v souladu s potřebami pacienta. Lékař 
stanoví, zda je nutná jedna nebo více injekcí denně. Protaphane se používá samostatně nebo 
v kombinaci s rychle působícím inzulinem. Při intenzifikovaném režimu lze suspenzi používat jako 
bazální inzulin jídlech. Aby bylo dosaženo optimální kontroly glykemie, je doporučeno monitorování hladiny glukózy 
v krvi.  
Individuální potřeba inzulinu se obvykle pohybuje mezi 0,3–1,0 mezinárodní jednotkou/kg/den. 
Úprava dávky může být nezbytná při zvýšení fyzické aktivity pacienta, při změně jeho obvyklé diety 
nebo při současně probíhajícím onemocnění.  
Zvláštní skupiny pacientů 
Starší pacienti Protaphane může být používán staršími pacienty. 
Monitorování glukózy má být u starších pacientů intenzivnější a dávku humánního inzulinu je třeba 
upravit individuálně.  
Poškození funkce ledvin a jaterPoškození funkce ledvin nebo jater může snížit pacientovu potřebu inzulinu. 
Monitorování glukózy má být u pacientů s poškozením funkce ledvin nebo jater intenzivnější a dávka 
humánního inzulinu má být upravena individuálně.  
Pediatrická populace
Protaphane může být podáván dětem a dospívajícím.  
Převod z jiných inzulinových léčivých přípravků 
Při převodu z jiných střednědobě nebo dlouhodobě působících inzulinových léčivých přípravků může 
být nezbytná úprava dávky přípravku Protaphane a načasování injekcí.  
Je doporučeno přesné monitorování glukózy během převodu a několik týdnů poté  
Způsob podání 
Protaphane je humánní inzulin s pozvolným nástupem a dlouhotrvajícím účinkem.  
Protaphane se aplikuje subkutánní injekcí do stehna, břišní stěny, oblasti hýždí nebo do oblasti 
deltového svalu. Místa vpichu by měla být v rámci téže oblasti vždy obměňována, aby se snížilo riziko 
lipodystrofie a kožní amyloidózy intravenózně. Injekce do zvednutého kožního záhybu minimalizuje riziko nezamýšleného 
intramuskulárního podání.  
Jehla musí být ponechána pod kůží nejméně 6 sekund, aby došlo k podání celé dávky. Subkutánní 
injekce do stehna má za následek pomalejší a rovnoměrnější absorpci ve srovnání s jinými injekčními 
místy. Trvání účinku se bude lišit v závislosti na dávce, místě vpichu, prokrvení, teplotě a fyzické 
aktivitě.   
Inzulinové suspenze nesmí být používány do inzulinových infuzních pump.  
Podrobný návod pro použití naleznete v příbalové informaci.  
Protaphane injekční lahvička Podání pomocí injekční stříkačkyInjekční lahvičky Protaphane jsou určeny pro použití s inzulinovými injekčními stříkačkami s 
odpovídající jednotkovou stupnicí.  
Protaphane Penfill 
Podání pomocí inzulinových aplikátorůProtaphane Penfill je určen pro použití s inzulinovými aplikátory Novo Nordisk a jehlami NovoFine 
nebo NovoTwist. Přípravek Protaphane Penfill je vhodný pouze pro subkutánní injekce aplikované 
pomocí pera pro opakované použití. Pokud je nutné podání pomocí stříkačky, je třeba použít injekční 
lahvičku.  
Protaphane InnoLet 
Podání pomocí pera InnoLetProtaphane InnoLet je předplněné pero určené k použití s jednorázovými jehlami NovoFine nebo 
NovoTwist o délce do 8 mm. InnoLet umožňuje aplikaci 1–50 jednotek s nastavováním po 1 jednotce. 
Přípravek Protaphane InnoLet je vhodný pouze pro subkutánní injekce. Pokud je nutné podání pomocí 
stříkačky, je třeba použít injekční lahvičku.  
Protaphane FlexPen 
Podání pomocí pera FlexPenProtaphane FlexPen je předplněné pero určené k použití s jednorázovými jehlami NovoFine nebo 
NovoTwist o délce do 8 mm. FlexPen umožňuje aplikaci 1–60 jednotek s nastavováním po 1 jednotce. 
Přípravek Protaphane FlexPen je vhodný pouze pro subkutánní injekce. Pokud je nutné podání pomocí 
stříkačky, je třeba použít injekční lahvičku.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Před cestou mezi různými časovými pásmy se pacient má poradit s lékařem. Cestování mezi různými 
časovými pásmy může totiž znamenat, že pacient bude muset používat inzulin a přijímat jídla 
v odlišných časech.  
HyperglykemieNedostatečné dávkování nebo přerušení léčby, zvláště u diabetiků 1. typu, může vést k hyperglykemii 
a diabetické ketoacidóze. První příznaky hyperglykemie obvykle začínají postupně, v průběhu 
několika hodin nebo dní. Patří k nim žízeň, časté močení, nevolnost, zvracení, ospalost, zarudlá suchá 
kůže, sucho v ústech, ztráta chuti k jídlu a acetonový zápach dechu. U diabetu 1. typu mohou vést 
neléčené hyperglykemické příhody k diabetické ketoacidóze, která může být i smrtelná.  
Hypoglykemie 
Vynechání jídla nebo neplánovaná namáhavá fyzická zátěž mohou vést k hypoglykemii.  
Hypoglykemie se může objevit, jestliže jsou dávky inzulinu příliš vysoké ve srovnání s jeho potřebou. 
V případě hypoglykemie či v případě podezření na hypoglykemii nesmí být Protaphane podán. Poté, 
co u pacienta dojde ke stabilizaci hladiny glukózy v krvi, má být zvážena úprava dávky 4.9 
U pacientů, jejichž kontrola glykemie se výrazně upravila, např. při zintenzívněné inzulinové léčbě, 
může dojít ke změně obvyklých varovných symptomů hypoglykemie. Pacienti musí být o této 
skutečnosti náležitě poučeni. U pacientů, kteří mají diabetes dlouho, mohou obvyklé varovné 
symptomy zmizet.  
Přidružené onemocnění, zejména infekce a horečnaté stavy, obvykle zvyšuje pacientovu potřebu 
inzulinu. Přidružené onemocnění ledvin, jater či onemocnění postihující nadledviny, podvěsek 
mozkový nebo štítnou žlázu může vyžadovat změny v dávce inzulinu.  
Je-li pacient převeden na jiný typ inzulinových léčivých přípravků, může dojít ke změně či potlačení 
časných varovných příznaků hypoglykemie oproti těm, které se u pacienta projevovaly u předchozího 
inzulinu.  
Převedení z jiných inzulinových léčivých přípravků 
Převedení pacienta na jiný typ nebo druh inzulinu musí být provedeno pod přísnou lékařskou 
kontrolou. Změna síly, druhu inzulinuvést k potřebě změny dávky. Pacienti převádění na přípravek Protaphane z jiných typů inzulinu mohou 
potřebovat zvýšený denní počet injekcí nebo změnu dávky oproti těm, které používali při podávání 
předchozích inzulinových léčivých přípravků. Je-li nutná úprava dávkování, může být provedena při 
první dávce nebo v průběhu několika prvních týdnů či měsíců.   
Reakce v místě vpichu 
Tak jako při každé léčbě inzulinem se mohou objevit reakce v místě vpichu, které se projevují 
bolestivostí, zarudnutím, kopřivkou, zánětem, modřinami, otoky a svěděním. Pravidelné obměňování 
injekčního místa v rámci jedné oblasti snižuje riziko vzniku těchto reakcí. Reakce obvykle vymizí do 
několika dnů nebo týdnů. Ve vzácných případech si mohou reakce v místě vpichu vyžádat vysazení 
přípravku Protaphane.  
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Pacienti musí být poučeni, aby průběžně střídali místo vpichu za účelem snížení rizika vzniku 
lipodystrofie a kožní amyloidózy. Existuje možné riziko zpomalení absorpce inzulinu a zhoršení 
kontroly hladiny glukózy po vpíchnutí inzulinu do míst s těmito reakcemi. Byly hlášeny případy, kdy 
náhlá změna místa vpichu do nedotčené oblasti vedla k hypoglykémii. Po změně místa vpichu 
z dotčené do nedotčené oblasti se doporučuje monitorování glukózy v krvi a je možné zvážit úpravu 
dávky antidiabetik.  
Kombinace přípravku Protaphane s pioglitazonem 
Pokud byl pioglitazon užíván v kombinaci s inzulinem, byly hlášeny případy srdečního selhání a to 
zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro vznik srdečního selhání. Tuto skutečnost je nutno vzít 
v úvahu, pokud je zvažována léčba pioglitazonem v kombinaci s přípravkem Protaphane. Pokud je tato 
kombinace použita, mají být pacienti sledováni s ohledem na známky a příznaky srdečního selhání, 
zvýšení hmotnosti a edém. Pioglitazon musí být vysazen, pokud se objeví jakékoliv zhoršení srdečních 
příznaků.  
Zamezení náhodným záměnám/chybám v medikaci 
Pacienti musí být poučeni, že mají před každou injekcí zkontrolovat štítek na inzulinu, aby se vyhnuli 
náhodné záměně přípravku Protaphane za jiné inzulinové přípravky.  
Sledovatelnost 
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název 
podaného přípravku a číslo šarže.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Je známa řada léčivých přípravků, které ovlivňují metabolizmus glukózy.  
Následující látky mohou snížit pacientovu potřebu inzulinu: 
Perorální antidiabetika, inhibitory monoaminooxidázy salicyláty, anabolické steroidy a sulfonamidy.  
Následující látky mohou zvýšit pacientovu potřebu inzulinu: 
Perorální antikoncepce, thiazidy, glukokortikoidy, hormony štítné žlázy, sympatomimetika, růstový 
hormon a danazol.   
Betablokátory mohou zakrývat příznaky hypoglykemie.  
Oktreotid/lanreotid může jak zvýšit, tak snížit potřebu inzulinu.  
Alkohol může zesílit nebo snížit hypoglykemizující účinek inzulinu.   
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství 
Pro léčbu diabetu inzulinem během těhotenství nejsou žádná omezení, protože inzulin neprochází 
placentární bariérou.   
Hypoglykemie i hyperglykemie, které se mohou projevit při nedostatečně kontrolované léčbě diabetu, 
zvyšují riziko znetvoření a úmrtí plodu. V těhotenství a při plánování těhotenství je u těhotných 
diabetiček doporučována intenzifikace kontroly hladiny glukózy v krvi a monitoringu. Potřeba 
inzulinu obvykle poklesne v prvním trimestru a následně se zvyšuje během druhého a třetího 
trimestru. Po porodu se potřeba inzulinu obvykle rychle vrací na hodnoty před otěhotněním.  
Kojení 
Léčba přípravkem Protaphane při kojení není omezena. Inzulinová léčba při kojení nepředstavuje pro 
dítě žádné riziko, ale je možné, že bude třeba dávky přípravku Protaphane upravit.  
Fertilita 
Reprodukční studie prováděné na zvířatech nenaznačují žádné nežádoucí účinky humánního inzulinu 
na fertilitu.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Pacientova schopnost koncentrace a reakce se může v důsledku hypoglykemie snížit. Uvedená 
skutečnost může znamenat riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti zvláště důležité motorového vozidla nebo obsluze strojů 
Pacienti musí být poučeni o opatřeních, jak se vyvarovat vzniku hypoglykemie při řízení. Náležité 
poučení je zvláště důležité především u pacientů, kteří mají malé nebo žádné varovné příznaky 
hypoglykemie nebo u nichž je hypoglykemie častá. V těchto případech je třeba vhodnost řízení zvážit.   
4.8 Nežádoucí účinky 
 Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem během léčby je hypoglykemie. Frekvence výskytu 
hypoglykemie se mění s populací pacientů, dávkovacím režimem a úrovní glykemické kontroly, viz 
Popis vybraných nežádoucích účinků níže.  
Na počátku inzulinové léčby se mohou vyskytnout poruchy refrakce, edém a reakce v místě vpichu 
obvykle přechodné povahy. Rychlé zlepšení hladiny glukózy v krvi může být spojeno s akutní 
bolestivou neuropatií, která je obvykle reverzibilní. Intenzifikace inzulinové terapie s prudkým 
zlepšením glykemické kontroly může být spojena s přechodným zhoršením diabetické retinopatie, 
zatímco dlouhodobé zlepšení glykemické kontroly snižuje riziko progrese diabetické retinopatie.  
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
Nežádoucí účinky uvedené níže jsou založeny na údajích z klinických studií a jsou klasifikovány 
podle MedDRA frekvence výskytu a třídy orgánových systémů. Frekvence výskytu jsou definovány 
podle následující konvence: Velmi časté <1/100nelze určit 
Poruchy imunitního systému 
Méně časté – Kopřivka, vyrážky