Amlessa 
 
V souvislosti s perindoprilem 
Data z klinických  studií ukázala,  že duální  blokáda systému  renin-angiotenzin-aldosteron  (RAAS) 
pomocí  kombinovaného  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotenzin  II  nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená 
funkce  ledvin  (včetně  akutního  renálního  selhání)  ve  srovnání  s  použitím  jedné  látky  ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Léky vyvolávající hyperkalemii:  
 
Některé  léky  nebo  terapeutické  třídy  mohou  zvýšit  výskyt  hyperkalemie:  aliskiren,  draselné  soli, 
draslík šetřící diuretika, inhibitory ACE, blokátory receptorů pro angiotenzin II, NSAID, hepariny, 
imunosupresiva  jako  cyklosporin  nebo  takrolimus,  trimethoprim  a  fixní  kombinace  se 
sulfamethoxazolem (kotrimoxazol). Kombinace těchto léků zvyšuje riziko hyperkalemie.  
 
Souběžné užívání je kontraindikováno (viz bod 4.3):  
 
Aliskiren:  
U pacientů s diabetem mellitem nebo s poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkalemie, 
zhoršení renální funkce a kardiovaskulární morbidity a mortality.  
 
Mimotělní léčba:  
Mimotělní  léčba  vedoucí  ke  kontaktu  krve  se  záporně  nabitým  povrchem  jako  je  dialýza  nebo 
hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza 
nízkodenzitních  lipoproteinů  pomocí  dextran-sulfátu  vzhledem  ke  zvýšenému  riziku  závažných 
anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, má být zváženo použití jiných 
dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv.  
 
Léky zvyšující riziko angioedému: 
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4). Současná inhibice neprilysinu (NEP) a ACE může zvýšit 
riziko angioedému. 
 
Souběžné užívání se nedoporučuje (viz bod 4.4): 
 
Aliskiren:  
U jiných pacientů, než jsou diabetici a pacienti s poruchou funkce ledvin, se zvyšuje riziko 
hyperkalemie, zhoršení renální funkce a kardiovaskulární morbidity a mortality.  
 
Souběžná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptorů pro angiotenzin:  
V literatuře  bylo hlášeno,  že u  pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním,  srdečním 
selháním nebo diabetem s konečným orgánovým poškozením, je souběžná léčba inhibitorem ACE a 
blokátorem receptorů pro angiotenzin spojována s vyšší frekvencí hypotenze, synkopy, hyperkalemie 
a  zhoršující  se  renální  funkce  (zahrnující  akutní  renální  selhání)  ve  srovnání  s  užitím  samotného 
blokátoru systému renin-angiotenzin-aldosteron. Duální blokáda (např. kombinací inhibitoru ACE s 
antagonistou receptorů pro angiotenzin II) má být limitována na individuálníě definované případy s 
pečlivým monitorováním renální funkce, hladin draslíku a krevního tlaku. 
 
Estramustin: 
Riziko zvýšených nežádoucích účinků, jako je angioneurotický edém (angioedém). 
 
Kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol):  
Pacienti souběžně užívající kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol) mohou mít zvýšené riziko 
 
 
hyperkalemie (viz bod 4.4). 
 
Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium: 
Hladina  draslíku  v  séru  obvykle  zůstává  v  normálu,  ale  u  některých  pacientů  se  může  při  léčbě 
perindoprilem, zejména při současné poruše funkce ledvin (aditivní hyperkalemické účinky), objevit 
hyperkalémie  (potenciálně  letální).  Kalium  šetřící  diuretika  (např.  spironolakton,  triamteren  nebo 
amilorid),  doplňky  stravy  obsahující  kalium  nebo  náhražky  soli  obsahující  kalium  mohou  vést  k 
významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Při podávání perindoprilu společně s dalšími látkami, 
které zvyšují sérové kalium, jako je trimethoprim a kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol), je 
zapotřebí opatrnost, protože o trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum 
jako amilorid. Proto není kombinace perindoprilu s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je 
současné podávání indikováno, je třeba je podávat s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin 
draslíku v séru. 
 
Použití spironolaktonu u srdečního selhání viz níže. 
 
Cyklosporin: 
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalémie. Doporučuje se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Heparin: 
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a heparinu se může objevit hyperkalémie. Doporučuje se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Lithium:  
Při souběžném podávání s ACE inhibitory bylo hlášeno reverzibilní zvýšení sérových koncentrací 
lithia  a  toxicity  (těžké  neurotoxicity).  Podávání  perindoprilu  souběžně  s  lithiem  se  nedoporučuje. 
Pokud je tato kombinace považována za nezbytnou, doporučuje se pečlivé monitorování sérových 
hladin lithia (viz bod 4.4). 
 
Souběžné užívání vyžadující zvláštní opatrnost: 
 
Antidiabetika (inzulin, perorální antidiabetika):  
Epidemiologické  studie  naznačily,  že  souběžné  podávání  ACE  inhibitorů  a  antidiabetik  (inzuliny, 
perorální antidiabetika) může vyvolat zvýšení účinku na snížení hladiny krevní glukózy s rizikem 
hypoglykemie. Tento účinek se zdá být pravděpodobnější během prvních týdnů kombinované léčby a 
u pacientů s poruchou funkce ledvin.  
 
Draslík nešetřící diuretika:  
Pacienti, kteří užívají diuretika, zejména ti, u kterých je deplece objemu a/nebo solí, mohou po zahájení 
terapie inhibitorem ACE zaznamenat nadměrné snížení krevního tlaku. Možnost hypotenzních účinků lze 
omezit přerušením podávání diuretika, zvýšením objemu tekutin nebo příjmem soli před zahájením léčby 
nízkými a postupně stoupajícími dávkami perindoprilu. 
 
U arteriální hypertenze, kdy předchozí diuretická léčba mohla vyvolat depleci solí/objemu, musí být 
diuretikum  vysazeno  před  zahájením  léčby  inhibitorem  ACE  a  následně  může  být  znovu  zahájeno 
podávání draslík nešetřícího diuretika, nebo musí být podávání inhibitoru ACE zahájeno nízkou dávkou a 
jejím postupným zvyšováním.  
 
U městnavého srdečního selhání léčeného diuretikem má být léčba inhibitorem ACE zahájena velmi 
nízkými dávkami, nejlépe po snížení dávky podávaného draslík nešetřícího diuretika.  
 
Ve všech případech musí být monitorovány renální funkce (hladiny kreatininu) během prvních několika 
týdnů léčby inhibitorem ACE.  
 
Draslík šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton):  
 
 
U eplerenonu nebo spironolaktonu v dávkách 12,5 mg až 50 mg denně s nízkými dávkami inhibitorů 
ACE:  
 
Při léčbě srdečního selhání třídy II-IV (NYHA) s ejekční frakcí < 40 % a předchozí léčbě inhibitory ACE 
a  kličkovými  diuretiky  existuje  riziko  hyperkalemie,  potenciálně  letální,  zejména  pokud  nejsou 
dodržována preskripční doporučení pro tuto kombinaci.  
 
Před zahájením kombinované léčby je třeba ověřit nepřítomnost hyperkalemie a poruchy funkce ledvin.  
 
Doporučuje se pečlivé monitorování kalemie a kreatinemie, a to jednou týdně během prvního měsíce 
léčby, a dále jednou měsíčně. 
 
Racekadotril:  
O inhibitorech ACE (např. perindopril) je známo, že způsobují angioedém. Toto riziko se může zvýšit při 
souběžném užívání s racekadotrilem (lék používaný k léčbě akutního průjmu).  
 
Inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus):  
Pacienti souběžně užívající terapii inhibitory mTOR mohou mít zvýšené riziko angioedému (viz bod 4.4). 
 
Nesteroidní antiflogistika (NSAID) včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den: 
Pokud jsou ACE inhibitory podávány souběžně s nesteroidními antiflogistiky (tj. kyselina acetylsalicylová 
v protizánětlivých  dávkách, inhibitory   COX-2  a  neselektivní  NSAID)  může  se  projevit  zvýšení 
antihypertenzního  účinku.  Souběžné  podávání ACE  inhibitorů  a nesteroidních antiflogistik může 
způsobovat zvýšené riziko zhoršení renální funkce včetně  možného akutního renálního selhání 
a zvýšení  hladiny draslíku v krevním séru, zejména u pacientů, u kterých již  byla  renální  funkce 
zhoršená. Tato kombinace se má podávat s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti mají být 
adekvátně hydratováni a je třeba pravidelně  monitorovat  renální funkce  při  zahajování  léčby,  ale 
i v delším časovém horizontu při pokračování v léčbě. 
 
Souběžné užívání vyžadující určitou opatrnost: 
 
Gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin):  
Zvýšené riziko angioedému z důvodu snížení aktivity dipeptidylpeptidázy IV (DPP-IV)  gliptinem,  u 
pacientů souběžně léčených inhibitorem ACE. 
 
Sympatomimetika: 
Sympatomimetika mohou snižovat antihypertenzní účinky inhibitorů ACE. 
 
Zlato: 
U pacientů léčených injekčními přípravky zlata (natrium-aurothiomalát) souběžně s terapií inhibitory 
ACE včetně perindoprilu byly vzácně hlášeny nitritoidní reakce (symptomy zahrnující zrudnutí tváře, 
nevolnost, zvracení a hypotenzi). 
 
V souvislosti s amlodipinem 
Souběžné užívání se nedoporučuje: 
 
Dantrolen (infuze): 
U  zvířat  byla  pozorována  letální  ventrikulární  fibrilace  a  kardiovaskulární  kolaps  v  souvislosti  s 
hyperkalemií po podání verapamilu a intravenózního dantrolenu. V důsledku rizika hyperkalemie je 
doporučeno  se  vyvarovat  podávání  blokátorů  kalciových  kanálů,  jako  je amlodipin,  u  pacientů 
náchylných ke vzniku maligní hypertermie a při léčbě maligní hypertermie. 
 
Souběžné užívání, které vyžaduje zvláštní opatrnost: 
 
Inhibitory CYP3A4: 
 
 
Souběžné  podávání  amlodipinu  se  silnými  nebo  středně  silnými  inhibitory  CYP3A4  (inhibitory 
proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo 
diltiazem)  může  významně  zvýšit  expozici  amlodipinu,  což  vede  k  zvýšenému  riziku  hypotenze. 
Klinické  důsledky  těchto  farmakokinetických  odchylek  mohou  být výraznější  u  starších  pacientů. 
Může být proto nutné pacienty klinicky sledovat a dávku upravit. 
 
Induktory CYP3A4: 
Při  souběžné  léčbě  se  známými  induktory  CYP3A4  se  mohou  měnit  plazmatické  koncentrace 
amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. 
rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky. 
 
Souběžné užívání, které je potřeba uvážit: 
 
Účinky amlodipinu na snížení krevního tlaku zvyšují účinky na snížení krevního tlaku jiných léků 
s antihypertenzními vlastnostmi. 
 
Takrolimus: 
Při souběžném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi, 
avšak  farmakokinetický  mechanismus  této  interakce  není  plně  znám.  Aby  se  zamezilo  toxicitě 
takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při souběžném podávání amlodipinu třeba monitorovat 
hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu. 
 
Klarithromycin: 
Klarithromycin je inhibitor CYP3A4. U pacientů užívajících klarithromycin souběžně s amlodipinem 
existuje  zvýšené  riziko  hypotenze.  Pokud  je  amlodipin  podáván  souběžně  s  klarithromycinem, 
doporučuje se pečlivě pacienty sledovat. 
 
Inhibitory mTOR (Mechanistic Target of Rapamycin):  
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je 
slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném použití inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici 
inhibitorům mTOR. 
 
Cyklosporin: 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých dobrovolníků 
nebo  jiných  skupin  pacientů  vyjma  pacientů  po  renální  transplantaci,  u  nichž  byla  pozorována 
variabilní  zvýšení  minimálních  koncentrací  cyklosporinu  (v  průměru  0–40  %).  Je  třeba  uvážit 
sledování  hladin  cyklosporinu  u  pacientů  po  renální  transplantaci  léčených  amlodipinem  a  podle 
potřeby snížit dávku cyklosporinu. 
 
Simvastatin: 
Souběžné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu vedlo k 77% zvýšení 
expozice simvastatinu  v  porovnání  se samotným simvastatinem. Maximální  dávka  simvastatinu je 
20 mg denně u pacientů užívajících amlodipin. 
 
Ostatní kombinace: 
V klinických studiích interakcí amlodipin neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu nebo 
warfarinu. 
 
Podávání  amlodipinu  s  grapefruitem  nebo  grapefruitovou  šťávou  není  doporučeno,  protože  u 
některých pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, která má za následek zvýšení poklesu 
krevního tlaku. 
 
V souvislosti s přípravkem Amlessa: 
 
Souběžné užívání vyžadující zvláštní opatrnost: 
Baklofen. Potenciace  antihypertenzního  účinku.  Je  třeba  sledovat  krevní  tlak  a  renální  funkci 
 
 
a v případě nutnosti přizpůsobit dávku antihypertenzního léčivého přípravku. 
 
Kombinace léčivých přípravků, které je potřeba předem důkladně zvážit: 
- Antihypertenziva (jako jsou beta-blokátory) a vazodilatační léčiva.  
- Souběžné  užívání  těchto  přípravků  může  zvyšovat  hypotenzní  účinky  perindoprilu  a 
amlodipinu. 
- Souběžné užívání s nitroglycerinem a ostatními nitráty či jinými vazodilatačními léčivy může 
dále snižovat krevní tlak a proto je nutné tuto kombinaci zvažovat se zvýšenou opatrností. 
- Kortikosteroidy, tetrakosaktid: snížení antihypertenzního účinku (retence soli a vody vlivem 
kortikosteroidů). 
- Alfa-blokátory (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin): zvýšený antihypertenzní 
účinek a zvýšené riziko ortostatické hypotenze. 
- Amifostin: může potencovat antihypertenzní účinek amlodipinu. 
- Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika: zvýšený antihypertenzní účinek a zvýšené 
riziko ortostatické hypotenze.