Amlessa 
 
V souvislosti s perindoprilem 
Zvláštní upozornění 
Hypersenzitivita/angioedém: 
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen 
u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu (viz bod 4.8). Může nastat kdykoli během 
léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Amlessa ihned přerušit a zahájit příslušné 
monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, 
by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky. 
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení 
jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést 
naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest. 
Pacient má  být  pod  bezprostředním  lékařským  dohledem  do  dosažení  úplného  a  trvalého  ústupu 
symptomů. 
Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání 
některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému (viz bod 4.3). 
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti 
vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo 
k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán 
diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy 
ustoupily po vysazení inhibitoru ACE. 
 
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika  angioedému.  Léčbu  sakubitrilem/valsartanem  nelze  zahájit  dříve  než  36  hodin  po  poslední 
dávce  perindoprilu.  Léčbu  perindoprilem  nelze  zahájit  dříve  než  36  hodin  po  poslední  dávce 
sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.5). 
 
Souběžné užívání ACE inhibitorů s NEP inhibitory (např. racekadotrilem), mTOR inhibitory (např. 
sirolimus, everolimus, temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému 
(např. otok dýchacích cest nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 
4.5).  U  pacientů,  kteří  již  užívají  ACE  inhibitor,  je  třeba  opatrnosti  při  počátečním  podání 
racekadotrilu, mTOR inhibitorů (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu. 
 
Intestinální angioedém má být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory 
ACE a vykazujících bolest břicha (viz bod 4.8). 
 
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL): 
 
 
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran-sulfátem 
utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením 
terapie inhibitorem ACE před každou aferézou. 
 
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace: 
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl 
zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným 
vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti. 
 
Neutropenie/Agranulocytóza/Trombocytopenie/Anémie: 
Neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie a anémie byly hlášeny u pacientů užívajících inhibitory 
ACE.  U  pacientů  s normální renální funkcí a bez dalších komplikujících faktorů se neutropenie 
vyskytuje  vzácně.  Perindopril  se  má  užívat  s mimořádnou opatrností u pacientů s kolagenovou 
vaskulární chorobou, u osob léčených imunosupresivy, alopurinolem nebo  prokainamidem nebo při 
kombinaci těchto komplikujících faktorů, zvláště při již existující poruše funkce ledvin. U některých 
z těchto  pacientů  se  vyvinuly  závažné  infekce,  které  v malém množství  případů  nereagovaly  na 
intenzivní terapii  antibiotiky.  Pokud je perindopril podávaný takovýmto pacientům, doporučuje se 
periodické  sledování  bílých krvinek a pacienti mají být poučeni  o  nutnosti hlásit každou známku 
infekce (např. bolest v krku, horečka). 
 
Těhotenství: 
Podávání ACE inhibitorů nemá být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je 
dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, mají být všechny ostatní pacientky v případě plánovaného 
těhotenství  převedeny  na  jinou  antihypertenzní  léčbu  s lépe  ověřenou  bezpečností  pro  těhotenství 
a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě nutnosti 
další léčby zahájit jinou léčbu (viz bod 4.3, 4.6). 
 
Renovaskulární hypertenze:  
Pokud  jsou  pacienti  s  bilaterální  stenózou  renální  arterie  nebo  stenózou  renální  arterie  u  jedné 
fungující ledviny léčeni inhibitory ACE, existuje zvýšené riziko hypotenze a renální insuficience (viz 
bod 4.3). Léčba diuretiky může být přispívající faktor. Ztráta renálních funkcí se může projevit pouze 
minimální změnou hladin sérového kreatininu i u pacientů s unilaterální stenózou renální arterie. 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS): 
Bylo prokázáno, že souběžné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body