Aulin 
 
Nimesulid se po perorálním podání dobře absorbuje. Po podání jednotlivé dávky 100 mg nimesulidu je 
u dospělých dosaženo maximální plazmatické koncentrace (3-4 mg/l) v průběhu 2-3 hodin. AUC = 35 mg.h/l. Mezi těmito hodnotami a výsledky získanými po podávání dávky 100 mg 2x denně po dobu 
dní nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly.  
 
Až 97,5 % se váže na bílkoviny plazmy.  
 
Nimesulid  je  několika způsoby  výrazně  metabolizován  v  játrech,  včetně izoenzymu 2C9  systému 
cytochromu P450 (CYP). Při podávání kombinací léčiv, která jsou taktéž metabolizována CYP2C9, je 
tedy  nutné  uvažovat  o  možných  interakcích  (viz bod 4.5).  Hlavním  metabolitem  je  para-hydroxy 
derivát, jenž je také farmakologicky aktivní. Časový interval do zjištění této látky v krevním oběhu je 
krátký (cca 0,8 hodiny), avšak rychlost jeho tvorby není vysoká a je mnohem nižší než je rychlost 
absorpce nimesulidu. Hydroxynimesulid je jediný metabolit, který je možné v plazmě detekovat a je 
téměř úplně konjugován. Hodnota T½ činí 3,2-6,0 hod.  
 
Nimesulid je vylučován převážně močí (cca 50 % podané dávky).  
Jen 1–3 % se vylučuje v nezměněné formě. Hydroxynimesulid, hlavní metabolit, je možné zjistit jen 
ve formě glukuronátu. Přibližně 29 % podané dávky se po metabolizaci vylučuje stolicí.  
 
Kinetický profil nimesulidu byl po jednotlivém i opakovaném podání starším pacientům nezměněn.  
 
V rámci akutní experimentální studie, kdy byl nimesulid podáván pacientům trpícím mírnou či středně 
závažnou poruchou  funkce  ledvin (clearance  kreatininu  30-80  ml/min)  a  zdravým dobrovolníkům, 
nebyla  maximální  plazmatická koncentrace   nimesulidu ani   jeho hlavního  metabolitu   u   osob 
s poruchou renálních funkcí oproti zdravým dobrovolníkům zvýšená. Hodnoty AUC a t1/2 beta byly o 
50 % vyšší, byly však vždy v rozmezí kinetických hodnot pozorovaných v případě nimesulidu u 
zdravých dobrovolníků.  
Opakované podání léku nezpůsobilo jeho akumulaci v organismu. 
Nimesulid je kontraindikován u pacientů s poruchou funkce jater (viz bod 4.3).