Biofenac 
Bezpečnost a účinnost u dětí a dospívajících nebyla dosud stanovena. 
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až střední poruchou funkce jater je třeba dávky aceklofenaku snížit. Doporučená 
počáteční dávka je 100 mg denně. 
Porucha funkce ledvin
Nejsou k dispozici údaje o nutnosti úpravy dávky aceklofenaku u pacientů s mírnou poruchou funkce 
ledvin, ale u těchto pacientů je doporučena opatrnost. 
Výskyt nežádoucích účinků může být minimalizován podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší 
dobu nutnou ke zlepšení symptomů (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). 
 
Způsob podání
Přípravek Biofenac 100 mg potahované tablety je určen k perorálnímu podání a je potřeba jej zapít 
alespoň polovinou sklenice tekutiny. Přípravek Biofenac 100 mg potahované tablety je možné užívat 
s jídlem. 
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi: 
Obsah sáčku je třeba rozpustit ve 40 – 60 ml vody a ihned vypít. Přípravek Biofenac 100 mg prášek 
pro perorální suspenzi je možné užívat s jídlem.  
 
4.3  Kontraindikace 
Aceklofenak je kontraindikovaný v následujících situacích: 
− pacienti s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v 
bodě 6.1; 
− pacienti,  u  kterých  látky s podobným účinkem  (např.  kyselina acetylsalicylová  nebo  jiné 
NSAIDs) vyvolávají astmatický záchvat, bronchospasmus, akutní rinitidu nebo kopřivku nebo 
pacienti s hypersenzitivitou na tyto látky; 
− pacienti s aktivním krvácením nebo poruchami krevní srážlivosti; 
− pacienti,  kteří  mají  v anamnéze  gastrointestinální  krvácení  nebo  perforaci  ve  vztahu 
k předchozí léčbě NSAIDs; 
− pacienti     s aktivním peptickým  vředem/krvácením nebo  rekurentním  peptickým 
vředem/krvácením  v anamnéze  (dvě  nebo  více  jasných  epizod  prokázané  ulcerace nebo 
krvácení); 
− pacienti s prokázaným městnavým srdečním selháním (NYHA II-IV), ischemickou chorobou 
srdeční, periferním arteriálním onemocněním a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním; 
− pacienti se závažnou poruchou funkce jater nebo ledvin;  
− během posledních tří měsíců těhotenství (viz bod 4.6).  
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Je třeba se vyhnout současnému užití přípravku Biofenac a NSAIDs, včetně selektivních inhibitorů 
cyklooxygenázy-2. 
 
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu 
nutnou ke zlepšení symptomů (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže). 
 
Gastrointestinální účinky:  
V souvislosti s NSAIDs  bylo kdykoli během léčby hlášeno gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo 
perforace  s  varovnými příznaky  nebo  bez  nich,  u  pacientů  s předchozí  anamnézou  vážných 
gastrointestinálních příhod nebo bez nich. Mohou být smrtelné. 
Riziko  gastrointestinálního  krvácení,  ulcerace  nebo  perforace  se  zvyšuje  se  zvyšující  se  dávkou 
NSAIDs, u pacientů s vředovou chorobou v anamnéze, zvláště pokud byla komplikovaná krvácením 
nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších pacientů. U těchto pacientů je třeba začít léčbu s nejnižší 
možnou dávkou. U těchto pacientů a také u pacientů vyžadujících současnou léčbu nízkými dávkami 
kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky, které mohou zvyšovat gastrointestinální riziko (viz níže a 
bod 4.5), je třeba zvážit současné podávání protektivní léčby (např. misoprostol nebo inhibitory 
protonové pumpy). 
Pacienti  s gastrointestinální toxicitou v anamnéze, zvláště pokud jsou vyššího věku, by měli hlásit 
jakékoli  neobvyklé  abdominální  příznaky  (zvláště  gastrointestinální  krvácení),  a  to  obzvláště  na 
začátku léčby. Je třeba opatrnosti u pacientů léčených současně léky, které mohou zvyšovat riziko 
ulcerace a krvácení, jako jsou systémové kortikosteroidy, antikoagulancia, jako je warfarin, SSRI nebo 
antiagregační látky nebo jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5). 
Pokud  se  u  pacientů léčených přípravkem Biofenac objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace, 
léčbu je třeba vysadit. 
NSAIDs je třeba podávat s opatrností a pod pečlivým lékařským dohledem pacientům s příznaky 
svědčícími o gastrointestinálním onemocnění horní nebo dolní části gastrointestinálního traktu, s 
anamnézou vyvolávající podezření na gastrointestinální ulcerace, krvácení nebo perforace, ulcerózní 
kolitidu,   Crohnovu chorobu,  a  pacientům s hemoragickou  diatézou nebo s hematologickými 
poruchami, protože může dojít k jejich exacerbaci (viz bod 4.8). 
 
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky: 
V souvislosti  s NSAIDs byla hlášena retence tekutin a otoky, proto je třeba přiměřené sledování a 
doporučení u pacientů s hypertenzí v anamnéze a/nebo s lehkým až středně závažným městnavým 
srdečním selháváním. 
Pacienti s městnavým srdečním selháním (NYHA I) a pacienti s významnými rizikovými faktory pro 
vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření) mají 
být léčeni aceklofenakem pouze po pečlivém zvážení. Protože se kardiovaskulární riziko aceklofenaku 
může zvyšovat s dávkou a délkou expozice, má se podávat nejnižší účinná dávka po nejkratší možnou 
dobu.  Pacientovu  potřebu  symptomatické  úlevy  a  jeho  odezvu  na  léčbu  je třeba pravidelně 
vyhodnocovat.  
Aceklofenak  je  třeba  podávat  s opatrností  a  pod  pečlivým  lékařským  dohledem  také  u  pacientů 
s cerebrovaskulárním krvácením v anamnéze. 
 
Účinky na ledviny: 
Podávání NSAIDs může způsobit na dávce závislé snížení tvorby prostaglandinů a může uspíšit 
renální selhání. Význam prostaglandinů pro udržování průtoku krve ledvinami je třeba vzít v úvahu u 
pacientů s poruchou funkce srdce nebo ledvin, s jaterní dysfunkcí, u pacientů léčených diuretiky nebo 
zotavujících se po velkém operačním výkonu a u starších pacientů. 
Pacienty s mírným a středně těžkým poškozením funkce ledvin je třeba mít pod dohledem a je třeba 
opatrnosti u pacientů s jinými stavy, které predisponují k retenci tekutin. U těchto pacientů může vést 
užití NSAIDs ke zhoršení renálních funkcí a k retenci  tekutin. Opatrnosti je také třeba u pacientů 
léčených diuretiky nebo s jiným rizikem vzniku hypovolemie. Je třeba používat nejnižší účinné dávky 
 
a pravidelně  kontrolovat  renální  funkce.  Účinek  na  renální  funkce  je  obvykle  po  vysazení 
aceklofenaku reverzibilní. 
 
Účinky na játra: 
Je třeba pečlivý lékařský dohled u pacientů trpících mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater. 
Léčba aceklofenakem má být přerušena, pokud přetrvávají abnormální jaterní testy nebo se testy 
zhoršují, při klinických známkách a symptomech odpovídajících rozvoji jaterního onemocnění nebo 
při výskytu jiných projevů (eosinofilie, vyrážka). Může dojít k výskytu hepatitidy bez prodromálních 
symptomů. 
Užití NSAIDs u pacientů s jaterní porfyrií může vyvolat její ataku. 
 
Hypersenzitivita a kožní reakce:  
Stejně jako u jiných NSAIDs se také mohou vyskytnout bez předchozí expozice léku alergické reakce 
včetně anafylaktických/anafylaktoidních reakcí. Velmi vzácně byly v souvislosti  s užitím NSAIDs 
hlášeny  závažné  kožní  reakce,  některé  z nich  smrtelné,  včetně  exfoliativní  dermatitidy,  Stevens-
Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Zdá se, že nejvyšší riziko je na 
začátku léčby, většina případů se objevila v prvním měsíci léčby. Přípravek Biofenac má být vysazen 
při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo při jakémkoli projevu hypersenzitivity. 
Výjimečně  mohou  plané  neštovice  spustit  závažné  infekční  komplikace  kůže  a  měkkých  tkání. 
K dnešnímu  dni  nemůže  být  přispění  NSAIDs  na  zhoršení  těchto  infekcí  vyloučeno.  Proto  se 
doporučuje vyvarovat se užití přípravku Biofenac v případě planých neštovic. 
 
Hematologické účinky:  
Aceklofenak může reverzibilně inhibovat agregaci trombocytů (viz bod 4.5). 
 
Respirační onemocnění: 
Je třeba opatrnosti při podávání pacientům s bronchiálním astmatem nebo s bronchiálním astmatem 
v anamnéze, protože u těchto pacientů bylo hlášeno vyvolání bronchospasmu vlivem NSAIDs. 
 
Starší pacienti: 
Starší pacienti mají zvýšenou frekvenci výskytu nežádoucích účinků spojených s NSAIDs, zvláště 
gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být smrtelné (viz bod 4.2). Gastrointestinální 
krvácení a/nebo perforace jsou obvykle závažnější a mohou se vyskytnout bez varovných příznaků 
nebo  předchozí  anamnézy,  a  to  kdykoli  během  léčby.  Kromě  toho  starší pacienti s  větší 
pravděpodobností trpí poškozením funkcí ledvin, kardiovaskulárních funkcí nebo funkcí jater. 
 
Dlouhodobá léčba: 
Všechny pacienty, kteří jsou dlouhodobě léčeni NSAIDs, je třeba preventivně sledovat (tj. renální, 
jaterní funkce a krevní obraz). Pacientům, kteří mají v anamnéze SLE, porfyrii nebo hematopoetické 
nebo koagulační poruchy, je třeba aceklofenak podávat s opatrností a pečlivě je sledovat. 
 
Pomocné látky 
Sorbitol
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi obsahuje 2,64 g sorbitolu v jednom sáčku.  
Pacienti s hereditární intolerancí fruktózy (HIF) nemají užívat tento léčivý přípravek. 
 
Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo 
fruktózy) a příjem sorbitolu (nebo fruktózy) potravou.  
Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit biologickou dostupnost 
jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně. 
Aspartam
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi obsahuje 10 mg aspartamu v jednom sáčku. 
Aspartam  se  po  perorálním  podání  hydrolyzuje  v  gastrointestinálním  traktu.  Jedním  z  hlavních 
produktů hydrolýzy je fenylalanin. 
Sodík
Přípravek Biofenac 100 mg potahované tablety obsahuje  6,60 mg sodné soli kroskarmelosy v jedné 
tabletě.  
Přípravek Biofenac 100 mg prášek pro perorální suspenzi obsahuje 10 mg sodné soli sacharinu. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě nebo 
v jednom sáčku, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.