Bixebra 
 
Zvláštní upozornění 
Nedostatečný přínos na klinické výsledky u pacientů se symptomatickou chronickou stabilní anginou 
pectoris 
Ivabradin je indikován pouze k symptomatické léčbě chronické stabilní anginy pectoris, protože nemá 
příznivý vliv na kardiovaskulární výsledky (např. infarkt myokardu nebo kardiovaskulární úmrtí), (viz 
bod 5.1). 
 
Měření srdeční frekvence
Jelikož srdeční frekvence může mít významné výkyvy v průběhu času, je třeba zvážit opakované 
měření srdeční frekvence, EKG nebo ambulantní 24hodinové monitorování při stanovování klidové 
 
Stránka 4 z srdeční frekvence před zahájením léčby ivabradinem a u pacientů již léčených ivabradinem, u nichž se 
uvažuje o titraci dávky. Platí to i pro pacienty s nízkou srdeční frekvencí, zejména pokud srdeční 
frekvence klesne pod 50 tepů za minutu, nebo po snížení dávky (viz bod 4.2). 
 
Srdeční arytmie
Ivabradin není účinný v léčbě nebo prevenci srdečních arytmií a pravděpodobně ztrácí svou účinnost, 
pokud se objeví tachyarytmie (např. ventrikulární nebo supraventrikulární tachykardie). Ivabradin tedy 
není doporučován u pacientů s fibrilací síní nebo jinými srdečními arytmiemi, které zasahují do funkce 
sinusového uzlu. 
U pacientů léčených ivabradinem je riziko vzniku fibrilace síní vyšší (viz bod 4.8). Fibrilace síní byla 
častější u pacientů, kteří současně užívali amiodaron nebo silná antiarytmika třídy I. Doporučuje se 
pravidelně klinicky monitorovat pacienty léčené ivabradinem ohledně výskytu fibrilace síní (trvalé 
nebo paroxysmální), což má také zahrnovat monitoring EKG, pokud je klinicky indikováno (např. 
v případě obnovení anginy pectoris, palpitací, nepravidelného pulsu). 
Pacienti mají být informováni o známkách a příznacích fibrilace síní a mají být poučeni, aby při jejich 
výskytu kontaktovali svého lékaře. 
Pokud se během léčby objeví fibrilace síní, je třeba pečlivě přehodnotit poměr přínosů a rizik při 
pokračování léčby ivabradinem. 
Pacienti s chronickým srdečním selháním s poruchami intraventrikulárního vedení (blokáda levého 
Tawarova raménka, blokáda pravého Tawarova raménka) a komorovou dyssynchronií mají být pečlivě 
sledováni. 
 
Použití u pacientů s AV blokádou 2. stupně 
Ivabradin není doporučován u pacientů s AV blokádou 2. stupně. 
 
Použití u pacientů s nízkou srdeční frekvencí
Léčba ivabradinem nesmí být zahajována u pacientů s klidovou srdeční frekvencí před léčbou pod 
70 tepů za minutu (viz bod 4.3). 
Pokud se během léčby srdeční frekvence v klidu trvale sníží pod 50 tepů za minutu nebo se u pacienta 
objeví symptomy vztahující se k bradykardii jako závrať, únava nebo hypotenze, dávka musí být 
titrována směrem dolů a pokud přetrvává srdeční frekvence nižší než 50 tepů za  minutu nebo  pokud 
přetrvávají symptomy bradykardie, léčba musí být ukončena (viz bod 4.2). 
 
Kombinace s blokátory kalciových kanálů
Současné  podávání  ivabradinu  s  blokátory  kalciového  kanálu  snižujícími srdeční frekvenci  jako 
verapamil nebo diltiazem je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.5). Při kombinaci ivabradinu s nitráty 
a blokátory kalciového kanálu dihydropyridinového typu jako amlodipin nebyly zjištěny problémy 
týkající  se  bezpečnosti.  Účinnost  ivabradinu  navíc  v  kombinaci  s  blokátory  kalciového kanálu 
dihydropyridinového typu nebyla prokázána (viz bod 5.1). 
 
Chronické srdeční selhání
Pro  zvážení  léčby  ivabradinem  musí  být  srdeční  selhání  stabilní.  Ivabradin  musí  být  používán 
s opatrností u pacientů se srdečním selháním s funkční klasifikací NYHA IV vzhledem k omezenému 
množství údajů u této populace pacientů. 
 
Cévní mozková příhoda
Použití  ivabradinu  se  nedoporučuje  bezprostředně  po  cévní  mozkové  příhodě,  protože  nejsou 
k dispozici údaje týkající se těchto situací. 
 
Vizuální funkce
Ivabradin ovlivňuje retinální funkci. Nebyl zaznamenán toxický účinek dlouhodobé léčby ivabradinem 
na  retinu  (viz  bod  5.1).  Pokud  se  objeví  jakékoli  neočekávané  zhoršení  vizuální  funkce,  má  být 
zváženo ukončení léčby. Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s onemocněním retinitis pigmentosa. 
 
Opatření pro použití 
 
 
Stránka 5 z Pacienti s hypotenzí
Údaje u pacientů s mírnou až středně těžkou hypotenzí jsou omezené a ivabradin proto má být u těchto 
pacientů používán s opatrností. Ivabradin je kontraindikován u pacientů s těžkou hypotenzí (krevní 
tlak < 90/50 mmHg) (viz bod 4.3). 
 
Fibrilace síní - srdeční arytmie
Pokud je u pacientů léčených ivabradinem zahajována farmakologická kardioverze, nebylo prokázáno 
riziko (nadměrné) bradykardie při návratu k sinusovému rytmu. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsou 
k dispozici dostatečné údaje, neurgentní DC-kardioverze má být zvažována 24 hodin po poslední 
dávce ivabradinu. 
 
Použití u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT nebo léčených přípravky prodlužujícími QT 
interval 
Ivabradin nemá být použit u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT nebo léčených přípravky 
prodlužujícími QT interval (viz bod 4.5). Pokud se taková kombinace jeví jako nezbytná, je potřeba 
pečlivě sledovat srdeční funkce. 
Snížení srdeční frekvence způsobené ivabradinem může vyvolat prodloužení intervalu QT, což může 
způsobit závažné arytmie, zvláště torsade de pointes. 
 
Hypertonici vyžadující změnu léčby krevního tlaku
Ve  studii  SHIFT  zaznamenalo  více  pacientů  epizody  zvýšeného  krevního  tlaku  během  léčby 
ivabradinem  (7,1  %)  v  porovnání s pacienty léčenými placebem (6,1 %). Tyto epizody se nejčastěji 
vyskytovaly  krátce  po  změně  léčby  krevního  tlaku,  byly  přechodné  a  neovlivnily  účinek  léčby 
ivabradinem. Pokud u pacientů s chronickým srdečním selháním léčených ivabradinem dochází ke 
změně léčby, je třeba monitorovat krevní tlak ve vhodném intervalu (viz bod 4.8). 
 
Pomocné látky
Přípravek  Bixebra  obsahuje  laktosu.  Pacienti  se  vzácnými  dědičnými  problémy  s  intolerancí 
galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek 
užívat.