Buprenorphine alkaloid 
 
Dávkování 
Léčba je určena pro užití u dospělých a mladistvých ve věku od 15 let, souhlasících s léčbou své 
závislosti. 
 
Při zahájení léčby buprenorfinem si musí být lékař vědom částečného agonistického profilu molekuly na 
 opioidní receptory, který může uspíšit abstinenční symptomy u nemocných závislých na opioidech. 
Před zahájením léčby je třeba vzít v úvahu typ závislosti na opioidech (např. krátkodobá nebo 
dlouhodobá), interval od posledního užití opioidů a stupeň závislosti na opioidech. Léčba buprenorfinem 
musí být zahájena při jasných objektivních abstinenčních příznacích, aby nedošlo k jejich uspíšení. 
 
• U pacientů závislých na drogách opioidního typu, kteří neprodělali abstinenční syndrom: při 
zahájení léčby by měla být podána dávka buprenorfinu alespoň 6 hodin po požití poslední dávky 
opioidu nebo při prvních známkách abstinenčního syndromu. 
• U pacientů užívajících methadon: před zahájením léčby buprenorfinem by měla být dávka 
methadonu snížena na maximálně 30 mg/den; nicméně buprenorfin může u pacientů užívajících 
methadon uspíšit abstinenční syndrom.  
 
Zahájení léčby:  
Zahajovací dávka se pohybuje v rozmezí 0,8 - 4 mg a podává se jako jediná denní dávka.  
 
Úprava dávkování a udržovací dávka:  
Dávka buprenorfinu se musí progresivně zvyšovat v závislosti na klinickém účinku u každého pacienta a 
neměla by překročit 24 mg podaných v jediné denní dávce. Dávka se titruje podle opakovaného 
hodnocení klinického a psychologického stavu pacienta. 
 
V první fázi léčby je doporučena denní přidělování buprenorfinu pacientovi. Později, jakmile je pacient 
stabilizován, je možné mu předat tablety přípravku na několik dnů léčby (maximálně na 7 dnů, podle 
lokálních požadavků). 
 
Redukce dávky a ukončení léčby:  
Poté, co se podaří dosáhnout uspokojivě dlouhého období stabilizace, může být dávka buprenorfinu 
postupně snížena na nižší udržovací dávku a v některých případech, pokud je to vhodné, může být léčba 
přerušena.  
Skutečnost, že tablety přípravku jsou k dispozici v silách 2 mg a 8 mg, umožňuje titraci směrem k nižším 
dávkám. Po ukončení léčby buprenorfinem je třeba pacienty sledovat vzhledem k potenciálnímu riziku 
relapsu. 
 
Zvláštní populace 
Pacienti s poruchou funkce jater: 
Vliv jaterního poškození na farmakokinetiku buprenorfinu není znám. Jelikož je buprenorfin rozsáhle 
metabolizován, očekávají se u pacientů se středně závažným až závažným jaterním poškozením vyšší 
plazmatické hladiny. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin: 
U pacientů s ledvinnou nedostatečností není přizpůsobení dávkování nutné. Opatrnost je doporučena 
u pacientů se závažným ledvinným poškozením (CLcr  30 ml/min) (viz bod 5.2.). 
 
Způsob podání 
Lék se aplikuje pod jazyk. Lékař musí pacienta důkladně poučit, že podání pod jazyk je jediným účinným 
a dobře snášeným způsobem podání léku. Tableta musí být držena pod jazykem, dokud se nerozpustí, což 
obvykle trvá 5 až 10 minut. 
 
Před zahájením léčby je doporučeno provedení základních jaterních funkčních testů a test na virovou 
hepatitidu. U pacientů s pozitivním výsledkem testu na virovou hepatitidu, současně užívajících další léky 
(viz bod 4.5.) a/nebo s již existující jaterní dysfunkcí existuje zvýšené riziko urychleného poškození jater 
(viz bod 4.4.).