Caduet 
 
Lékové interakce při kombinovaném podávání léků
Data ze studie, ve které se zdravým jedincům podávala denní dávka 10 mg amlodipinu spolu s 80 mg 
atorvastatinu,  ukazují,  že  farmakokinetika  amlodipinu  není  při  souběžném  podávání  atorvastatinu 
narušena. Nebyl prokázán žádný vliv amlodipinu na Cmax atorvastatinu, ale AUC atorvastatinu vzrůstala 
v přítomnosti amlodipinu o 18% (CI 90% [109-127%]). 
 
Nebyly  provedeny  žádné  studie  lékových  interakcí  mezi  přípravkem Caduet a  ostatními  léčivými 
humánními přípravky. Přesto existuje několik studií, jež sledovaly interakce samotného amlodipinu 
nebo atorvastatinu. 
 
Účinky jiných léků na amlodipin 
Lékové kombinace, jež se nedoporučují 
Dantrolen (infuzní) 
U zvířat byly  po  podání  verapamilu  a  intravenózního  dantrolenu  pozorovány  letální  ventrikulární 
fibrilace a kardiovaskulární kolaps v souvislosti s hyperkalemií. Z důvodu možného rizika hyperkalemie 
je nutné se u pacientů náchylných ke vzniku maligní hypertermie a během léčby maligní hypertermie 
vyvarovat souběžnému podání blokátorů kalciového kanálu jako je amlodipin. Souběžné podávání 
amlodipinu a dantrolenu se nedoporučuje (viz bod 4.4). 
 
Lékové kombinace vyžadující zvláštní pozornost 
Baklofen 
Podílí se na zvýšení antihypertenzního účinku. Z tohoto důvodu je potřeba pravidelně monitorovat 
krevní tlak a upravovat velikost podávané dávky antihypertenziv. 
 
CYP3A4 inhibitory 
Současné  podávání  amlodipinu  se  silnými  nebo  středně  silnými  inhibitory  CYP3A4  (inhibitory 
proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo 
diltiazem) může významně zvýšit expozici amlodipinu, což vede ke zvýšenému riziku hypotenze. 
Klinické důsledky těchto farmakokinetických změn mohou být výraznější u starších pacientů. Může být 
proto nutné pacienty klinicky sledovat a dávku upravit. 
 
CYP3A4 induktory 
Při  souběžné  léčbě  se  známými  induktory  CYP3A4  se  mohou  měnit plazmatické  koncentrace 
amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. 
rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky. 
 
Podávání  amlodipinu  s grepfruitem  či  grepfruitovou  šťávou  se  nedoporučuje,  protože  u  některých 
pacientů může dojít ke zvýšení biologické dostupnosti amlodipinu a v důsledku toho k většímu poklesu 
krevního tlaku. 
 
Účinek amlodipinu na jiné léčivé přípravky 
Účinek  amlodipinu  na  snížení  krevního  tlaku  je  větší  při  podání  jiných  léčivých  přípravků 
s antihypertenzním účinkem.  
 
Takrolimus
Existuje  riziko  zvýšené  hladiny  takrolimu,  pokud  se  podává  současně  s amlodipinem,  avšak 
farmakokinetický mechanismus této interakce není plně znám. Aby se zabránilo toxicitě takrolimu, je 
nutné při podávání amlodipinu pacientovi léčenému takrolimem sledovat  hladinu  takrolimu  v krvi  a 
v případě potřeby upravit dávku takrolimu. 
 
Inhibitory mTOR (Mechanistic Target of Rapamycin)
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je 
slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném použití inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici 
inhibitorů mTOR. 
 
V  klinických  studiích  interakcí  neovlivnil  amlodipin  farmakokinetiku  atorvastatinu,  digoxinu ani 
warfarinu.  
 
Lékové kombinace, které je třeba vzít v úvahu 
Alfa-1 blokátory používané v urologii (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, tetrazosin)  
Zvyšují hypotenzní efekt. Hrozí riziko vzniku závažné ortostatické hypotenze. 
 
Amifostin 
Zvyšuje hypotenzní účinek dodatečnými nežádoucími účinky. 
 
Imipraminová antidepresiva, neuroleptika 
Prohloubení antihypertenzního účinku a zvýšení rizika vzniku ortostatické hypotenze. 
 
Beta blokátory používané při léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol)  
Při  jejich  podávání  hrozí  riziko  vzniku  hypotenze  a  srdečního  selhání  u  pacientů  s  latentním  či 
nekontrolovaným srdečním selháním (in vitro byl prokázán negativní inotropní efekt dihydropyridinů, 
který je proměnlivý a závisí na druhu přípravku a který může podpořit negativní inotropní efekt beta-
blokátorů).  Léčba  pomocí  beta-blokátorů  může  minimalizovat  odpověď  sympatiku  na  nadměrnou 
hemodynamickou zátěž. 
 
Kortikosteroidy, tetrakosaktid 
Podílí se na snížení antihypertenzního účinku (kortikoidy zadržují vodu a sodík v organismu). 
 
Ostatní antihypertenziva 
Současné  podávání  amlodipinu  spolu  s ostatními  antihypertenzivy   (beta-blokátory,  blokátory 
angiotenzinu II, diuretika, ACE inhibitory) se může podílet na zvýšení hypotenzního účinku amlodipinu. 
Trinitráty, nitráty nebo jiná vazodilatancia je možné podávat jen s opatrností. 
 
Sildenafil 
Jedna 100mg dávka sildenafilu podaná pacientům trpícím esenciální hypertenzí neměla žádný vliv na 
farmakokinetické parametry amlodipinu. Pokud byl amlodipin a sildenafil podán současně, každý z nich 
prokázal nezávisle na sobě svůj vlastní hypotenzní účinek. 
 
Cyklosporin 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem  a amlodipinem  u zdravých dobrovolníků 
nebo  jiných  populací  vyjma  pacientů  po  renální  transplantaci,  u nichž  byla  pozorována variabilní 
zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (v průměru 0 % – 40 %). Je třeba uvážit sledování hladin 
cyklosporinu  u pacientů po renální transplantaci léčených amlodipinem a podle potřeby snížit dávku 
cyklosporinu. 
 
Ve studiích sledujících vzájemné působení látek bylo také zjištěno, že na farmakokinetiku amlodipinu 
nemá žádný vliv současné podávání cimetidinu, atorvastatinu, hlinitých/hořečnatých solí a digoxinu. 
 
Účinek současně užívaných léků na atorvastatin 
Atorvastatin  je  metabolizován  cytochromem  P450  3A4  (CYP3A4)  a  je  substrátem  pro  hepatické 
transportéry:  transportní  polypeptidy  organických  aniontů  1B1  (OATP1B1)  a 1B3  (OATP1B3). 
Metabolity atorvastatinu jsou substrátem pro OATP1B1. Atorvastatin je rovněž substrátem efluxních 
transportérů P-glykoproteinu  (P-gp) a proteinu BCRP (breast cancer resistance protein), což může 
omezit vstřebávání atorvastatinu ve střevech a jeho biliární clearance (viz bod 5.2). Současná léčba 
inhibitory  cytochromu CYP3A4 nebo  inhibitory  transportních  proteinů,  může  vést  ke  zvýšení 
plazmatických koncentrací atorvastatinu a zvýšenému riziku myopatie. Toto riziko může být zvýšené i 
při souběžném podání atorvastatinu s dalšími léčivými přípravky, které mohou potencovat myopatii, 
jako jsou fibráty a ezetimib (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Inhibitory CYP3ABylo prokázáno, že silné inhibitory CYP3A4 vedou k významně zvýšeným koncentracím atorvastatinu 
(viz  Tabulka  1  a  podrobnější  údaje  níže).  Souběžnému  podání  silných  inhibitorů  CYP3A4 (např. 
cyklosporin,    telithromycin,    klarithromycin,    delavirdin,    stiripentol,    ketokonazol,    vorikonazol, 
itrakonazol,    posakonazol,  některých  antivirotik  používaných  k léčbě  hepatitidy  C  (např. 
elbasviru/grazopreviru) a inhibitory HIV proteázy zahrnující ritonavir, lopinavir, atazanavir, indinavir, 
darunavir, atd.) je třeba se vyvarovat. V případech kdy souběžnému podání není možné zabránit, je 
nutné užít nižší zahajovací a maximální dávky atorvastatinu a je doporučeno pečlivě sledovat pacienta 
(viz Tabulka 1). 
 
Středně silné inhibitory CYP3A4 (např. erythromycin, diltiazem, verapamil a flukonazol) mohou zvýšit 
plazmatické koncentrace atorvastatinu (viz Tabulka 1). Při užití erythromycinu v kombinaci se statiny 
bylo  pozorováno  zvýšené  riziko  myopatie.  Interakční  studie  hodnotící  účinek  amiodaronu  nebo 
verapamilu  na  atorvastatin  nebyly  provedeny.  Amiodaron  a  verapamil  jsou  známé  svojí  inhibiční 
aktivitou CYP3A4 a  souběžné  podání  s atorvastatinem  může  mít  za  následek  zvýšenou  expozici 
atorvastatinu. Proto je při souběžném podání se středně silnými inhibitory  CYP3A4 vhodné podávat 
nižší maximální dávku atorvastatinu a je doporučeno vhodné klinické sledování pacienta. Po zahájení 
léčby nebo úpravě dávky inhibitoru je doporučeno vhodné klinické sledování. 
 
Induktory CYP3ASoučasné podávání atorvastatinu s induktory cytochromu P450 3A (např. efavirenz, rifampicin, třezalka 
tečkovaná) může vést k proměnlivým snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. S ohledem na 
duální  mechanizmus  interakce  rifampicinu  (indukce  cytochromu  P450  3A  a  inhibice  transportéru 
OATP1B1 jaterní buňky), se doporučuje při souběžné podávání atorvastatinu  s rifampicinem podání 
obou léčivých přípravků současně, protože podání atorvastatinu opožděně za podáním rifampicinu může 
být spojeno s významným snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. Účinek rifampicinu  na 
koncentrace atorvastatinu v jaterních buňkách ovšem není znám, a není-li možné souběžnému podání 
zabránit, je nutné pacienta sledovat kvůli účinnosti léčby. 
 
Inhibitory transportérů 
Inhibitory  transportních  proteinů  mohou  zvýšit  systémovou  expozici  atorvastatinu. Cyklosporin  a 
letermovir jsou oba inhibitory transportérů podílejících se na eliminaci atorvastatinu, tj. OATP1B1/1B3, 
P-gp a BCRP, což vede ke zvýšené systémové expozici atorvastatinu (viz Tabulka 1). Účinek inhibice 
transportních proteinů na expozici atorvastatinu v jaterních buňkách není znám. Není-li možné se 
souběžnému podání vyhnout, doporučuje se snížení dávky a klinické monitorování kvůli účinnosti léčby 
(viz Tabulka 1). 
 
Použití  atorvastatinu  se  nedoporučuje  u  pacientů  užívajících  letermovir  souběžně  podávaný 
s cyklosporinem (viz bod 4.4). 
 
Gemfibrozil/fibráty
Použití fibrátů samotných je občas spojováno s účinky na svaly, včetně rabdomyolýzy. Riziko těchto 
účinků může být vyšší za současného užívání fibrátů s atorvastatinem. Není-li možné se souběžnému 
podání vyhnout, je nutné podávat nejnižší terapeuticky účinnou dávku atorvastatinu a náležitě sledovat 
pacienta (viz bod 4.4). 
 
Ezetimib
Použití ezetimibu samotného je spojováno s účinky na svaly, včetně rabdomyolýzy. Riziko těchto 
účinků může  být  vyšší  za  současného  užívání ezetimibu s  atorvastatinem. Doporučuje  se náležité 
klinické sledování pacienta. 
 
Kolestipol
Plazmatická koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů byla snížena při současném užívání 
atorvastatinu a kolestipolu (poměr koncentrace atorvastatinu: 0,74). Hypolipidemický účinek byl vyšší 
při souběžném podání atorvastatinu a kolestipolu než při podání každého přípravku samostatně. 
 
Kyselina fusidová
Riziko myopatie včetně rabdomyolýzy se při současném systémovém podávání kyseliny fusidové se 
statiny může zvyšovat. Mechanismus této interakce (zda  jde  o  interakci farmakodynamickou  nebo 
farmakokinetickou nebo obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto kombinací byla hlášena 
rabdomyolýza (včetně několika úmrtí). 
 
Pokud je systémová léčba kyselinou fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou 
vysadit léčba atorvastatinem (viz bod 4.4). 
 
Kolchicin
Ačkoli  nebyly  provedeny  studie  interakcí  s  atorvastatinem  a  kolchicinem,  byly  hlášeny  případy 
myopatie při současném podávání atorvastatinu s kolchicinem. Je třeba opatrnosti při předepisování 
atorvastatinu s kolchicinem. 
 
Účinky atorvastatinu na souběžně podávané léky 
Digoxin
Při  současném  opakovaném  užívání  digoxinu  a atorvastatinu  v dávce  10  mg  se  mírně  zvýšila 
koncentrace digoxinu v rovnovážném stavu. Je nutné náležitě sledovat pacienty léčené digoxinem. 
 
Perorální kontraceptiva
Současné užívání atorvastatinu a perorálních kontraceptiv vede ke zvýšení koncentrace norethisteronu 
a ethinylestradiolu.  
 
Warfarin
V klinické studii s pacienty dlouhodobě léčenými warfarinem, vedlo současné užívání atorvastatinu 
v dávce 80 mg denně a warfarinu během prvních 4 dnů léčby k mírnému zkrácení protrombinového času 
(o 1,7 sekundy), což se normalizovalo během 15 dnů léčby atorvastatinem. Přestože bylo hlášeno pouze 
několik  případů  klinicky  významných  antikoagulačních  interakcí,  je  nutné  u  pacientů  užívajících 
kumarinová  antikoagulancia  zjistit  protrombinový  čas  před zahájením léčby atorvastatinem  a  poté 
dostatečně  často opět  na  začátku  léčby  k potvrzení,  že  nedochází  k významným  změnám 
protrombinového času. Po potvrzení stabilního protrombinového času je vhodné protrombinový čas 
sledovat v obvyklých intervalech doporučených pro pacienty užívající kumarinová antikoagulancia. Při 
změně dávky nebo vysazení atorvastatinu se celý postup opakuje. Léčba atorvastatinem nebyla spojena 
s krvácením nebo změnami protrombinového času u pacientů neužívajících antikoagulancia.  
 
Tabulka 1: Účinek souběžné podávaných léčivých přípravků na farmakokinetiku atorvastatinu 
 
Souběžné podávané léčivé 
přípravky a dávkování
Atorvastatin 
Dávka (mg) Poměr 
AUC& 
Klinické doporučení#
Glekaprevir 400 mg 1x 
denně/Pibrentasvir 120 mg 1x
denně, 7 dnů 
10 mg 1x denně 
po dobu 7 dnů 
8,3 Souběžné podávání s přípravky 
obsahujícími glekaprevir nebo 
pibrentasvir je 
kontraindikováno (viz bod 
4.3). 
Tipranavir 500 mg 2x denně/
Ritonavir 200 mg 2x denně, dnů (14. – 21.den) 
40 mg 1.den,  
10 mg 20.den 
9,4 V případech, kdy je souběžné 
podání nezbytné, nepřekračujte 
dávku 10 mg atorvastatinu 
denně. Je doporučeno klinické 
sledování pacientů. 
Telaprevir 750 mg každých hodin, 10 dnů 
20 mg,
jednorázová 
dávka 
7,Cyklosporin 5,2 mg/kg/den, 
stabilní dávka  
10 mg 1x denně 
po dobu 28 dnů 
8,Lopinavir 400 mg 2x denně/ 
Ritonavir 100 mg 2x denně, dnů 
20 mg 1x denně
po dobu 4 dnů 
5,9 Žádné konkrétní doporučení. 
Caduet obsahuje 10 mg
atorvastatinu. 
Klarithromycin 500 mg 2x 
denně, 9 dnů  
80 mg 1x denně
po dobu 8 dnů 
4,Sachinavir 400 mg 2x denně/ 
Ritonavir (300 mg 2x denně od
5. - 7. dne, zvýšení na 400 mg 
2x denně 8. den), 4. - 18.den, 
30 min po podání atorvastatinu 
40 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů 
3,Darunavir 300 mg 2x denně/ 
Ritonavir 100 mg 2x denně, dnů  
10 mg 1x denně
po dobu 4 dnů 
3,Itrakonazol 200 mg 1x denně, dny  
40 mg, 
jednorázová 
dávka 
3,Fosamprenavir 700 mg 2x 
denně/ Ritonavir 100 mg 2x 
denně, 14 dnů  
10 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů 
2,Fosamprenavir 1400 mg 2x 
denně, 14 dnů 
10 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů 
2,Elbasvir 50 mg 1x denně/ 
Grazoprevir 200 mg 1x denně, 
13 dnů 
10 mg, 
jednorázová
dávka 
1,95 Během souběžného podávání s 
přípravky obsahujícími 
elbasvir nebo grazoprevir 
nesmí dávka atorvastatinu 
přesáhnout denní dávku 20 mg. 
 
& Představuje poměr léčby (souběžně podávaný léčivý přípravek plus atorvastatin versus samotný 
atorvastatin).  
# Viz body 4.4 a 4.5 pro klinickou významnost.  
* Obsahuje 1 nebo více složek, které inhibují CYP3A4 a mohou zvýšit plazmatické koncentrace 
léčivých přípravků metabolizovaných CYP3A4. Příjem 240 ml grepfruitové šťávy měl rovněž za 
následek snížení AUC o 20,4% u aktivního orthohydroxy metabolitu. Velká množství grepfruitové 
šťávy (více než 1,2 l denně po dobu 5 dnů) mohou zvýšit AUC atorvastatinu 2,5x a AUC aktivních 
metabolitů.  
Letermovir 480 mg 1x denně, 
10 dnů 
20 mg, 
jednorázová
dávka 
3,29 Během souběžného podávání s 
přípravky obsahujícími 
letermovir nesmí dávka 
atorvastatinu přesáhnout denní 
dávku 20 mg. 
Nelfinavir 1250 mg 2x denně, 
14 dnů 
10 mg 1x denně
po dobu 28 dnů 
1,74 Žádné zvláštní doporučení. 
Grepfruitová šťáva, 240 ml 1x 
denně* 
40 mg, 
jednorázová
dávka 
1,37  Příjem velkého množství 
grepfruitové šťávy současně 
s atorvastatinem se 
nedoporučuje. 
Diltiazem 240 mg OD, 28 dnů 40 mg, 
jednorázová 
dávka
1,51 Po zahájení léčby nebo po 
úpravě dávky diltiazemu, je 
doporučeno klinické sledování 
pacientů. 
Erythromycin 500 mg 4x 
denně, 7 dnů 
10 mg, 
jednorázová
dávka 
1,33 Doporučuje se nižší maximální 
dávka a klinické sledování 
pacientů. 
Cimetidin 300 mg 4x denně, týdny 
10 mg 1x denně
po dobu 2 týdnů 
1,00 Žádné zvláštní doporučení. 
Kolestipol 10 g 2x denně, týdnů 
40 mg 1x denně
po dobu 8 týdnů 
0,74** Žádné zvláštní doporučení. 
Antacida obsahující hořčík a 
hydroxidy hliníku, 30 ml 4x
denně, 17 dnů 
10 mg 1x denně 
po dobu 15 dnů 
0,66 Žádné zvláštní doporučení. 
Efavirenz 600 mg 1x denně, dnů 
10 mg po dobu dnů
0,59 Žádné zvláštní doporučení. 
Rifampicin 600 mg 1x denně, dnů (souběžné podání)  
40 mg,
jednorázová 
dávka 
1,12 V případech, kdy je souběžné 
podání nezbytné, je podání 
atorvastatinu s rifampicinem 
doporučeno pouze s klinickým 
sledováním. 
Rifampicin 600 mg 1x denně, dnů (oddělené dávky) 
40 mg,
jednorázová 
dávka 
0,Gemfibrozil 600 mg 2x denně, 
dnů 
40 mg,  
jednorázová 
dávka 
1,35  Doporučuje se klinické 
sledování pacientů. 
Fenofibrát 160 mg 1x denně, dnů 
40 mg, 
jednorázová
dávka 
1,03 Doporučuje se klinické 
sledování pacientů. 
Boceprevir 800 mg 3x denně, dnů 
 
40 mg, 
jednorázová
dávka 
2,3 Doporučuje se nižší počáteční 
dávka a klinické sledování 
těchto pacientů. Dávka 
atorvastatinu nesmí přesáhnout 
denní dávku 20 mg při 
současnému podávání 
bocepreviru. 
** Poměr založený na jediném vzorku odebraném 8-16 hodin po podání dávky. 
 
Tabulka 2: Účinek atorvastatinu na farmakokinetiku souběžně podávaných léčivých přípravků 
 
Atorvastatin a 
dávkování
Souběžně podávané léčivé přípravky 
Léčivý přípravek/Dávka (mg) Poměr 
AUC&
Klinické doporučení 
80 mg 1x denně 
po dobu 10 dnů
Digoxin  0,25  mg  1x  denně,  dnů
1,15 Pacienti užívající digoxin musí být 
klinicky sledováni. 
40 mg 1x denně 
po dobu 22 dnů 
Perorální kontraceptiva 1x denně, 
měsíce
- norethisteron 1 mg 
- ethinylestradiol 35 μg 
1,1,Žádné zvláštní doporučení. 
80 mg 1x denně 
po dobu 15 dnů 
* Fenazon, 600 mg jednorázová 
dávka 
1,03 Žádné zvláštní doporučení. 
10 mg 
jednorázová 
dávka 
Tipranavir 500 mg 2x 
denně/ritonavir 200 mg 2x
denně, 7 dnů 
1,08 Žádné zvláštní doporučení. 
10 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů 
Fosamprenavir 1400 mg 2x 
denně, 14 dnů
0,73 Žádné zvláštní doporučení. 
10 mg 1x denně 
po dobu 4 dnů 
Fosamprenavir 700 mg 2x 
denně/ritonavir 100 mg 2x
denně, 14 dnů 
0,99 Žádné zvláštní doporučení. 
& Představuje poměr léčby (souběžně podávaný léčivý přípravek plus atorvastatin versus samotný 
atorvastatin). 
* Souběžné podání několika dávek atorvastatinu a fenazonu mělo za následek malý nebo nezjistitelný 
účinek na clearance fenazonu.