Dalacin c 
 
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, linkosamidy 
 
ATC kód: J01FF 
Mechanismus účinku
Klindamycin je linkosamidové antibiotikum, které inhibuje syntézu bakteriálních proteinů. Váže se na 
podjednotku  ribozomu 50S a ovlivňuje jak sestavování ribozomů, tak i proces translace. Přestože 
klindamycin-fosfát je in vitro inaktivní, při rychlé in vivo hydrolýze se tato sloučenina přemění na 
antibakteriálně účinný klindamycin. Při obvyklých dávkách vykazuje klindamycin bakteriostatickou 
aktivitu in vitro. 
Vztah PK/PD
Účinnost závisí na časovém období, po které hladina látky překračuje minimální inhibiční koncentraci 
(MIC) daného patogenu  (%T/MIC). 
Rezistence
K rezistenci ke  klindamycinu nejčastěji dochází v důsledku mutací na vazebném místě rRNA pro 
antibiotikum nebo v důsledku metylace specifických nukleotidů ve 23S RNA ribozomální podjednotky 
50S. Tyto změny mohou určovat zkříženou rezistenci na makrolidy a streptograminy B (fenotyp MLSB) in 
vitro. Výjimečně k rezistenci dochází v důsledku změn na  ribozomálních proteinech. Rezistence ke 
klindamycinu může být v bakteriálních izolátech rezistentních na makrolidy indukována makrolidy. 
Indukovanou rezistenci lze prokázat diskovou difuzní metodou  (D-testem)  nebo bujónovou diluční 
metodou Méně časté mechanismy rezistence zahrnují modifikaci antibiotika a aktivní eflux. Mezi 
klindamycinem a linkomycinem existuje úplná zkřížená rezistence. Stejně jako u mnohých jiných 
antibiotik se incidence rezistence liší podle druhu bakterií a geografické oblasti.  U stafylokokových  
izolátů rezistentních k meticilinu a u pneumokokových izolátů rezistentních k penicilinu je incidence 
rezistence ke klindamycinu vyšší než u organismů citlivých k těmto  látkám.  
Hraniční hodnoty (breakpointy)
Rezistence je obvykle definována na základě interpretačních kritérií pro citlivost (hraničních hodnot) 
stanovených  Evropským  výborem pro  stanovení  antimikrobiální  citlivosti  (EUCAST)  pro  systémově 
podávaná antibiotika. 
 
 Hraniční hodnoty Evropského výboru pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou 
uvedeny níže. 
Tabulka 1. Interpretační kritéria EUCAST pro citlivost ke klindamycinu 
 Hraniční hodnoty MIC 
(mg/l) 
Hraniční hodnoty průměru 
zóny (mm)a
Organismus S ≤ R > S ≥ R <
Staphylococcus spp.* 0,25 0,5 22 Streptococcus 
  skupiny A, B, C a G 0,5 0,5 17 Streptococcus 
pneumoniae 0,5 0,5 19 Skupina viridujících 
streptokoků 0,5 0,5 19 Grampozitivní 
anaeroby 4 4 NA NA 
Gramnegativní 
anaeroby 4 4 NA NA 
Corynebacterium
spp. 0,5 0,5 20 aObsah disku 2 μg klindamycinu 
NA = není použitelné; S = citlivý; R = rezistentní
* Inducibilní rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonizací aktivity 
klindamycinumakrolidovým přípravkem. Pokud není detekována, pak je nutné označit 
bakteriální kmeny jako ke klindamycinu citlivé. Pokud je zjištěna, označí se bakteriální 
kmeny jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání následujícího komentáře: 
"Klindamycin může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí kůže a 
měkkých tkání, neboť vznik konstitutivní rezistence v průběhu takovéto terapie je 
nepravděpodobný.“ 
 
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a času, a proto je 
žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné infekce. Podle potřeby se má 
vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková prevalence rezistence, že přínos přípravku je 
přinejmenším u některých typů infekcí sporný. Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby 
se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke klindamycinu. 
 
Antimikrobiální aktivita
Běžně citlivé druhy:  
Aerobní bakterie 
Grampozitivní bakterie
Staphylococcus aureus (izoláty citlivé k meticilinu)
Streptococcus pneumoniae (izoláty citlivé k penicilinu)
Streptococcus pyogenes 
Streptococcus dysgalactiae
Gramnegativní bakterie 
Chlamydia trachomatis 
Anaerobní bakterie 
Grampozitivní bakterie
Actinomyces spp. 
Clostridium spp. (vyjma Clostridium difficile) 
Eggerthella (Eubacterium) spp.. 
Peptostreptococcus spp.  
Propionibacterium acnes  
Gramnegativní bakterie
Bacteroides spp. 
 Fusobacterium spp. 
Gardnerella vaginalis
Prevotella spp. 
Houby 
Pneumocystis jirovecii 
Prvoci 
Toxoplasma gondii
Plasmodium falciparum 
Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém: 
Aerobní grampozitivní bakterie: 
Staphylococcus aureus (izoláty rezistentní k meticilinu)
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus pneumoniae (izoláty rezistentní k penicilinu)
Streptococcus agalactiae 
Anaerobní bakterie
Bacteroides fragilis 
 
Vrozeně rezistentní organismy
Aerobní grampozitivní bakterie: 
Enterococcus spp. 
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní bakterie: 
Enterobacteriales (Enterobacteriaceae)
Haemophilus influenzae
Neisseria spp. 
Klebsiella spp. 
Moraxella catarrhalis 
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní grampozitivní bakterie: 
Clostridium difficile 
Jiné mikrooganismy
Mycoplasma pneumoniae 
Ureaplasma urealyticum