Diaprel mr 
 
Hypoglykemie: 
Tato léčba má být předepisována pouze v případě, že je u pacienta pravděpodobný pravidelný příjem 
potravy  (včetně  snídaně).  Důležitý  je  pravidelný  přísun  sacharidů  kvůli  zvýšenému  riziku 
hypoglykemie,  je-li jídlo konzumováno pozdě, je-li konzumováno nedostatečné množství jídla, nebo 
                                                                                      3/9   
pokud  jídlo  obsahuje  nízké  množství  sacharidů.  Výskyt  hypoglykemie  je  pravděpodobnější  při 
nízkokalorické  dietě,  po  delším  nebo  namáhavém  cvičení,  konzumaci  alkoholu  nebo  při  použití 
kombinace hypoglykemik. 
Hypoglykemie se může vyskytnout po podání derivátů sulfonylurey (viz bod 4.8). Některé případy 
mohou být závažné a dlouhodobé. Může být nutná hospitalizace a podávání glukózy několik dní.  
Ke  snížení  rizika  hypoglykemických  epizod  je  nutný  pečlivý  výběr  pacientů,  použité  dávky  a 
srozumitelné poučení pacienta. 
Faktory, které zvyšují riziko hypoglykemie: 
• pacient odmítá nebo (zvláště u starších pacientů) je neschopen spolupracovat, 
• podvýživa, nepravidelné stravování, vynechávání jídel, období hladovění nebo změn výživy, 
• nevyváženost mezi tělesnou zátěží a přísunem sacharidů, 
• porucha funkce ledvin, 
• porucha funkce jater, 
• předávkování přípravkem Diaprel MR, 
• některé  endokrinní  poruchy:  thyroidální  poruchy,  hypopituitarismus  a  nedostatečnost  kůry 
nadledvin, 
• současné podávání některých jiných léčivých přípravků (viz bod 4.5). 
 
Porucha   funkce   ledvin   a   jater:  farmakokinetika  a/nebo  farmakodynamika  gliklazidu  může  být 
změněna u pacientů s poruchou  funkce  jater nebo závažným renálním selháním. Hypoglykemické 
epizody u těchto pacientů mohou být prolongované, proto by měla být zahájena vhodná léčba. 
 
Informování pacientů: 
Pacientovi a příslušníkům jeho rodiny je třeba vysvětlit riziko  hypoglykemie, jejích symptomů, (viz 
bod 4.8), léčby a podmínek, které mohou vést k jejímu rozvoji.  
Pacient má být informován o důležitosti dodržování pokynů týkajících se diety, pravidelného cvičení a 
pravidelného sledování hladiny glykemie.  
 
Nedostatečná kontrola glykemie: kontrola glykemie u pacientů užívajících antidiabetickou léčbu může 
být ovlivněna následujícími stavy: preparáty s třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum) (viz 
bod  4.5), horečka, úraz, infekce nebo chirurgický zákrok. V některých případech může být nutné 
podání inzulínu.  
 
Hypoglykemická účinnost jakéhokoli perorálního antidiabetika včetně gliklazidu se v průběhu času u 
mnohých pacientů snižuje: může to být z důvodu progrese závažnosti diabetu nebo snížené odpovědi 
na léčbu. Tomuto jevu se říká sekundární selhání, které se liší od primárního selhání, kdy je podávaná 
látka neúčinná jako léčba první volby. Před stanovením diagnózy sekundárního selhání u pacienta má 
být zvážena vhodná úprava dávky a dodržování dietních pokynů.  
 
Dysglykemie:  
U diabetických pacientů, zvláště u starších pacientů, kteří byli současně léčeni fluorochinolony, byla 
hlášena porucha glykemie, včetně hypoglykemie a hyperglykemie. Doporučuje se pečlivě sledovat 
hladinu glukózy v krvi u všech pacientů, kteří současně užívají Diaprel MR a fluorochinolony.  
 
Laboratorní  testy:  měření  hladin  glykovaného  hemoglobinu  (nebo  venózní  glykemie  nalačno)  se 
doporučuje při hodnocení kontroly glykemie. Může být užitečné i sledování glykemie samotným 
pacientem.  
 
Léčba deriváty sulfonylurey u pacientů s deficitem glukosa-6-fosfátdehydrogenázy může vést k 
hemolytické anémii. Vzhledem k tomu, že gliklazid patří do skupiny derivátů sulfonylurey, má být 
užíván s opatrností u pacientů s deficitem glukosa-6-fosfátdehydrogenázy a má být zvážena 
alternativní léčba non-sulfonylureou. 
 
Pacienti s porfyrií: 
                                                                                      4/9   
U pacientů s porfyrií byly popsány případy akutní porfyrie při užívání některých jiných derivátů 
sulfonylurey.