Dolforin 
Pacienti, u kterých došlo k závažným nežádoucím příhodám, musí být po odstranění transdermální 
náplasti Dolforin sledováni nejméně 24 hodin nebo déle, podle klinických příznaků, protože sérové 
koncentrace fentanylu klesají postupně a po 20 až 27 hodinách jsou sníženy asi o 50 %. 
Pacienti  a jejich pečovatelé musí být informováni, že přípravek Dolforin obsahuje léčivou látku v 
množství, které může mít smrtelné následky, zejména u dětí. Z tohoto důvodu musí být všechny náplasti, 
jak použité, tak nepoužité, uchovávány mimo dohled a dosah dětí.  
Vzhledem k rizikům spojeným s náhodným požitím, nesprávným použitím a zneužitím, které zahrnují i 
smrtelné následky, je nutno pacienty a osoby o ně pečující poučit, aby transdermální náplasti přípravku 
Dolforin uchovávali na bezpečném a zajištěném místě, které není pro ostatní přístupné. 
 
Opioid-naivní a opioidy netolerující stavy 
Používání transdermálních náplastí Dolforin u opioid-naivních pacientů je spojeno s velmi vzácnými 
případy výrazného útlumu dechu a/nebo úmrtí, pokud se jedná o opioidní léčbu první volby, zvláště u 
pacientů  s  bolestmi  nenádorového  původu. Možnost  závažné  nebo  život  ohrožující  hypoventilace 
existuje, i když se při zahajování léčby u opioid-naivních pacientů použije nejnižší dávka přípravku 
Dolforin, zvláště u starších pacientů nebo u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin. Sklon k 
rozvoji tolerance se u jednotlivců výrazně liší. Doporučuje se, aby byly transdermální náplasti Dolforin 
používány u pacientů, u kterých se prokázalo, že opioidy snášejí (viz bod 4.2).  
Respirační deprese 
U některých pacientů může při používání transdermálních náplastí Dolforin dojít k výraznému útlumu 
dechu; pacienti musí být s ohledem na tento účinek sledováni. Dechová deprese může přetrvávat i po 
odstranění transdermální náplasti Dolforin. Incidence útlumu dechu se zvyšuje se zvyšující se dávkou 
transdermální náplasti Dolforin (viz bod 4.9).  
Opioidy mohou vyvolávat poruchy dýchání související se spánkem, včetně centrální spánkové apnoe 
(CSA) a hypoxie související se spánkem. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U 
pacientů, kteří mají CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.  
Riziko plynoucí ze současného užívání s látkami tlumícími centrální nervový systém (CNS), včetně 
sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo příbuzná léčiva, alkoholu a omamných látek tlumících CNS  
Současné používání transdermálních  náplastí Dolforin a sedativ,  jako  jsou  benzodiazepiny nebo 
příbuzná léčiva, alkohol nebo omamné látky tlumící CNS, může vést k sedaci, respirační depresi, 
kómatu nebo smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro 
pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat transdermální 
náplasti Dolforin současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou 
dobu léčby.  
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V 
této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech 
věděli (viz bod 4.5).  
Chronická plicní nemoc 
U pacientů s chronickou obstrukční nebo jinou plicní nemocí může transdermální náplast Dolforin 
vyvolat závažnější nežádoucí účinky. U takových pacientů mohou opioidy snížit dechovou pohotovost 
a zvýšit odpor v dýchacích cestách.  
Účinky dlouhodobé léčby a tolerance 
U všech pacientů se po opakovaném podání opioidů může vyvinout tolerance k analgetickým účinkům, 
hyperalgezie, fyzická a psychická závislost, zatímco u některých nežádoucích účinků, jako je zácpa 
vyvolaná opioidy, se vyvine neúplná tolerance. Zejména u pacientů s chronickou bolestí nenádorového 
původu bylo zaznamenáno, že u kontinuální dlouhodobé léčby opioidy nemusí dojít k smysluplnému 
zmírnění intenzity bolesti. Při opakovaném předepisování pacientům se doporučuje pravidelně znovu 
vyhodnocovat vhodnost  dalšího  používání  přípravku  Dolforin.  Pokud  se  dojde  k  rozhodnutí,  že 
pokračování léčby nemá žádný přínos, je nutno dávku snižovat postupně, aby se zamezilo vzniku 
abstinenčních příznaků. 
U  pacienta  fyzicky  závislého  na  opioidech  nevysazujte transdermální  náplasti  Dolforin náhle.  Při 
náhlém  ukončení  léčby  nebo  snížení  dávky  se  mohou  objevit  abstinenční  příznaky.  Byly  hlášeny 
případy, kdy rychlé vysazování transdermálních náplastí Dolforin u pacienta s fyzickou závislostí na 
opioidech může vést k závažným abstinenčním příznakům a nekontrolované bolesti (viz bod 4.2 a bod 
4.8). Pokud pacient léčbu již nepotřebuje, je vhodné dávku snižovat postupně, aby se minimalizovaly 
abstinenční příznaky. Vysazování z vysokých dávek může trvat týdny až měsíce.  
Abstinenční syndrom z vysazování opioidů se vyznačuje některými nebo všemi následujícími příznaky: 
neklid,  slzení,  rinorea,  zívání,  pocení,  zimnice,  myalgie,  mydriáza  a  palpitace.  Mohou  se  rovněž 
rozvinout  další  příznaky,  včetně  podrážděnosti,  agitovanosti,  úzkosti,  hyperkineze,  třesu,  slabosti, 
 
nespavosti,  nechutenství,  křečí  v  břiše,  nauzey,  zvracení,  průjmu,  zvýšeného  krevního  tlaku, 
zrychleného dýchání nebo zrychleného tepu. 
Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Opakované používání transdermálních náplastí Dolforin může vést k poruše z užívání opioidů (OUD). 
Při  zneužití  nebo  záměrném  špatném  použití transdermálních  náplastí  Dolforin může  dojít  k 
předávkování a/nebo k úmrtí. Riziko vzniku OUD je zvýšeno u pacientů se zneužíváním látek (včetně 
zneužívání alkoholu) v osobní nebo rodinné anamnéze (rodiče nebo sourozenci), u současných uživatelů 
tabáku nebo u pacientů s jinými duševními poruchami (např. velké deprese, úzkosti a poruchy osobnosti) 
v osobní anamnéze. Pacienti léčení opioidy mají být sledování na známky OUD, jako je jednání s cílem 
získat tento lék (např. předčasná žádost o opakované předepsání), zejména u pacientů se zvýšeným 
rizikem.  To  zahrnuje  kontrolu  současně  podávaných  opioidů  a  psychoaktivních  léčiv  (jako  jsou 
benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD je nutno zvážit poradu s adiktologem. Pokud 
se má opioid vysadit, viz bod 4.4. 
Nemoci centrálního nervového systému včetně zvýšeného nitrolebního tlaku  
U pacientů, kteří mohou být zvláště citliví na nitrolební účinky retence CO2, jako  jsou  pacienti  s 
prokázaným zvýšením nitrolebního tlaku, narušeným vědomím nebo kómatem, se transdermální náplast 
Dolforin musí používat s opatrností. Transdermální náplast Dolforin se musí používat s opatrností u 
pacientů s mozkovými nádory.  
Srdeční choroba 
Fentanyl může navodit bradykardii, a proto se pacientům s bradyarytmiemi musí podávat s opatrností.  
Hypotenze 
Opioidy mohou vyvolat hypotenzi, zvláště u pacientů s akutní hypovolemií. Základní, symptomatická 
hypotenze a/nebo hypovolémie se musí před zahájením léčby fentanylovými transdermálními náplastmi 
upravit.  
Porucha funkce jater 
Jelikož se fentanyl metabolizuje na neaktivní metabolity v játrech, mohla by porucha  funkce  jater 
zpozdit jeho eliminaci.  Pokud  jsou  pacienti  s poruchou  funkce  jater  léčeni transdermální  náplastí 
Dolforin, musí  být pečlivě sledováni  na  známky toxicity  fentanylu  a  v případě potřeby se  dávka 
transdermální náplasti Dolforin musí snížit (viz bod 5.2). 
Porucha funkce ledvin 
I když se nepředpokládá, že by porucha funkce ledvin mohla eliminaci fentanylu ovlivnit klinicky 
významnou měrou, doporučuje se opatrnost, protože farmakokinetika fentanylu nebyla u této populace 
pacientů hodnocena (viz bod 5.2). O léčbě lze uvažovat pouze tehdy, když přínosy převáží nad riziky. 
Pokud jsou pacienti s poruchou funkce ledvin léčeni transdermální náplastí Dolforin, musí být pečlivě 
sledováni na známky toxicity fentanylu a v případě potřeby se dávka musí snížit. Na pacienty s poruchou 
funkce ledvin opioidy dosud neléčené se vztahují další omezení (viz bod 4.2).  
Horečka / aplikace vnějšího tepla 
Při zvýšení teploty kůže se mohou koncentrace fentanylu zvýšit (viz bod 5.2). Proto musí být pacienti s 
horečkou  sledováni s  ohledem  na  nežádoucí  účinky  opioidů a v  případě  potřeby  je  nutno  dávku 
transdermální náplasti Dolforin upravit. Existuje možnost zvýšeného uvolňování fentanylu ze systému 
v závislosti na teplotě, což může případně vést k předávkování a úmrtí.  
Všechny pacienty je nutno poučit,  aby místo aplikace transdermální náplasti Dolforin nevystavovali 
vnějším zdrojům tepla, jako jsou nahřívací podušky, elektrické deky, vyhřívaná vodní lůžka, zahřívací 
nebo opalovací lampy, intenzivní opalování, ohřívací lahve, dlouhé horké koupele, sauny a horké vířivé 
koupele.  
Serotoninový syndrom 
Pokud  se transdermální  náplast Dolforin podává  současně s  léčivými  přípravky,  které  ovlivňují 
serotonergní neurotransmiterové systémy, doporučuje se opatrnost.  
 
Při  současném  podávání  serotonergních  léčivých  látek,  jako  jsou  selektivní  inhibitory  zpětného 
vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), a 
s  léčivými  látkami,  které  narušují metabolizaci  serotoninu  (včetně  inhibitorů  monoaminooxidázy 
[IMAO]), může dojít k rozvoji potenciálně život ohrožujícího serotoninového syndromu. K tomu může 
dojít i při doporučené dávce (viz bod 4.5).  
Serotoninový syndrom může zahrnovat změny duševního stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), 
autonomní nestabilitu (např. tachykardii, labilní krevní tlak, hypertermii), neuromuskulární abnormality 
(např.  hyperreflexi,  nekoordinovanost  pohybů,  rigiditu)  a/nebo  gastrointestinální  symptomy  (např. 
nauzeu, zvracení, průjem).  
Při podezření na serotoninový syndrom se musí léčba transdermální náplastí Dolforin vysadit.  
 
Interakce s jinými léčivými přípravky 
Inhibitory CYP3A4 
Současné podávání transdermální náplasti Dolforin s inhibitory cytochromu P450 3A4 (CYP3A4) může 
vést ke zvýšeným plasmatickým koncentracím fentanylu, což by mohlo zesílit nebo prodloužit jak 
terapeutické, tak nežádoucí účinky, a může vyvolat závažnou respirační depresi. Proto se současné 
používání transdermálního  fentanylu a  inhibitorů  CYP3A4  nedoporučuje,  ledaže  by  přínosy 
převažovaly nad zvýšeným rizikem nežádoucích účinků. Obecně platí, že pacient musí po ukončení 
léčby inhibitorem CYP3A4 vyčkat 2 dny, než si aplikuje první náplast přípravku Dolforin. Trvání 
inhibice se nicméně liší a u některých inhibitorů CYP3A4 s dlouhým biologickým poločasem, jako je 
amiodaron, nebo u časově dependentních inhibitorů, jako je erythromycin, idelalisib, nikardipin a 
ritonavir, může být toto období delší. Proto se před aplikací první náplasti přípravku Dolforin musí v 
informaci o přípravku, který je inhibitorem CYP3A4, vyhledat biologický poločas léčivé látky a trvání 
inhibičního účinku. Pacient, který je léčen přípravkem Dolforin, musí po odstranění poslední náplasti 
vyčkat  nejméně  1 týden, než  zahájí léčbu inhibitorem  CYP3A4.  Pokud se  současnému  používání 
přípravku Dolforin s inhibitorem CYP3A4 nelze vyhnout, je nutné pečlivé sledování s ohledem na 
známky nebo příznaky zesíleného nebo prodlouženého terapeutického účinku a nežádoucích účinků 
fentanylu (zejména útlumu dechu), přičemž dávkování přípravku Dolforin se musí podle nezbytnosti 
snížit nebo přerušit (viz bod 4.5). 
Náhodná expozice přenosem náplasti 
Náhodný přenos fentanylové náplasti na kůži osoby, která náplast nepoužívá (především dítěte), ale sdílí 
lůžko nebo je v těsném fyzickém kontaktu s osobou používající fentanylové náplasti, může u  osoby 
náplast nepoužívající vést k předávkování opiáty. Pacienty je třeba upozornit na to, že pokud dojde k 
náhodnému přenosu náplasti na kůži jiné osoby, musí být náplast okamžitě odstraněna (viz bod 4.9).  
Použití u starších pacientů 
Údaje ze studií s intravenózně aplikovaným fentanylem naznačují, že starší pacienti mohou vykazovat 
sníženou clearance, prodloužený biologický poločas a mohou být k léčivé látce citlivější než mladší 
pacienti. Dostávají-li starší  pacienti transdermální náplast Dolforin,  je nutno je  pečlivě  sledovat s 
ohledem na možné známky toxicity fentanylu a v případě potřeby dávku snížit (viz bod 5.2).  
Gastrointestinální trakt 
Opioidy zvyšují tonus a snižují propulsivní kontrakce hladkého svalstva gastrointestinálního traktu. 
Výsledné prodloužení doby průchodu gastrointestinálním traktem může být odpovědné za konstipační 
účinky fentanylu. Pacienty je nutno poučit o opatřeních k prevenci zácpy, přičemž v některých případech 
je možné zvážit profylaktické užívání laxativ. Zvláštní opatrnost je nutná u pacientů s chronickou 
zácpou. Je-li přítomen paralytický ileus nebo je-li na něj podezření, je nutno léčbu transdermální náplastí 
Dolforin ukončit.  
Pacienti s myastenií gravis 
Mohou se objevit neepileptické (myo)klonické reakce. Při léčbě pacientů s myastenií gravis je nutná 
opatrnost.  
 
Současné užívání smíšených agonistů/antagonistů 
Současné užívání buprenorfinu, nalbufinu nebo pentazocinu se nedoporučuje (viz bod 4.5).  
Pediatrická populace 
Transdermální náplast Dolforin se pediatrickým pacientům dosud neléčeným opioidy podávat nesmí 
(viz bod 4.2). Možnost vzniku závažné život ohrožující hypoventilace existuje bez ohledu na dávku 
použitého transdermálního systému obsahujícího fentanyl.  
Transdermální náplast obsahující fentanyl nebyla studována u dětí do 2 let. Transdermální náplast 
Dolforin by měla být podávána pouze dětem ve věku 2 let nebo starším, které opioidy snášejí (viz bod 
4.2).  
Při ochraně proti náhodnému požití dětmi buďte při volbě místa aplikace transdermální náplasti Dolforin 
opatrný(á) (viz body 4.2 a 6.6) a pečlivě sledujte, zda náplast těsně přiléhá.  
Opioidy navozená hyperalgezie 
Opioidy navozená hyperalgezie (OIH) je paradoxní odpověď na opioid, u které dochází ke zvýšenému 
čití bolesti navzdory stabilní nebo zvýšené expozici opioidu. Liší se od tolerance, kdy jsou k dosažení 
stejného analgetického účinku nebo léčbě recidivující bolesti potřebné vyšší dávky opioidu. OIH se 
může  projevovat zvýšenou  úrovní  bolestí,  generalizovanějšími  bolestmi  (tj. méně  fokálními)  nebo 
bolestmi při obyčejných (tj. nebolestivých) stimulech (allodynie) bez průkazu progrese onemocnění. Při 
podezření na OIH se má dávka opioidu pokud možno snížit nebo vysadit.