Duomox 
 
Absorpce: 
Amoxicilin je při fyziologickém pH zcela rozpustný ve vodě. Po perorálním podání se rychle a dobře 
vstřebává. Po perorálním podání je biologická dostupnost amoxicilinu přibližně 70 %. Čas k dosažení 
nejvyšších plazmatických koncentrací (T
max
) je přibližně jedna hodina.  
 
Výsledky farmakokinetické studie, kdy byl zdravým dobrovolníkům nalačno podáván amoxicilin 
v dávce 250 mg třikrát denně, jsou shrnuty v následující tabulce: 
 
C
max 
 T
max 
*  AUC 
(0-24h) 
 T½ 
(μg/ml)  (hod)  ((μg.hod/ml)  (hod)  
3,3 ± 1,12  1,5 (1,0-2,0)  26,7 ± 4,56  1,36 ± 0,56  
*Medián (rozmezí)  
 
V rozmezí 250 až 3000 mg je biodostupnost lineární k dávce (měřeno jako C
max 
a AUC). Absorpce 
není ovlivněna současným podáním s jídlem.  
 
Amoxicilin může být odstraněn z oběhu hemodialýzou. 
 
Distribuce: 
Asi  18 % celkového plazmatického množství amoxicilinu se váže na bílkoviny. Zjevný distribuční 
objem je přibližně 0,3 – 0,4 l/kg.  
 
Po intravenózním podání byl amoxicilin nalezen ve žlučníku, abdominální tkáni, kůži, tuku, svalovině, 
synoviální a peritoneální tekutině, žluči a hnisu. Amoxicilin nedostatečně proniká do 
cerebrospinálního moku.  
 
Ve studiích na zvířatech nebyla prokázána významná tkáňová retence metabolitů.  
Amoxicilin, jako většina penicilinů, může být detekován v mateřském mléce (viz bod 4.6).  
 
Amoxicilin prochází placentární bariérou (viz bod 4.6). 
 
Biotransformace: 
Amoxicilin je částečně vylučován močí ve formě neaktivní kyseliny peniciloové, a to v množství 
odpovídajícím 10-25 % podané počáteční dávky.  
 
Eliminace: 
Amoxicilin se vylučuje převážně ledvinami.  
 
Amoxicilin má u zdravých osob průměrný eliminační poločas přibližně 1 hodinu a průměrnou 
celkovou clearance přibližně 25 l/hodinu. Asi 60-70 % amoxicilinu se vyloučí v nezměněné formě 
močí během prvních 6 hodin po podání jedné dávky 250 mg nebo 500 mg amoxicilinu. Na základě 
různých studií činilo ledvinné vylučování v průběhu 24 hodin 50-85 % amoxicilinu.  
 
Současné podání probenecidu prodlužuje vylučování amoxicilinu (viz bod 4.5).  
 
Věk 
Eliminační poločas amoxicilinu je u dětí ve věku od přibližně 3 měsíců do 2 let podobný a srovnatelný 
s eliminačním poločasem zaznamenaným u starších dětí, dospívajících a dospělých. U velmi malých 
dětí (včetně nedonošených novorozenců) nemá v prvním měsíci života interval podávání překročit dvě 
dávky denně vzhledem k nezralosti renální cesty vylučování. Vzhledem k tomu, že u starších pacientů 
je větší pravděpodobnost snížené renální funkce, je třeba určovat dávku s opatrností a může být 
užitečné sledovat renální funkce.  
 
Pohlaví 
Při perorálním podávání amoxicilinu zdravým mužům a ženám nemělo pohlaví významný vliv na 
farmakokinetiku amoxicilinu. 
 
Porucha funkce ledvin
Celková sérová clearance amoxicilinu se snižuje proporcionálně se snižující se renální funkcí (viz 
body 4.2 a 4.4).  
 
Porucha funkce jater 
Pacienti s poruchou jaterních funkcí musí být léčeni s opatrností a jaterní funkce mají být 
monitorovány v pravidelných intervalech.