Emanera 
 
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, Inhibitory 
protonové pumpy, ATC kód: A02BC05. 
 
Esomeprazol  je  S-isomer  omeprazolu  a  snižuje  sekreci  žaludeční  kyseliny  specifickým  cíleným 
mechanismem působení. Je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální buňce. R-isomer i S-
isomer omeprazolu mají podobný farmakodynamický účinek. 
 
Mechanismus účinku
Esomeprazol je slabá báze, která se koncentruje a přeměňuje na aktivní formu ve vysoce kyselém 
prostředí sekrečních kanálků parietální buňky, kde inhibuje enzym H+K+-ATPasu - protonovou pumpu 
a inhibuje bazální i stimulovanou sekreci kyseliny. 
 
Farmakodynamické účinky
Po perorálním podání esomeprazolu 20 mg a 40 mg nastupuje účinek do jedné hodiny. Po opakovaném 
podávání 20 mg esomeprazolu jednou denně po dobu pěti dnů se snižuje maximální sekrece žaludeční 
kyseliny po stimulaci pentagastrinem o 90 % (měřeno v 5. dnu podávání, 6-7 hodin po podání). 
 
 
Po pěti dnech perorálního podávání 20 mg, respektive 40 mg esomeprazolu se intragastrální pH vyšší 
než 4 udržuje v průměru 13 hodin, respektive 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu u pacientů se 
symptomatickým  onemocněním  GERD.  Podíl  počtu  pacientů  s  intragastrálním  pH  vyšším  než 
po dobu alespoň 8, 12 a 16 hodin byl v případě esomeprazolu 20 mg 76 %, 54 % a 24 %; odpovídající 
hodnoty pro esomeprazol 40 mg byly 97 %, 92 % a 56 %. 
 
Při použití veličiny AUC místo koncentrace v krevní plazmě byl ukázán vztah mezi inhibicí sekrece 
kyseliny a expozicí léčivé látce. 
 
Vyléčení  refluxní  ezofagitidy  podáváním  esomeprazolu  40  mg  nastává  zhruba  u  78  %  pacientů 
po 4 týdnech a u 93 % po 8 týdnech. 
 
Jednotýdenní léčba esomeprazolem 20 mg dvakrát denně a příslušnými antibiotiky vede k úspěšné 
eradikaci H. pylori zhruba u 90 % pacientů. 
 
Po jednotýdenní eradikační léčbě není nutná následná monoterapie antisekrečními léčivými látkami pro 
účinné zhojení vředu a vymizení symptomů při nekomplikovaných duodenálních vředech. 
 
V randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované klinické studii byli pacienti s endoskopicky 
potvrzeným krvácením z peptického vředu charakterizovaným jako Forrest Ia, Ib, IIa nebo IIb (9%, 
43%, 38% a 10%) randomizováni do skupiny dostávající esomeprazol ve formě infuzního roztoku 
(n=375) nebo do skupiny dostávající placebo (n=389). Po endoskopickém navození hemostázy byl 
pacientům  podán  buď  esomeprazol  v  dávce  80  mg  jako  intravenózní  infuze  po  dobu  30  minut 
s pokračující  kontinuální  infuzí  rychlostí  8  mg/h,  nebo  placebo  po  dobu  72  hodin.  Po  počáteční 
72hodinové fázi dostávali všichni pacienti 40 mg esomeprazolu perorálně po dobu 27 dnů k supresi 
kyselé žaludeční sekrece. Výskyt opakovaného krvácení v průběhu 3 dnů byl 5,9 % u skupiny léčené 
esomeprazolem a 10,3 % u skupiny na placebu. Třicátý den po léčbě byl výskyt opakovaného krvácení 
u skupiny léčené esomeprazolem 7,7% a u skupiny na placebu 13,6%. 
 
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení 
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA. Zvýšená 
hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. 
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně zvýšeny 
v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí. 
 
Během  dlouhodobé  léčby  esomeprazolem  byl  u  dětí  i  dospělých  pozorován  zvýšený  počet 
enterochromafinních (ECL)  buněk,  který  pravděpodobně  souvisí  se  zvýšenou  hladinou  gastrinu 
v krevním séru. Tato zjištění nejsou považovaná za klinicky významná. 
 
Během dlouhodobé léčby antisekrečními léčivými látkami byla hlášena poněkud zvýšená frekvence 
výskytu žaludečních žlázových cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé 
žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se být reverzibilní. 
 
Snížená  kyselost  žaludku  dosahovaná  jakýmkoliv  způsobem,  včetně  užívání  inhibitorů  protonové 
pumpy, zvyšuje počty bakterií v žaludku, které se normálně vyskytují v gastrointestinálním traktu. 
Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí, 
jako je Salmonella a Campylobacter a u hospitalizovaných pacientů, případně i Clostridium difficile. 
 
Klinická účinnost
Ve  dvou  studiích  s ranitidinem  jako  aktivním  komparátorem  vykazoval  esomeprazol  lepší  účinek 
na hojení  žaludečních  vředů  u  pacientů  užívajících  NSAID,  včetně  cyklooxygenáza-2  (COX-2) 
selektivních NSAID. 
 
Ve dvou studiích s použitím placeba jako komparátoru vykazoval esomeprazol lepší účinek při prevenci 
žaludečních  a  duodenálních  vředů  u  pacientů  užívajících  NSAID  (starších  než  60  let  a/nebo 
 
s předchozím výskytem vředu), včetně cyklooxygenáza-2 (COX-2) selektivních NSAID. 
 
Pediatrická populace
Ve studii s pediatrickými pacienty s GERD (ve věku od 1 do 17 let), dlouhodobě užívajících léčbu 
inhibitory protonové pumpy, se u 61 % dětí rozvinul mírný stupeň hyperplazie ECL buněk bez známého 
klinického významu a bez rozvoje atrofické gastritidy nebo karcinoidních nádorů.