Indapamid pmcs 
Bezpečnost a účinnost přípravku Indapamid PMCS u dětí a dospívajících nebyla dosud stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje. 
 
Způsob podání
Perorální podání. 
Tablety se užívají před jídlem, s jídlem nebo po jídle, nejlépe ráno a zapíjejí se vodou. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
- hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou 
v bodě 6.1, 
- těžká porucha funkce jater nebo jaterní encefalopatie, 
- těžká porucha funkce ledvin, 
- hypokalemie. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Jaterní encefalopatie
Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika způsobit jaterní encefalopatii, zejména v případě 
elektrolytové nerovnováhy. V takovém případě je nutno podávání diuretik okamžitě zastavit. 
 
Fotosenzitivita
Byly hlášeny případy fotosenzitivních reakcí při podání thiazidů a diuretik podobných thiazidům (viz 
bod 4.8). Jestliže se během léčby objeví fotosenzitivní reakce, je doporučeno léčbu přerušit. Jestliže je 
opětovné podávání diuretik považováno za nezbytné, je doporučeno chránit místa vystavená slunci nebo 
umělému UVA záření. 
 
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem 
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální 
efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky 
zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během hodin až týdnů po 
zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární 
léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, 
je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního 
glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.  
 
Vodní a elektrolytová rovnováha
- Plazmatická hladina sodíku 
Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech 
kontrolovat. Každá diuretická léčba může být doprovázena hyponatremií, někdy s velmi vážnými 
následky, přičemž pokles hladiny sodíku může být zpočátku zcela asymptomatický. Proto je nutné 
pravidelné sledování, které musí být častější u starších pacientů a pacientů s cirhózou (viz  bod  4.8  a 
4.9). 
 
- Plazmatická hladina draslíku 
Deplece draslíku s hypokalemií představuje hlavní riziko podávání thiazidových a podobných diuretik. 
Případnému vzniku hypokalemie (<3,4 mmol/l) je třeba zabránit zejména u některých vysoce rizikových 
skupin pacientů, tj. u starších pacientů, podvyživených pacientů a/nebo nemocných osob, užívajících 
řadu dalších léků současně, dále u cirhotiků s otoky a ascitem, u pacientů s onemocněním koronárních 
tepen  a  u pacientů se srdečním selháním, neboť hypokalemie zvyšuje toxické účinky digitalisových 
glykosidů na srdce a riziko vzniku arytmií. 
Ohroženy jsou i osoby s dlouhým QT intervalem, bez ohledu na jeho vrozený nebo iatrogenní původ. 
Hypokalemie, tak jako bradykardie, pak představují faktor predisponující ke vzniku těžkých arytmií, 
zvláště smrtelně nebezpečných torsades de pointes. 
U všech výše uvedených případů je potřeba provádět častější kontroly hladin draslíku v plazmě. První 
vyšetření kalemie je nutné provést v prvním týdnu po zahájení léčby. Při zjištění hypokalemie je nutno 
začít provádět příslušná opatření. Hypokalémie zjištěná v souvislosti s nízkou koncentrací hořčíku  v 
séru může být na léčbu neodpovídající, pokud není korigován sérový hořčík. 
 
- Plazmatická hladina hořčíku 
Bylo prokázáno, že thiazidy a podobná diuretika včetně indapamidu zvyšují vylučování hořčíku močí, 
což může mít za následek hypomagnezémii (viz body