Kanavit 
 
Farmakoterapeutická skupina: Vitamin K a jiná hemostatika, fytomenadion  
ATC kód: B02BA 
Mechanismus účinku
Preventivní i terapeutické použití vitaminu K1 se zakládá na jeho důležité úloze při tvorbě koagulačních 
faktorů v játrech a v příznivém ovlivňování avitaminózy K1 po narušení střevní flory antibiotiky a 
chemoterapeutiky. Vitamin K1 zasahuje do biosyntézy faktoru II (protrombin), faktoru VII 
(prokonvertin), faktoru IX (Christmas faktor) a faktoru X (faktor Stuart-Prowerové). 
 
Pediatrická populace 
Do prospektivní randomizované kontrolované studie bylo zařazeno 44 kojenců (věk 1 – 26 týdnů) s 
konjugovanou hyperbilirubinemií (idiopatická neonatální hepatitida – 17 pacientů, biliární atrézie – 13, 
cholestáza při totální parenterální výživě – 3, Alagillův syndrom – 2, deficit alfa1-antitrypsinu – 2, 
syndrom inspisované žluče – 2, různé diagnózy – 5; fruktosemie, galaktosemie, cysty choledochu, 
nekrotizující enterokolitida, cytomegalovirová hepatitida). 
 
Byla porovnávána farmakokinetika a účinnost perorálně a intravenózně podávané profylaxe směsným 
micelárním vitamínem K u kojenců s cholestatickým jaterním onemocněním. 
 
Hlavními měřenými hodnotami byly sérové koncentrace vitamínu K1 a nedekarboxylovaného 
protrombinu (PIVKA-II) před a až 4 dny po podání jednorázové dávky směsného micelárního vitamínu 
K1 v dávce 1 mg intravenózně nebo 2 mg perorálně. Porovnávány byly také hladiny vitamínu K1 hodin po perorálním podání s hladinami u 14 zdravých novorozenců, kterým byla podána stejná dávka. 
 
Výsledky: na počátku studie mělo 18 kojenců (41 %) zvýšené sérové hladiny PIVKA-II a osm kojenců 
(18 %) mělo nízkou koncentraci vitamínu K1, ukazující na subklinický deficit vitamínu K. Střední sérové 
koncentrace vitamínu K1 byly v počátku studie ve skupině s p.o. podáním a i.v. podáním vitamínu Kpodobné (0,92 v.s. 1,15 ng/ml). Po šesti hodinách po intravenózním podání stouply na 139 ng/ml, ale po 
perorálním podání jen na 1,4 ng/ml. 
 
V posledně jmenované skupině nízká střední hodnota (0,95 ng/ml) a široké rozmezí (<0,15 – 111 ng/ml) 
sérového vitamínu K1 vyšly ve srovnání s daleko vyššími hladinami (střední hodnota 77, rozmezí 11 – 
263 ng/ml) naměřenými u zdravých kojenců, kterým byl podán vitamín K1 ve stejné dávce perorálně, v 
neprospěch této skupiny, a naznačily nedostatečnou a nepředvídatelnou intestinální absorpci u kojenců s 
cholestázou. 
 
Závažnost malabsorpce byla taková, že jen 4 z 24 (17 %) kojenců s cholestázou dosáhli postupně se 
zvyšujícího nárůstu sérového vit. K1> 10 ng/ml. 
 
Údaje získané z retrospektivní studie naznačují, že je týdenní perorální profylaxe účinná v prevenci 
VKDB (krvácení z nedostatku vitaminu K). Během časového úseku zavzatého do této studie, od 
listopadu 1992 do června 2000, se narodilo celkem 507 850 živých dětí. 78 % z nich byla podávána 
perorální profylaxe a 22 % byla podávána intramuskulární profylaxe; tj. při narození byla perorální 
profylaxe podána 396 000 novorozencům. Týdenní perorální profylaxe byla doporučena u všech 
kojenců po tak dlouhou dobu, po jakou byly převážně kojeni. Při narození byly podány 2 mg 
perorálního vitaminu K ve formě fytomenadionu s následným profylaktickým podáváním vitaminu K 
jednou týdně; do 3 měsíců věku byl rodiči podáván 1 mg fytomenadionu. Neobjevil se ani jeden případ 
VKDB, tj. incidence byla 0 – 0,9:100000 (95 % CI).