Lipanthyl nt 
 
Přípravky snižující sérové lipidy/přípravky snižující cholesterol a triglyceridy/ fibráty, ATC 
kód: C10 AB  
Fenofibrát  je  derivát  kyseliny  fibrové,  jehož  účinky  na  úpravu  hladiny  lipidů  u  lidí  jsou 
zprostředkovány aktivací PPAR (Peroxisome Proliferator Activated Receptor type alpha). 
Prostřednictvím aktivace PPAR fenofibrát zvyšuje lipolýzu a eliminaci aterogenních částic bohatých 
na triglyceridy z plazmy, a to aktivací lipoprotein-lipázy a snížením tvorby apoproteinu CIII. Aktivace 
PPAR také vyvolává zvýšení syntézy apoproteinů AI a AII. 
 
Výše  zmíněné  účinky  fenofibrátu na  lipoproteiny  vedou  ke  snížení  frakcí  o  velmi  nízké  a  nízké 
hustotě (VLDL a LDL) obsahujících apoprotein B a ke zvýšení frakce lipoproteinu o vysoké hustotě 
(HDL) obsahující apoprotein AI a AII. 
 
Kromě toho prostřednictvím úpravy syntézy a katabolismu VLDL frakce fenofibrát zvyšuje clearance 
LDL a snižuje LDL, jejichž hladiny jsou zvýšeny u aterogenního fenotypu lipoproteinu, což je běžná 
porucha u pacientů s rizikem ischemické choroby srdeční. 
Během klinických studií s fenofibrátem se celkový cholesterol snížil o 20 až 25 %, triglyceridy o až 55 % a HDL cholesterol se zvýšil o 10 až 30 %.  
 
U pacientů s hypercholesterolemií, u nichž byly hladiny LDL cholesterolu sníženy o 20 až 35 %, vedl 
celkový účinek na cholesterol ke snížení poměru celkového cholesterolu  k  HDL  cholesterolu,  LDL 
cholesterolu k HDL cholesterolu nebo Apo B k Apo AI. Všechny citované hodnoty jsou ukazateli 
aterogenního rizika. 
 
Existují důkazy, že léčba fibráty může snížit výskyt ischemické choroby srdce, ale nebylo prokázáno 
snížení  mortality  z  jakékoli  příčiny  v primární  ani  sekundární  prevenci  kardiovaskulárního 
onemocnění. 
Lipidová  studie  ACCORD  (Action  to  Control  Cardiovascular  Risk  in  Diabetes)  představovala 
randomizovanou, placebem kontrolovanou studii s 5518 pacienty s diabetem mellitus typu 2, léčených 
kromě  simvastatinu také  fenofibrátem.  Léčba fenofibrátem společně  se simvastatinem nevykázala 
žádné výrazné rozdíly ve srovnání s monoterapií simvastatinem v primárním kombinovaném výsledku 
u nefatálního infarktu  myokardu,  nefatální cévní mozkové příhody a  kardiovaskulárního  úmrtí 
(relativní riziko - hazard  ratio  [HR]  0,92,  95 %  CI  0,79-1,08, p=0,32; absolutní snížení rizika: 0,%). V předem specifikované podskupině dyslipidemických pacientů, kteří  byli  definováni  jako 
pacienti  v nejnižším tercilu HDL-C (≤34 mg/dl nebo 0,88 mmol/l)  a v nejvyšším tercilu TG (≥mg/dl nebo 2,3 mmol/l) u počátečních hodnot, vykázala léčba fenofibrátem společně se simvastatinem 
relativní  snížení  o 31 %  ve  srovnání  s monoterapií  simvastatinem v primárním  kombinovaném 
výsledku (relativní riziko - hazard  ratio  [HR]  0,69,  95 %  CI  0,49-0,97, p=0,03; absolutní snížení 
rizika: 4,95 %). Další analýza předem specifikované podskupiny identifikovala statisticky významnou 
interakci u léčby dle pohlaví (p=0,01), která naznačovala možný léčebný přínos kombinované léčby u 
mužů  (p=0,037),  ale také potenciálně  vyšší  riziko u primárního  výsledku  u  žen  léčených 
kombinovanou léčbou ve srovnání s monoterapií simvastatinem (p=0,069). Tato skutečnost nebyla u 
dříve zmíněné podskupiny pacientů s dyslipidemií pozorována, ale nebyl zaznamenán ani žádný jasný 
důkaz přínosu u žen s dyslipidemií léčených fenofibrátem společně se  simvastatinem,  a  tak  nelze 
možný škodlivý účinek u této podskupiny vyloučit. 
 
Extravaskulární zásoby cholesterolu (tendinózní a tuberózní xantomy) mohou být výrazně sníženy 
nebo dokonce zcela eliminovány během léčby fenofibrátem. 
U pacientů se zvýšenými hladinami fibrinogenu léčených fenofibrátem se ukázalo významné snížení 
tohoto parametru jako u pacientů se zvýšenými hladinami Lp(a). Při léčbě fenofibrátem se snižují 
další zánětlivé markery jako C reaktivní protein.  
 
Urikosurický účinek fenofibrátu vedoucí ke snížení hladiny kyseliny močové přibližně o 25 % by měl 
být dalším přínosem u dyslipidemických pacientů s hyperurikemií. 
U fenofibrátu se ukázal antiagregační účinek na krevní destičky u zvířat a v klinické studii,  kde  se 
ukázalo snížení agregace destiček vyvolané ADP, kyselinou arachidonovou a epinefrinem.