Medoram plus h 
Zvláštní skupiny pacientů 
Těhotenství
V těhotenství nesmí být zahájena léčba ACE inhibitory, jako je např. ramipril, ani antagonisty receptoru 
pro angiotenzin II (AIIRA). Pokud se pokračování léčby ACE inhibitory/antagonisty AIIR nepovažuje 
vysloveně za nezbytné, musí být u pacientek plánujících otěhotnění změněna léčba na alternativní 
antihypertenzní léčbu s prokázaným bezpečnostním profilem pro používání v době těhotenství. Jestliže 
se zjistí, že je pacientka těhotná, musí být léčba ACE inhibitory/antagonisty AIIR okamžitě ukončena, 
a pokud je to vhodné, musí být zahájena alternativní léčba (viz body 4.3 a 4.6). 
Pacienti s mimořádným rizikem hypotenze
• Pacienti s výrazně aktivovaným renin-angiotenzin-aldosteronovým systémem 
U pacientů  s výrazně  aktivovaným  renin-angiotenzin-aldosteronovým  systémem  existuje  riziko 
akutního  výrazného  poklesu  krevního  tlaku  a  zhoršení  funkce  ledvin  v důsledku  ACE  inhibice, 
především pokud je ACE inhibitor anebo diuretikum jako doprovodná léčba podáván poprvé, anebo 
pokud se podává poprvé zvýšená dávka. 
Předpokládat významnou aktivaci renin-angiotenzin-aldosteronového systému a počítat s lékařským 
dohledem včetně sledování krevního tlaku je nezbytné například u těchto pacientů: 
• Pacienti se závažnou hypertenzí 
• Pacienti s dekompenzovaným městnavým selháním srdce 
• Pacienti  s hemodynamicky relevantní přítokovou nebo odtokovou překážkou v levé komoře 
(např. stenóza aortální anebo mitrální chlopně) 
• Pacienti s unilaterální renální arteriální stenózou, přičemž druhá ledvina je funkční 
• Pacienti, kteří mají, anebo u nichž může vzniknout nedostatek tekutin a solí (včetně pacientů 
užívajících diuretika) 
• Pacienti s cirhózou jater a/nebo s ascitem 
• Pacienti podstupující velkou operaci nebo během anestézie látkami, které navozují hypotenzi. 
Všeobecně se doporučuje před zahájením léčby upravit dehydrataci, hypovolémii nebo depleci solí 
(u pacientů se srdečním selháním se však úprava musí důkladně uvážit s ohledem na riziko objemového 
přeplnění). 
Pacienti s rizikem srdeční anebo mozkové ischémie v případě akutní hypotenze 
Úvodní fáze léčby vyžaduje zvláštní lékařský dohled. 
• Primární hyperaldosteronismus 
Kombinace    ramiprilu  a  hydrochlorothiazidu  není  lékem  volby  pro  léčbu  primárního 
hyperaldosteronismu.  Jestliže  ramipril  +  hydrochlorothiazid  užívají  pacienti  s primárním 
hyperaldosteronismem, je nutné monitorovat plazmatickou hladinu draslíku. 
• Starší pacienti 
Viz bod 4.2. 
• Pacienti s poruchou funkce jater 
Poruchy  elektrolytů  způsobené  diuretickou  léčbou,  včetně  léčby  hydrochlorothiazidem,  mohou 
u pacientů s onemocněním jater navodit jaterní encefalopatii. 
Operace
Tam, kde je to možné, se doporučuje ukončit léčbu inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, jako 
je např. ramipril, jeden den před operací. 
Sledování renálních funkcí
Před zahájením léčby a po dobu léčby, především v počátečních týdnech, musí být sledovány funkce 
ledvin a popřípadě upraveno dávkování. Zvláště důkladné sledování je nutné u pacientů s poruchou 
funkce ledvin (viz bod 4.2). Riziko zhoršení funkce ledvin existuje hlavně u pacientů s městnavým 
selháním  srdce  anebo  po  transplantaci  ledviny  nebo  s renovaskulární  chorobou  včetně  pacientů 
s hemodynamicky relevantní unilaterální stenózou renální artérie. 
Poruchy ledvin
U pacientů s onemocněním ledvin mohou thiazidy urychlit urémii. U pacientů s poruchou funkce ledvin 
se mohou rozvinout kumulativní účinky léčivého přípravku. Jestliže se prokáže progredující zhoršení 
funkce  ledvin,  které  je  indikované  zvýšením  hladiny  neproteinového  dusíku,  je  nutné  důkladně 
přehodnotit léčbu a uvážit vysazení diuretické léčby (viz bod 4.3). 
Elektrolytová nerovnováha
Podobně jako u ostatních pacientů, kteří jsou léčeni diuretiky, je zapotřebí provádět v příslušných 
intervalech  pravidelné  stanovení  elektrolytů  v séru.  Thiazidy  včetně  hydrochlorothiazidu  mohou 
způsobit nerovnováhu tekutin a elektrolytů (hypokalemie, hyponatremie a hypochloremická alkalóza). 
I když může při užívání thiazidových diuretik vzniknout hypokalemie, souběžná léčba ramiprilem může 
hypokalemii navozenou diuretiky snížit. Riziko hypokalemie je největší u pacientů s cirhózou jater, 
u pacientů s velkou diurézou, u pacientů s nedostatečným příjmem elektrolytů a u pacientů současně 
léčených kortikosteroidy nebo ACTH (viz bod 4.5). První měření plazmatické hladiny draslíku je třeba 
provést v prvním týdnu po zahájení léčby. Jestliže se zjistí nízká hladina draslíku, je vyžadována její 
úprava. 
Může se vyskytnout diluční hyponatremie. Snížení hladiny sodíku může být na začátku asymptomatické, 
a  proto  je  nezbytně  nutné  pravidelně  kontrolovat  hladinu sodíku.  U starších pacientů  a  pacientů 
s cirhózou mají být kontroly častější. 
Bylo prokázáno, že thiazidy zvyšují vylučování hořčíku močí, což může vést k hypomagnezemii. 
Sérové kalium
ACE  inhibitory  mohou  vyvolat  hyperkalemii,  protože  brání  uvolňování  aldosteronu.  U  pacientů 
s normální funkcí ledvin není  účinek  obvykle  významný.  U  pacientů s  poruchou  funkce ledvin, 
s diabetem  mellitem a/nebo  u pacientů užívajících kalium šetřící diuretika (včetně náhražek soli), 
doplňky   stravy   obsahující   kalium, heparin, trimethoprim       nebo       kotrimoxazol 
(trimethoprim/sulfamethoxazol),  a  zejména  antagonisty  aldosteronu  nebo  blokátory  receptorů 
angiotensinu se ale hyperkalemie může objevit. U pacientů užívajících ACE inhibitory mají být proto 
kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotensinu užívány opatrně a má být kontrolována 
hladina draslíku v séru a funkce ledvin (viz bod 4.5). 
Hyponatrémie
U  některých  pacientů  léčených  ramiprilem  byl  pozorován  syndrom nepřiměřené  sekrece 
antidiuretického hormonu (SIADH) a následná hyponatrémie. U starších osob a dalších pacientů s 
rizikem hyponatrémie se doporučuje pravidelně sledovat hladinu sodíku v séru. 
Hepatická encefalopatie
Poruchy  elektrolytů  způsobené  diuretickou  léčbou  včetně  léčby  hydrochlorothiazidem  mohou 
u pacientů s onemocněním jater navodit hepatickou encefalopatii. V případě hepatické encefalopatie 
musí být léčba okamžitě ukončena. 
Hyperkalcemie
Hydrochlorothiazid stimuluje renální reabsorpci kalcia a může způsobit hyperkalcemii. Rovněž může 
interferovat při testování funkce příštítných tělísek. 
Hypersenzitivita/angioedém
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika angioedému. Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce 
ramiprilu. Léčbu ramiprilem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu 
(viz body 4.3 a 4.5). 
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, 
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest 
nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již 
užívají ACE inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání inhibitorů neprilysinu (NEP) (např. 
racekadotrilu), mTOR inhibitorů (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu. 
V případě angioedému musí být léčba přípravkem MEDORAM plus H ukončena. 
Pacient musí být okamžitě léčen na pohotovosti. Musí zde zůstat na pozorování nejméně 12 až 24 hodin 
a může být propuštěn až po úplném vymizení příznaků. 
U pacientů léčených ACE inhibitory včetně MEDORAM plus H (viz bod 4.8) byl hlášen intestinální 
angioedém, který se projevil bolestí břicha (s nauzeou nebo se zvracením anebo bez těchto příznaků). 
Příznaky střevního angioedému vymizely po vysazení ACE inhibitoru. 
Anafylaktické reakce po dobu desenzibilizace
Pravděpodobnost a závažnost anafylaktických a anafylaktoidních reakcí na jed hmyzu a další alergeny 
se v důsledku ACE inhibice zvyšuje. Před desenzibilizací je potřeba zvážit dočasné pozastavení léčby 
přípravkem MEDORAM plus H. 
Neutropenie/agranulocytóza
Vzácně se vyskytla neutropenie/agranulocytóza a rovněž byl hlášen útlum kostní dřeně. Doporučuje se 
sledovat počet bílých krvinek, aby bylo možné odhalit možnou leukopenii. Častější sledování je 
doporučeno v počátečních fázích léčby a u pacientů s poruchami funkce ledvin, u pacientů, kteří mají 
současně kolagenové onemocnění (např. lupus erythematodes nebo sklerodermii) a u pacientů léčených 
jinými přípravky, které mohou navozovat změny krevního obrazu (viz body