Metfogamma 
 
Monoterapie a kombinace s inzulínem
• Přípravek Metfogamma 1000 mg mohou užívat děti od 10 let a dospívající. 
• Obvyklá  počáteční  dávka  je  500  nebo  850  mg  metformin-hydrochloridu jednou  denně 
podávaná během jídla nebo po jídle.  
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může 
zlepšit gastrointestinální snášenlivost. Maximální doporučená dávka metformin-hydrochloridu je  2  g 
denně, rozdělena do dvou nebo tří dávek.  
 
 
 
4.3  Kontraindikace  
 
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;  
• jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza); 
• diabetické prekoma; 
• závažné renální selhání (GFR < 30 ml/min);  
• akutní stav s možností narušení funkce ledvin, například dehydratace, závažná infekce, šok;  
 • onemocnění,  které  může způsobit tkáňovou  hypoxii (zejména  akutní  nebo  zhoršující  se 
chronické   onemocnění), například dekompenzované srdeční selhání, respirační 
selhání, nedávný infarkt myokardu, šok;  
• nedostatečnost jater, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus.  
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití  
 
Laktátová acidóza 
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje při 
akutním  zhoršení  renální  funkce  nebo  při  kardiorespiračním  onemocnění  či  sepsi.  K  akumulaci 
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy. 
V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být 
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem. 
Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci  (jako  jsou  antihypertenziva, 
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové 
faktory  laktátové  acidózy  jsou  nadměrné  požívání  alkoholu,  jaterní  insuficience,  nedostatečně 
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně 
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a 
4.5). 
Pacienti  a/nebo  pečovatelé  mají  být informováni  o  riziku laktátové acidózy. Laktátová  acidóza je 
charakterizována  acidotickou  dušností,  bolestí  břicha,  svalovými  křečemi,  astenií  a  hypotermií 
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu  a 
vyhledat  okamžitě  lékařskou  pomoc.  Diagnostické laboratorní  nálezy  zahrnují  snížené  pH  krve 
(< 7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr 
laktát/pyruvát. 
 
Renální funkce:  
Rychlost  glomerulární filtrace  má  být  vyšetřena  před  zahájením  léčby  a  následně v  pravidelných 
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být 
dočasně vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3. 
 
Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním 
chronickým  srdečním  selháním  mohou  užívat  metformin  pouze  tehdy,  jsou-li  pravidelně 
monitorovány jejich srdeční a renální funkce. 
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3). 
 
Podávání jódových kontrastních látek 
Intravaskulární  podání  jódových  kontrastních  látek  může  vést  k  nefropatii  indukované  kontrastní 
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být 
vysazen před  nebo  v  době  provedení  zobrazovacího  vyšetření  a  jeho  podávání  nesmí  být  znovu 
zahájeno  nejméně  48  hodin  po  provedení  vyšetření  za  předpokladu,  že  byla  znovu  vyhodnocena 
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5. 
 
Chirurgický výkon
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii. 
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a  za 
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní. 
 
Pediatrická populace 
Před zahájením léčby metforminem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu.  
 
V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán žádný účinek metforminu 
na růst a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto specifických účinků. 
 Proto  je  tedy  doporučováno  pečlivé  sledování  vlivu  hydrochloridu  metforminu  na  tyto  parametry 
u dětí léčených metforminem, zvláště u dětí v prepubertě. 
 
Děti ve věku 10-12 let 
Do  kontrolovaných  klinických  studií  provedených  u  dětí  a  dospívajících  bylo  zařazeno  pouze  jedinců ve věku 10-12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metforminu u dětí tohoto věku se neliší od 
účinnosti a bezpečnosti metforminu u starších dětí a dospívajících, je doporučována zvláštní opatrnost 
při předepisování metforminu dětem ve věku mezi 10-12 lety.  
 
Další opatření:  
Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru v 
průběhu dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie.  
 
Pravidelně by mělo být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.  
 
Samotný metformin nikdy nevyvolává hypoglykémii, je však doporučována opatrnost při používání v 
kombinaci s inzulínem nebo dalšími perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylmočoviny nebo 
meglitinidy).