Metformin teva 
 
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva snižující hladinu glukózy v krvi, kromě inzulinů, biguanidy 
ATC kód: A10BA 
Mechanismus účinku 
Metformin je biguanid s antihyperglykemickými účinky, který snižuje bazální i postprandiální hladinu 
glukózy v krevní plazmě. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nezpůsobuje hypoglykémii. 
 
Metformin může účinkovat třemi mechanismy: 
-  snížením produkce glukózy v játrech inhibicí glukoneogenezy a glykogenolýzy,  
- zlepšením  periferního  vychytávání  glukózy  a  využití  glukózy  ve  svalech  zvýšením  citlivosti  na 
inzulín  
-  a zpožděním absorpce glukózy ve střevech. 
 
Metformin stimuluje intracelulární syntézu glykogenu účinkem na glykogensyntázu. 
 
Metformin  zvyšuje  transportní  kapacitu  všech známých typů  membránových  transportérů  glukózy 
(GLUTs). 
 
Farmakodynamické účinky 
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stálou tělesnou hmotností nebo 
s mírnou ztrátou hmotnosti. 
 
U lidí má metformin příznivé účinky na metabolismus lipidů, nezávislé na jeho účinku na glykémii. 
Tyto  účinky  byly  prokázány  v terapeutických  dávkách  v kontrolovaných  střednědobých  nebo 
dlouhodobých  klinických  studiích:  metformin  snižuje  hladinu celkového  cholesterolu,  LDL 
cholesterolu a triglyceridů. 
 
Klinická účinnost 
 
 
Prospektivní randomizovaná  studie  (UKPDS) zjistila  dlouhodobou prospěšnost  intenzivní  kontroly 
hladiny glukózy v krvi u dospělých pacientů s diabetem 2. typu. 
Analýza  výsledků  u  pacientů  s nadváhou  léčených  metforminem  po  selhání  léčby  pouhou  dietou 
prokázala 
- signifikantní snížení absolutního rizika komplikací souvisejících s diabetes mellitus ve skupině, 
které byl podáván metformin (29,8 případů/ 1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku) oproti 
skupině se samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku), p=0,0023, a 
oproti  skupinám  s podáváním  kombinované  terapie  deriváty  sulfonylurey   a   s podáváním 
inzulínu v monoterapii (40,1 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku), p=0,0034. 
- signifikantní  snížení  absolutního  rizika  úmrtnosti  spojené  s diabetes  mellitus:  metformin  7,případů/1000  pacientů,  léčených  po  dobu  1  roku,  pouze  dieta:  12,7  případů/1000  pacientů, 
léčených po dobu 1 roku, p=0,017; 
- signifikantní  snížení  absolutního  rizika  celkové  úmrtnosti:  metformin  13,5  případů/pacientů, léčených po dobu 1 roku oproti samostatné dietě 20,6 případů/1000 pacientů, léčených 
po  dobu  1  roku  (p=0,011)  a  oproti  skupinám  s podáváním  kombinované  terapie  deriváty 
sulfonylurey  a  s podáváním inzulínu v monoterapii 18,9 případů/1000 pacientů, léčených po 
dobu 1 roku (p=0,021); 
- signifikantní snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1000 pacientů, 
léčených po dobu 1 roku, pouze dieta: 18 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku, 
(p=0,01); 
 
V  klinických  výsledcích  nebyl  přínos  užívání  metforminu  jako  sekundární  léčby  v  kombinaci  s 
deriváty sulfonylurey prokázán. 
 
U diabetu prvního typu byla kombinace metforminu a inzulínu použita u vybraných pacientů, klinický 
význam této kombinace však dosud nebyl formálně stanoven. 
 
Pediatrická populace 
V jednoletých kontrolovaných klinických studiích na omezené pediatrické populaci ve věku 10 až let byla prokázána stejná odpověď v glykemické kontrole jako u dospělých.