Miraklide 
Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 
 
ATC kód: N06AB10  
Mechanismus účinku
Escitalopram je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) vyznačující se vysokou 
afinitou k primárnímu vazebnému místu. Escitalopram se váže také na alosterické vazebné místo na 
transportéru serotoninu s 1000násobně nižší afinitou. 
Escitalopram nevykazuje žádnou nebo jen nízkou afinitu k řadě receptorů včetně receptorů 5-HT1A, HT2, dopaminových D1 a D2,  α1-,  α2-,  β-adrenoceptorů,  histaminových H1, muskarinových 
cholinergních, benzodiazepinových a opiátových receptorů.  
Jediným pravděpodobným mechanismem účinku, který vysvětluje farmakologické a klinické účinky 
escitalopramu, je inhibice zpětného vychytávání 5-HT.  
Farmakodynamické účinky
Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna proti 
počáteční hodnotě QTc (měřená s korekcí dle Fridericia) 4,3 ms (90% CI: 2,2, 6,4) při dávce 10 mg/den 
a 10,7 ms (90 % CI: 8,6, 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/den (viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9). 
Klinická účinnost 
Depresivní epizody
Na základě tří ze čtyř dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných, krátkodobých (8 týdnů) studií 
bylo zjištěno, že escitalopram je účinný při akutní léčbě depresivních epizod. V rámci dlouhodobé studie 
prevence recidivy bylo 274 pacientů, kteří reagovali během počáteční, osmitýdenní, otevřené léčebné 
fáze na užívání escitalopramu v dávce 10 nebo 20 mg/den, randomizováno tak, že následujících 36 týdnů 
buď pokračovali v užívání stejné dávky escitalopramu nebo přešli na placebo. V této studii byla u 
pacientů, kteří pokračovali v užívání escitalopramu během zmíněných 36 týdnů zjištěna významně delší 
doba do recidivy v porovnání s pacienty, kteří užívali placebo. 
 
Sociální úzkostná porucha
Escitalopram byl účinný při léčbě sociální úzkostné poruchy v rámci tří krátkodobých (12 týdnů) studií 
a u reagujících osob v rámci šestiměsíční studie prevence recidivy. V rámci studie pro stanovení dávky, 
která trvala 24 týdnů, byla prokázána účinnost escitalopramu v dávce 5, 10 a 20 mg. 
 
Generalizovaná úzkostná porucha
Escitalopram v dávkách 10 a 20 mg/den byl účinný v rámci čtyř ze čtyř studií kontrolovaných placebem. 
V rámci sebraných dat ze tří studií s podobným uspořádáním, které zahrnovaly 421 pacientů léčených 
escitalopramem a 419 pacientů léčených placebem, se vyskytovalo 47,5 %, resp. 28,9 % reagujících 
osob a 37,1 %, resp. 20,8 % pacientů relabujících. Přetrvávající účinek byl pozorován od prvního týdne. 
Udržení účinnosti escitalopramu v dávce 20 mg/den bylo prokázáno na základě randomizované studie 
pro posouzení udržení účinnosti a o délce 24 až 76 týdnů, do níž bylo zahrnuto 373 pacientů, kteří 
reagovali na počáteční otevřenou léčbu o délce 12 týdnů. 
 
Obsedantně-kompulzivní porucha
Na základě randomizované, dvojitě zaslepené klinické studie došlo k oddělení escitalopramu v dávce 
20 mg/den od placeba podle celkového skóre Y-BOCS po 12 týdnech. Po 24 týdnech byly obě dávky 
escitalopramu, 10 i 20 mg/den, účinnější než placebo. 
Prevence recidivy byla prokázána pro escitalopram v dávce 10 a 20 mg/den u pacientů, kteří na tento 
přípravek reagovali v rámci 16týdenního, otevřeného období, a kteří nastoupili do randomizované, 
dvojitě zaslepené, placebem kontrolované fáze o délce 24 týdnů.