Nebilet 
 
Následující varování a upozornění platí obecně pro blokátory beta-adrenergních receptorů. 
 
Anestezie
Přetrvávající blokáda beta receptorů snižuje riziko arytmií během indukce a intubace. Má-li být 
léčba beta-blokátory v rámci přípravy na operaci přerušena, mělo by se tak stát nejméně hodin před plánovaným zákrokem. 
Při použití některých anestetik, která vyvolávají útlum myokardu, je třeba postupovat opatrně. 
Pacienta lze chránit před vagovými reakcemi intravenózním podáním atropinu. 
 
Kardiovaskulární poruchy
Beta-blokátory  nemají být  obecně  podávány  pacientům  s  neléčeným  městnavým  srdečním 
selháním, pokud nebyl jejich stav stabilizován. 
U pacientů s ischemickou chorobou srdeční má být léčba beta-blokátory vysazována postupně, 
tj. během 1–2 týdnů. Je-li to nutné, lze ve stejném období zahájit náhradní léčbu za účelem 
prevence exacerbace anginy pectoris. 
Beta-blokátory mohou vyvolávat bradykardii: pokud tepová frekvence poklesne pod 50–tepů/min v klidu a/nebo se u pacienta objeví symptomy naznačující bradykardii, dávka má být 
snížena. 
Beta-blokátory mají být používány opatrně: 
● u  pacientů  s  poruchami  periferního  oběhu  (Raynaudova  nemoc  nebo  syndrom, 
intermitentní klaudikace), jelikož může dojít k jejich zhoršení, 
● u pacientů s AV blokem prvního stupně, a to z důvodu negativního působení beta-
blokátorů na dobu vedení, 
● u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris z důvodu bezodporové vazokonstrikce 
koronárních arterií zprostředkované alfareceptory: beta-blokátory mohou zvyšovat 
počet a délku trvání atak anginy pectoris. 
 
Kombinace    nebivololu    s blokátory  kalciových  kanálů  typu  verapamilu  a  diltiazemu, 
antiarytmiky I. třídy a centrálně působícími antihypertenzivy se nedoporučuje, podrobnosti viz 
bod 4.5. 
 
Metabolické/endokrinní poruchy
Nebilet neovlivňuje u diabetiků hladinu glukosy. U těchto pacientů je však vhodné postupovat 
opatrně,  jelikož  nebivolol  může  maskovat  určité  symptomy   hypoglykemie   (tachykardii, 
palpitace). 
Beta-blokátory mohou maskovat symptomy tachykardie při hypertyreóze. Náhlé vysazení léku 
může zvýšit intenzitu těchto symptomů. 
 
Respirační poruchy
U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí se beta-blokátory mají používat opatrně, 
jelikož by mohlo dojít k zesílení konstrikce dýchacích cest. 
 
Jiné obtíže
Pacientům s psoriázou v anamnéze lze podávat beta-blokátory pouze po pečlivém uvážení. 
Beta-blokátory mohou zvyšovat citlivost na alergeny a závažnost anafylaktických reakcí. 
 
Zahajování léčby chronického srdečního selhání nebivololem vyžaduje pravidelné sledování. 
Dávkování a způsob podání jsou uvedeny v bodu 4.2. Ukončení léčby nemá být náhlé, pokud to 
není jasně indikováno. Další informace viz bod 4.2. 
 
Tento  přípravek  obsahuje  laktózu. Pacienti  se  vzácnými  dědičnými  problémy  s intolerancí 
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento 
přípravek užívat. 
 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tabletě, to znamená, 
že je v podstatě "bez sodíku". 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Farmakodynamické interakce
Následující interakce se vztahují obecně na blokátory beta-adrenergních receptorů. 
 
Kombinace, které se nedoporučují: 
Antiarytmika  I.  třídy  (chinidin,  hydrochinidin,  cibenzolin,  flekainid,  disopyramid,  lidokain, 
mexiletin,   propafenon): účinek  na  dobu  atrioventrikulárního  vedení  může  být  zesílen  a 
negativně inotropní účinek zvýšen (viz bod 4.4). 
 
Blokátory kalciových kanálů typu verapamil/diltiazem: negativní ovlivnění kontraktility a 
atrioventrikulárního vedení. Intravenózní podání verapamilu pacientům léčeným beta-blokátory 
může vést k vážné hypotenzi a AV bloku (viz bod 4.4).  
 
Centrálně působící antihypertenziva (klonidin, guanfacin, moxonidin, methyldopa, rilmenidin): 
Současné užívání centrálně působících antihypetenziv může zhoršit srdeční selhání snížením 
centrálního sympatického tonu (snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje, vazodilatace) (viz 
bod 4.4). Náhlé vysazení, zvláště pokud předchází vysazení beta-blokátorů, může zvýšit riziko 
rebound hypertenze. 
 
Kombinace, které vyžadují opatrnost: 
Antiarytmika III. třídy (amiodaron): účinek na dobu atrioventrikulárního vedení může být 
zesílen. 
 
Anestetika – těkavá halogenovaná: současné užívání beta-blokátorů a anestetik může tlumit 
reflexní tachykardii a zvyšovat riziko hypotenze (viz bod 4.4). V každém případě se vyvarujte 
náhlého vysazení léčby beta-blokátory. Anesteziolog má být informován o tom, že pacient užívá 
Nebilet. 
 
Inzulín a perorální antidiabetika: 
I  když    nebivolol  neovlivňuje  hladinu  glukosy,  současné  užívání  může  maskovat  některé 
symptomy hypoglykemie (palpitace, tachykardie). 
 
Baklofen (spasmolytikum), amifostin (doplněk cytostatik): souběžné užívání s antihypertenzivy 
pravděpodobně  zvyšuje  pokles krevního tlaku,  a  proto má  být dávkování  antihypertenziva 
patřičně upraveno. 
 
Kombinace, které je třeba zvážit: 
Srdeční  glykosidy: současné užívání může prodlužovat dobu atrioventrikulárního vedení. V 
rámci  klinického  hodnocení  nebivololu  nebyla  prokázána  žádná  interakce.  Nebivolol 
neovlivňuje kinetiku digoxinu. 
 
Blokátory  kalciových  kanálů  dihydropyridinového  typu  (amlodipin,  felodipin,  lacidipin, 
nifedipin,   nikardipin,   nimodipin,   nitrendipin): současné  užívání  může  zvyšovat  riziko 
hypotenze; vyloučit nelze ani zvýšené riziko dalšího zhoršení přečerpávací funkce komor u 
pacientů se srdečním selháním 
 
Antipsychotika, antidepresiva (tricyklická, barbituráty a fenothiazin): současné užívání může 
zvýšit hypotenzivní účinek beta-blokátorů (aditivní efekt). 
 
Nesteroidní antirevmatika (NSAID): nemají žádný vliv na hypotenzivní působení nebivololu.  
 
Sympatomimetika: současné užívání může narušovat účinek beta-blokátorů. Beta-blokátory 
mohou vést k alfa-adrenergnímu působení sympatomimetik s alfa- i beta-adrenergní aktivitou 
(riziko hypertenze, závažné bradykardie a srdečního bloku). 
 
Farmakokinetické interakce: 
Jelikož  se  metabolismu  nebivololu  účastní  isoenzym  CYP2D6,  současné  užívání  léčiv 
inhibujících tento enzym, zvláště paroxetinu, fluoxetinu, thioridazinu a chinidinu, může vést ke 
zvýšení hladiny nebivololu v plasmě spojenému se zvýšeným rizikem nadměrné bradykardie a 
nežádoucích účinků. 
Současné užívání cimetidinu zvyšuje hladinu nebivololu v plasmě, aniž by bylo ovlivněno jeho 
terapeutické působení. Při současném užívání ranitidinu k ovlivnění farmakokinetiky nebivololu 
nedochází. Je-li Nebilet užíván při jídle, a mezi jednotlivými jídly se užívá antacidum, lze oba 
přípravky předepsat současně. 
Kombinace nebivololu s nikardipinem mírně zvyšuje hladinu obou léků v plasmě, aniž by 
docházelo ke změnám terapeutického působení. Současná konzumace alkoholu nebo současné 
užívání furosemidu či hydrochlorothiazidu nemá vliv na farmakokinetiku nebivololu. Nebivolol 
neovlivňuje farmakokinetiku a farmakodynamiku warfarinu. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Nebivolol má farmakologické účinky, které mohou negativně ovlivňovat těhotenství a/nebo 
plod/novorozence. Beta-blokátory obecně snižují perfúzi placenty, což bývá spojeno s retardací 
růstu, intrauterinním úmrtím, potratem nebo předčasným porodem. Nežádoucí účinky (např. 
hypoglykemie a bradykardie) se mohou objevit u plodu i u novorozence. Pokud je léčba beta-
blokátory nezbytná, preferují se beta1-selektivní blokátory. 
Nebivolol  nemá být  užíván  v těhotenství,  pokud  to  není  zřetelně  nutné.  Pokud  je  léčba 
nebivololem považována za nutnou, má být sledováno uteroplacentální prokrvení a růst plodu. 
Při  škodlivém  působení  na  těhotenství  nebo  plod  má být  zvážena  alternativní  terapie. 
Novorozence je třeba pečlivě sledovat. Symptomy hypoglykemie a bradykardie lze obvykle 
očekávat v prvních třech dnech.   
 
Kojení
Studie na zvířatech prokázaly, že nebivolol je vylučován do mléka. Zda se nebivolol vylučuje 
do lidského mateřského mléka, není známo. Většina beta-blokátorů, zejména lipofilní látky jako 
je nebivolol  a  jeho  aktivní  metabolity,  prostupuje  do lidského mateřského  mléka,  i  když 
v různém množství. Riziko  pro  novorozence/kojence nelze vyloučit. Proto by  matky užívající 
nebivolol neměly kojit. 
 
Fertilita
Nebivolol  nemá  vliv   na plodnost  u  potkanů až  do  výše několikanásobku maximálních 
doporučených dávek u člověka, kdy byly pozorovány nežádoucí účinky samčího a samičího 
reprodukčního systému u potkanů a myší. Účinek nebivololu na fertilitu u lidí není známý. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Studie  zabývající  se  vlivem  na  schopnost  řídit  a  obsluhovat  stroje  nebyly  provedeny. 
Farmakodynamické studie ukázaly, že Nebilet (5 mg) neovlivňuje psychomotorické funkce. Při 
řízení motorových vozidel nebo obsluze strojů má být vzata v úvahu skutečnost, že se při 
užívání tohoto přípravku příležitostně může vyskytnout závrať a únava. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Nežádoucí  účinky  jsou  uvedeny  zvlášť  pro  podání  v indikaci  hypertenze  a  pro  indikaci 
chronické srdeční selhání, a to z důvodu rozdílů v základních onemocněních. 
 
Hypertenze
V následující tabulce jsou uvedeny ohlášené nežádoucí účinky, které jsou ve většině případů 
mírně až středně intenzivní. Nežádoucí účinky jsou rozděleny podle tříd orgánových systémů a 
jsou seřazeny podle četnosti výskytu: 
 
Třídy orgánových 
systémů 
Časté 
(1/100 až 
1/10)
Méně časté 
(1/1000 až 
1/100) 
Velmi vzácné         
(1/10000) 
Není známo 
Poruchy 
imunitního 
systému 
 
 angioneurotický 
edém, 
hypersenzitivita 
Psychiatrické 
poruchy  
noční můry, 
deprese 
 
Třídy orgánových 
systémů 
Časté 
(1/100 až 
1/10)
Méně časté 
(1/1000 až 
1/100) 
Velmi vzácné         
(1/10000) 
Není známo 
Poruchy 
nervového 
systému 
bolest hlavy,
závrať, parestézie  
synkopa  
   
  
Poruchy oka  zhoršení zraku 
  
Srdeční poruchy 
bradykardie, 
srdeční selhání, 
zpomalené AV 
vedení/AV blok 
  
Cévní poruchy  
hypotenze, 
(zesílení) 
intermitentní
klaudikace 
  
Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy
dušnost bronchospasmus 
  
Gastrointestinální 
poruchy 
zácpa, nevolnost, 
průjem
dyspepsie, 
flatulence, 
zvracení 
  
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně  
pruritus,  
erytematózní
vyrážka 
zhoršení psoriázy kopřivka 
Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu 
 impotence 
 
Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 
únava, edém 
  
 
U některých beta-blokátorů byly rovněž zaznamenány následující nežádoucí účinky: halucinace, 
psychózy,  zmatenost,  chlad/cyanóza  končetin,  Raynaudův  fenomén,  suchost  očí  a 
okulomukokutánní toxicita praktolového typu. 
 
Chronické srdeční selhání
Údaje o nežádoucích účincích u pacientů s chronickým srdečním selháním jsou k dispozici 
z jedné placebem kontrolované klinické studie zahrnující 1067 pacientů, kteří užívali nebivolol, 
a 1061 pacientů, kteří užívali placebo. V této studii celkem 449 pacientů užívajících nebivolol 
(42,1 %) ohlásilo nežádoucí účinky s přinejmenším možnou kauzální souvislostí v porovnání 
s celkem 334 pacienty užívajícími placebo (31,5 %). Nejčastěji zaznamenávanými nežádoucími 
účinky  nebivololu  byly  bradykardie  a  závratě;  oba  tyto  nežádoucí  účinky  se  vyskytovaly 
přibližně u 11 % pacientů. Odpovídající četnosti výskytu těchto nežádoucích účinků u pacientů 
užívajících placebo byly přibližně 2 %, resp. 7 %.  
U nežádoucích účinků (s přinejmenším možnou souvislostí s léčivem), které jsou považovány 
za  specificky  příslušné  k léčbě  chronického  srdečního  selhání,  byla hlášena následující 
incidence: 
- zhoršení srdečního selhání se vyskytlo u 5,8 % pacientů léčených nebivololem ve 
srovnání s 5,2 % pacientů užívajících placebo 
- posturální  hypotenze  byla  hlášena  u  2,1 %  pacientů  užívajících  nebivolol  ve 
srovnání s 1,0 % pacientů užívajících placebo 
- intolerance léku se vyskytla u 1,6 % pacientů užívajících nebivolol ve srovnání s 0,% pacientů užívajících placebo 
- první  stupeň  AV  bloku  se  vyskytl  u  1,4 %  pacientů  léčených  nebivololem ve 
srovnání s 0,9 % pacientů užívajících placebo 
- otok dolních končetin byl hlášen u 1,0 % pacientů užívajících nebivolol ve srovnání 
s 0,2 % pacientů užívajících placebo 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.