Olanzapin actavis 
 
Dávkování 
 
Dospělí 
Schizofrenie
Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den.   
  
Manická epizoda 
Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně v kombinované léčbě (viz 
bod 5.1). 
   
Prevence recidivy bipolární poruchy
Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, kteří byli v manické epizodě léčeni olanzapinem, 
je při prevenci recidivy třeba pokračovat v terapii stejnou dávkou. Pokud se objeví nová manická, smíšená 
nebo  depresivní  epizoda,  léčba  olanzapinem má pokračovat  (s  optimalizací  dávky  podle  potřeby)  s 
přídatnou terapií příznaků poruchy nálady podle klinické indikace.   
  
Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární afektivní poruchy může být 
denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 5 - mg/den. Zvýšení na vyšší než doporučenou počáteční dávku se doporučuje jen po patřičném opětovném 
klinickém vyšetření a obvykle nemá být prováděno v intervalech kratších než 24 hodin. Olanzapin může 
být podáván bez ohledu na příjem jídla, protože absorpce není ovlivňována potravou. Při vysazování 
olanzapinu je třeba zvážit postupné snižování dávky.   
 
Tablety olanzapinu dispergovatelné v ústech jsou bioekvivalentní potahovaným tabletám s olanzapinem. 
Mají obdobnou míru a rozsah absorpce. Dávkování a frekvence podání jsou stejné jako u potahovaných 
tablet s olanzapinem. Tablety dispergovatelné v ústech se mohou používat jako alternativa potahovaných 
tablet s olanzapinem. 
 
Zvláštní populace 
 
Starší pacienti
Není běžně nutná nižší počáteční dávka (5 mg/den), ale má být zvážena v odůvodněných klinických 
případech (viz bod 4.4).   
  
Porucha funkce ledvin a/nebo jater
U těchto pacientů je vhodné zvážit nižší počáteční dávku (5 mg). V případě středně závažného poškození 
jater (cirhóza, Child-Pugh třída A nebo B) má být počáteční dávka 5 mg a má být zvyšována opatrně. 
 
Kuřáci
Nekuřákům ve srovnání s kuřáky není třeba upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí. Metabolismus 
olanzapinu může být kouřením indukován. Doporučuje se klinické monitorování, a pokud je to nezbytné, 
dávka olanzapinu může být zvýšena (viz bod 4.5).  
  
Při přítomnosti více než jednoho faktoru, který může zpomalovat metabolizmus (ženské pohlaví, vyšší 
věk, nekuřáci) se má zvážit snížení počáteční dávky. Zvyšování dávek, i když je indikované, má být 
opatrné.   
 
Jestliže je pokládáno za nezbytné zvýšení dávky o 2,5 mg, je třeba užít jiné lékové formy olanzapinu 
 
 (viz body 4.5 a 5.2).   
 
Pediatrická populace
Podávání olanzapinu dětem a dospívajícím do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti 
a účinnosti nedoporučuje. V krátkodobých studiích u dospívajících byly hlášeny ve srovnání se studiemi u 
dospělých vyšší hodnoty přibývání na váze a hladin lipidů a prolaktinu (viz body 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2). 
 
Způsob podání 
Tabletu dispergovatelnou v ústech je třeba vložit do úst, kde se slinami rychle rozpustí a dá se snadno 
spolknout. Vyjmutí neporušené tablety z úst je obtížné. Vzhledem k tomu, že tablety dispergovatelné 
v ústech jsou křehké, je třeba, aby byly užity ihned po vyjmutí z blistru. Rovněž je možné tabletu 
bezprostředně před užitím rozpustit ve sklenici vody nebo jiném vhodném nápoji (pomerančový nebo 
jablečný džus nebo mléko). Tablety dispergovatelné v ústech se nemají brát do vlhkých rukou, protože se 
mohou rozpadnout.