Omeprazol stada 
 
Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory protonové pumpy;  
ATC kód: A02BC 
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci 
žaludeční  kyseliny.  Omeprazol  je  specifickým  inhibitorem  protonové  pumpy  v  parietální  buňce. 
Účinkuje rychle a reverzibilní kontroly žaludeční kyselé sekrece lze dosáhnout při podávání jednou 
denně. 
 
Omeprazol je slabou bazí a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém 
prostředí intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+K+-ATPázu – protonovou 
pumpu). Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje 
vysoce  účinnou  inhibici  jak  bazální,  tak  stimulované  sekrece  žaludeční  kyseliny  bez  ohledu  na 
vyvolávající podnět. 
 
Farmakodynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na žaludeční sekreci. 
 
Účinek na kyselou žaludeční sekreci 
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a účinnou inhibici denní i noční sekrece 
žaludeční kyseliny s maximálním účinkem po 4 dnech léčby. Jednorázovým podáním omeprazolu mg  je  dosaženo  průměrně alespoň  80 %  snížení  24hodinové  žaludeční  acidity  u  pacientů  s 
duodenálním vředem a průměrného snížení maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %; 
měřeno 24 hodin po aplikaci. 
 
Perorální podání omeprazolu 20 mg jednou denně pacientům s duodenálním vředem udržuje žaludeční 
pH ≥ 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu. 
 
U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol snižuje/normalizuje v závislosti na dávce expozici 
jícnu kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity. 
Inhibice  kyselé  žaludeční  sekrece  je  závislá  na  ploše  pod  křivkou  plazmatických  koncentrací 
omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva. 
 
V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe. 
 
Účinek na H. pylori 
Výskyt  infekce H.  pylori je  vázán  na  vředovou  chorobu  gastroduodena,  včetně duodenálních  a 
žaludečních vředů. H.  pylori je hlavní příčinou vývoje gastritidy. H.  pylori je spolu se žaludeční 
kyselinou nejdůležitějším faktorem ve vývoji vředové choroby gastroduodena. H.  pylori je hlavním 
faktorem v patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vývoje karcinomu 
žaludku. 
 
 
Eradikace H. pylori kombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojením a 
dlouhodobou remisí peptických vředů. 
 
Zkoumány byly režimy kombinující podání dvou léčivých látek a bylo zjištěno, že jsou méně účinné 
než režimy kombinující podání tří léčivých látek. O těchto režimech je třeba uvažovat v případech, 
kdy známá přecitlivělost brání použití režimů kombinujících podávání tří účinných látek. 
 
Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto 
změny jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se 
být reverzibilní. 
 
Snížená  kyselost  žaludečního  obsahu,  vyvolaná  jakýmkoliv  vlivem  včetně  inhibitorů  protonové 
pumpy, má za následek zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. 
Léčba přípravky snižujícími sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko 
gastrointestinálních infekcí např. rody Salmonella nebo Campylobacter. 
 
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v  reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení 
sérové  hladiny  gastrinu.  V  důsledku  snížené  žaludeční  acidity  se  zvyšuje  též  koncentrace  CgA. 
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. 
 
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena 
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně 
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí. 
Pediatrická populace
V nekontrolované klinické studii u dětí (1 až 16 roků) s těžkou refluxní ezofagitidou zlepšoval 
omeprazol v dávce 0,7 až 1,4 mg/kg ezofagitidu v 90 % případů a významně snižoval příznaky refluxu. 
V jednostranně zaslepené studii byly děti s diagnózou refluxní choroby jícnu ve věku 0-24 měsíců 
léčeny  omeprazolem  v  dávce  0,5;  1,0  nebo  1,5  mg/kg.  Po  8  týdnech  léčby se   frekvence 
zvracení/regurgitace snížila o 50 % bez ohledu na podávanou dávku. 
 
Eradikace H. pylori u dětí 
Randomizovaná, dvojitě slepá klinická studie (studie HÉLIOT) podporuje účinnost a akceptovatelnou 
bezpečnost  omeprazolu  v  kombinaci  se  dvěma antibiotiky (amoxicilin  a  klarithromycin)  k  léčbě 
infekce H. pylori u dětí od 4 roků s gastritidou: podíl H. pylori eradikovaných 74,2 % (23/31 pacientů) 
ve  skupině  omeprazol+amoxicilin+klarithromycin  a  9,4  %  (3/32  pacientů)  ve  skupině 
amoxicilin+klarithromycin. Nebyl  však  zaznamenán  prospěch  z  uvedené  léčby,  pokud  jde  o 
dyspeptické obtíže. Studie nedala žádnou informaci týkající se dětí mladších než 4 roky.