Ondansetron kabi 
 
Farmakokinetické  vlastnosti  u  ondansetronu jsou  nezměněné  i  při  opakovaných  dávkách.  Přímá 
souvislost s plazmatickou koncentrací a antiemetickým účinkem nebyla stanovena. 
 
Absorpce
Po  podání  4  mg ondansetronu intravenózní  infuzí  po  dobu  5  minut je  maximální plazmatická 
koncentrace přibližně 65 ng/ml.  
 
Distribuce
Dispozice  ondansetronu v  organismu po perorálním, intramuskulárním (i.m.) a intravenózním (i.v.) 
podání je podobná s distribučním objemem v ustáleném stavu o velikosti přibližně 140 l. Ekvivalentní 
systémové expozice je dosaženo po i.m. a i.v. podání ondansetronu.  
Ondansetron nevykazuje vysoký stupeň vazby na proteiny (70–76%). 
 
Biotransformace
Ondansetron je odstraňován ze systémového oběhu především jaterním metabolizmem prostřednictvím 
četných enzymatických cest. Nepřítomnost enzymu CYP2D6  (debrisochinový polymorfismus) nemá 
vliv na farmakokinetiku ondansetronu. 
 
Eliminace
Méně než 5 % absorbované dávky je vyloučeno v nezměněné formě močí. Terminální poločas je kolem 
hodin. 
 
Speciální populace 
Děti a dospívající (ve věku od 1 měsíce do 17 let)
U pediatrických pacientů ve věku od 1 do 4 měsíců (n=19), kteří podstoupili chirurgický zákrok, byla 
clearance vztažená na tělesnou hmotnost přibližně o 30 % nižší než u pacientů ve věku od 5 do měsíců (n=22), ale srovnatelná s pacienty ve věku 3 až 12 let. U populace pacientů ve věku 1 až 4 měsíců 
byl nalezen průměrný biologický poločas 6,7 hod ve srovnání s 2,9 hodinami u pacientů ve věku 5 až měsíců a ve věku 3–12 let. Rozdíly ve farmakokinetických parametrech u populace pacientů ve věku až 4 měsíců mohou být částečně vysvětleny vyšším podílem celkové tělesné vody u novorozenců a 
kojenců a vyšším distribučním objemem ve vodě rozpustné léky, jako je ondansetron. 
 
U pediatrických pacientů ve věku 3 až 12 let, podstupujících plánovaný chirurgický zákrok v celkové 
anestezii, byly absolutní hodnoty jak clearance, tak distribučního objemu ondansetronu sníženy ve 
srovnání s hodnotami u dospělých pacientů. Oba parametry se zvyšovaly lineárně s tělesnou hmotností a 
u dětí ve věku 12 let dosahovaly hodnot jako u mladých dospělých. Po normalizaci hodnot clearance a 
distribučního objemu podle tělesné hmotnosti, byly hodnoty těchto parametrů podobné mezi různými 
věkovými skupinami populace. Dávkování  stanovované  na  základě  tělesné  hmotnosti  kompenzuje 
změny související s věkem a je účinné ve standardizaci systémové expozice u pediatrických pacientů. 
 
Populační farmakokinetická analýza po intravenózním podání ondansetronu byla  provedena  u  subjektů (u onkologických pacientů, pacientů po operaci a zdravých dobrovolníků) ve věku od 1 měsíce 
do 44 let. Na základě této analýzy byla systémová expozice (AUC) ondansetronu po perorálním nebo 
i.v. podání u dětí a dospívajících srovnatelná jako u dospělých, s výjimkou kojenců ve věku od 1 do měsíců. Distribuční objem odpovídal věku a byl nižší u dospělých než u kojenců a dětí. Clearance 
odpovídala tělesné hmotnosti ale nikoli věku s výjimkou kojenců ve věku 1 až 4 měsíců. Je obtížné určit, 
zda-li došlo k dalšímu snížení clearance v souvislosti s věkem u kojenců ve věku 1 až 4 měsíců nebo šlo 
12 / 
jen o rozptyl spojený s nízkým počtem subjektů v této věkové skupině. Jelikož pacienti mladší 6 měsíců 
budou dostávat při PONZ pouze jednotlivou dávku, snížená clearance pravděpodobně nebude klinicky 
relevantní. 
 
Starší pacienti
V časných studiích fáze I na zdravých starších dobrovolnících byl pozorován s věkem související mírný 
pokles clearance ondansetronu a nárůst jeho biologického poločasu. Široká interindividuální variabilita 
však vedla ke značným překryvům farmakokinetických parametrů mezi mladšími (≤ 65 let) a staršími 
osobami  (≥ 65  let)  a celkově nebyly pozorovány žádné rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti mezi 
mladšími a  staršími onkologickými  pacienty,  zařazenými  do  CINV  klinických  studií, které  by 
podporovaly  odlišné  dávkování  u  starších  pacientů. Na  základě  nedávno  provedených modelů 
plasmatické  koncentrace  ondansetronu  a  odpovědi  na  jeho  expozici  se  předpokládá  větší  vliv 
ondansetronu na QTcF u pacientů ≥ 75 let než u mladších dospělých. Speciální informace o dávkování 
jsou uvedeny u pacientů starších 65 let a u pacientů starších 75 let (viz bod 4.2). 
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearence kreatininu 15–60 ml/min) jsou jak systémová clearence, 
tak distribuční objem sníženy po intravenózní aplikaci ondansetronu. Výsledkem je mírný klinicky 
nevýznamný nárůst eliminačního poločasu (5,4 hodin). Studie u pacientů s těžkou poruchou funkce 
ledvin, kteří jsou na  pravidelné  hemodialýze (studie  mezi  dialýzami)  ukázala,  že  farmakokinetika 
ondansetronu je po i.v. podání prakticky nezměněna. 
 
Porucha funkce jater
U pacientů  s  těžkou  poruchou funkce  jater je  systémová clearance ondansetronu  značně snížena 
eliminačním poločas prodloužen (15–32 hodin).  
 
Rozdíly mezi pohlavími
Při podávání ondansetronu byly prokázány rozdíly v závislosti na pohlaví. Ženy vykazují větší míru a 
rozsah absorpce po podání perorální dávky a nižší systémovou clearence a distribuční objem (vztaženo 
na jednotku tělesné hmotnosti).