Ospamox 
 
Hypersenzitivní reakce
Před zahájením léčby amoxicilinem je nutné získat podrobnou anamnézu zejména s ohledem na 
předchozí hypersenzitivní reakce na peniciliny, cefalosporiny nebo další beta-laktamová antibiotika (viz 
body 4.3 a 4.8).  
U pacientů léčených peniciliny byly hlášeny závažné a v ojedinělých případech fatální hypersenzitivní 
reakce (včetně anafylaktoidních reakcí a závažných kožních nežádoucích účinků). Hypersenzitivní 
reakce mohou také progredovat do Kounisova syndromu, závažné alergické reakce, která může vést k 
infarktu  myokardu  (viz  bod  4.8). Uvedené reakce  se vyskytují  spíše u osob s hypersenzitivitou 
v anamnéze, které udávají hypersenzitivitu na penicilin nebo trpí atopickým ekzémem. Dojde-li  k 
alergické reakci, musí se léčba amoxicilinem ihned přerušit a zahájí se vhodná alternativní léčba. 
 
Necitlivé mikroorganismy
Amoxicilin není vhodný k léčbě některých typů infekcí s výjimkou případů, kdy  je prokázáno, že 
patogen je susceptibilní a je velká pravděpodobnost že patogen bude vhodný k léčbě amoxicilinem (viz 
bod 5.1). Toto platí obzvláště v případě léčby pacientů s infekcemi močových cest a závažnými 
infekcemi ucha a nosu a krku. 
  
Křeče 
Ke křečím může dojít u pacientů s poruchou renálních funkcí nebo u těch, kteří užívající vysoké dávky 
nebo  u  pacientů  s  predispozicemi  (např.  anamnéza  křečí,  léčená  epilepsie  nebo  meningeálním 
onemocněním (viz bod 4.8). 
 
Poruchy funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin má být dávka upravena podle stupně poškození (viz bod 4.2.). 
 
Kožní reakce 
Výskyt horečnatého generalizovaného erytému s tvorbou pustul na začátku léčby může být příznakem 
akutní generalizované exantematózní pustulózy (AEGP, viz bod 4.8). Tato reakce vyžaduje ukončení 
léčby amoxicilinem a kontraindikuje následné podání.  
Amoxicilinu je třeba se vyhnout při podezření na infekční mononukleózu, neboť po léčbě amoxicilinem 
byla u pacientů s touto diagnózou pozorována morbiliformní vyrážka. 
 
Jarisch-Herxheimerova reakce
Jarisch-Herxheimerova reakce byla pozorována po léčbě Lymské nemoci amoxicilinem (viz bod 4.8). 
Vyplývá to přímo z baktericidní aktivity amoxicilinu na původce Lymské nemoci, spirochetu Borrelia 
burgdorferi. Pacienti mají být ujištěni, že se jedná o běžný jev, který obvykle sám odezní důsledkem 
antibiotické léčby Lymské boreliózy. 
 
Přerůstání necitlivých mikroorganismů
Dlouhodobé užívání může v některých případech vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. 
 
Kolitida související s podáváním antibiotik byla hlášena téměř u všech antibakteriálních agens a 
závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující (viz bod 4.8). Proto je důležité zvážit tuto 
diagnózu u pacientů s průjmem, který se vyskytne během nebo následně po podání jakýchkoliv 
antibiotik. Pokud by došlo ke vzniku kolitidy související s podáváním antibiotik, léčba amoxicilinem 
má být okamžitě přerušena. Má být konzultován lékař a zahájena odpovídající léčba. Antiperistaltické 
léčivé přípravky jsou v této situaci kontraindikovány. 
 
Syndrom enterokolitidy vyvolaný léky (DIES) byl hlášen hlavně u dětí léčených amoxicilinem (viz bod 
4.8). DIES je alergická reakce, jejímž hlavním příznakem je prodloužené zvracení (1-4 hodiny po užití 
léčivého přípravku) při absenci alergických kožních nebo respiračních příznaků. Mezi další příznaky 
může patřit bolest břicha, průjem, hypotenze nebo leukocytóza s neutrofilií. Vyskytly se závažné 
případy včetně progrese do šoku. 
 
Dlouhodobá léčba
Pravidelné hodnocení funkcí orgánových systémů; včetně funkce ledvin, jater a krvetvorné funkce je 
vhodné v průběhu dlouhodobé léčby. Byly hlášeny zvýšené hladiny jaterních enzymů a změny krevního 
obrazu (viz bod 4.8). 
 
Antikoagulancia
Prodloužení protrombinového času bylo vzácně hlášeno u pacientů užívajících amoxicilin. Pokud jsou 
současně předepisována antikoagulancia, mají být provedena vhodná monitorování. Úprava dávkování 
perorálních antikoagulancií může být nezbytná k udržení požadované úrovně antikoagulace (viz body