Paclitaxel ebewe 
 
Plazmatická koncentrace paklitaxelu po nitrožilním podání bifázicky klesá. 
  
Farmakokinetika  paklitaxelu byla zjišťována po 3- a  24hodinové infuzi dávek  135  a  175  mg/m2. Střední 
terminální poločas byl 3,0 až 52,7 hodin a střední nekompartmentově odvozená hodnota celkové tělesné 
clearance byla 11,6 až 24,0 l/h/m2; celková tělesná clearance se snižovala se zvýšením koncentrací v plazmě. 
Střední distribuční objem v rovnovážném stavu byl 198 až 688 l/m2, což svědčí o rozsáhlé extravaskulární 
distribuci  a/nebo  vázání v  tkáních.  Zvýšení  dávek  při  3hodinové  infuzi  mělo  za  následek  nelineární 
farmakokinetiku. Při zvýšení dávky o 30 % z 135 mg/m2 na 175 mg/m2 se Cmax zvýšila o 75 % a AUC0-∞ o 
81 %. 
  
Po intravenózním podání 100 mg/m2 3hodinovou infuzí 19 pacientům s KS byla Cmax 1 530 ng/ml (rozmezí 
761-2860 ng/ml) a střední AUC 5619 ng/h/ml (rozmezí 2609 – 9428 ng/h/ml). Clearance  byla  20,6 l/h/m(rozmezí 11-38) a distribuční objem byl 291 l/m2 (rozmezí 121-638). Terminální eliminační poločas byl 
v průměru 23,7 hodiny (rozmezí 12-33). 
 
Bylo  zjištěno,  že  intraindividuální  systémová  expozice  paklitaxelu  u  jednotlivých  pacientů  kolísala  jen 
minimálně. Kumulace paklitaxelu při opakovaných léčebných kurzech nebyly zjištěny. 
  
In vitro studie vazby na sérové proteiny ukazují, že 89-98 % paklitaxelu je vázáno na proteiny. Cimetidin, 
ranitidin, dexametazon či difenhydramin vazbu paklitaxelu na proteiny neovlivnily. 
  
Distribuce  a  metabolismus  paklitaxelu  u  člověka  nebyly  plně  objasněny.  Kumulativní  vylučování 
nezměněného paklitaxelu v moči je v průměru 1,3 % až 12,6 % dávky, což svědčí o rozsáhlé extrarenální 
clearance.  Metabolismus  v játrech  a  biliární  clearance  asi  představují  hlavní  mechanismus  eliminace 
paklitaxelu. Paklitaxel se primárně metabolizuje účinkem enzymů systému cytochromu P450. V průměru % radioaktivně označené dávky paklitaxelu bylo vyloučeno stolicí ve formě 6alfa-hydroxypaklitaxelu, 2 % ve 
formě 3'p-dihydroxypaklitaxelu a 6 % ve formě 6α-3'p-dihydroxypaklitaxelu. Vznik těchto hydroxylovaných 
metabolitů katalyzuje CYP2C8, resp. jak izoenzym 2C8, tak i 3A4. Účinky renální či hepatální insuficience 
na eliminaci paklitaxelu po 3hodinové infuzi nebyly zjišťovány. Při podání dávek 135 mg/m2 paklitaxelu ve 
formě  3hodinové  infuze  ležely  hodnoty  farmakokinetických  parametrů  u  hemodialyzovaného  pacienta 
v rozsahu hodnot nalezených u nedialyzovaných pacientů. 
  
V klinických studiích, v nichž byl podáván současně paklitaxel a doxorubicin, byla distribuce a eliminace 
doxorubicinu a jeho metabolitů prodloužena. Pokud se paklitaxel podal ihned po doxorubicinu, bylo celkové 
množství paklitaxelu v plazmě o 30 % vyšší než při jeho podání až za 24 hodin po doxorubicinu. 
 
Před použitím paklitaxelu v kombinacích s dalšími léčivy si, prosím, přečtěte Souhrn údajů o přípravcích 
cisplatina, doxorubicin nebo trastuzumab pro informaci o použití těchto látek.