Palexia 
 
Centrálně působící léčivé přípravky / látky tlumící centrální nervový systém (CNS), včetně alkoholu a 
narkotik tlumících CNS  
Současné užívání přípravku  PALEXIA  spolu  se sedativními  léčivými  přípravky, jako jsou 
benzodiazepiny, nebo jiná  léčiva  tlumící dýchání nebo CNS  (jiné  opioidy, antitusika nebo 
substituční léčba, barbituráty, antipsychotika,  H1-antihistaminika, alkohol) zvyšuje riziko sedace, 
respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního tlumivého účinku na CNS. Proto, pokud se 
zvažuje kombinovaná léčba přípravkem PALEXIA s látkou tlumící dýchání nebo CNS  je třeba 
zvážit snížení dávky a omezit dobu souběžného užívání (viz bod 4.4). Současné užívání opioidů a 
gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese a 
úmrtí. 
 
Smíšení agonisté/antagonisté 
Při  podávání  přípravku  PALEXIA  spolu  se  smíšenými   agonisty/antagonisty μ-opioidních 
receptorů (např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty μ –opioidních receptorů (např. 
buprenorfin) je třeba postupovat s opatrností (viz také bod 4.4). 
 
Přípravek PALEXIA může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí selektivních inhibitorů 
zpětného  vychytávání  serotoninu  (SSRI),  inhibitorů  zpětného  vychytávání  serotoninu a 
noradrenalinu (SNRI), tricyklických antidepresiv, antipsychotik a jiných léčivých přípravků, které 
snižují práh pro vznik křečí. 
 
Při léčbě tapentadolem byl hlášen vznik serotoninového syndromu časově související s užitím v 
kombinaci se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou selektivní  inhibitory zpětného 
vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) 
a tricyklická antidepresiva. Serotoninový syndrom je pravděpodobný, jestliže je pozorován jeden z 
následujících symptomů: 
 
• Spontánní myoklonus 
• Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností nebo pocením 
• Tremor a hyperreflexie 
• Hypertonie a tělesná teplota > 38°C a indukovatelný oční myoklonus. 
 
Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na 
povaze a závažnosti příznaků. 
 
Tapentadol se z organismu vylučuje především konjugací s kyselinou glukuronovou pomocí 
uridindifosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a 
UGT2B7. Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů (např. ketokonazolem, 
flukonazolem, kyselinou meklofenamovou) může proto vést ke zvýšené systémové expozici 
tapentadolu (viz bod 5.2). Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace, 
je možnost interakcí u dospělých nízká. 
 
Bylo zjištěno, že tapentadol podávaný in vitro neindukuje ani neinhibuje žádný z hlavních 
izoenzymů CYP, včetně CYP3A4. 
 
U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně 
podávaných přípravků, které jsou silnými induktory enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka 
tečkovaná), protože to může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků. 
 
Přípravek PALEXIA se nemá podávat pacientům, kteří užívají nebo  v posledních 14 dnech užívali 
inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), a to z důvodu možného aditivního účinku na koncentrace 
noradrenalinu v synapsích,  což  může  vést  k nežádoucím  kardiovaskulárním účinkům,  např. 
hypertenzní krizi. 
 
Pediatrická populace
Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace, je možnost interakcí u dětí 
starších 5 měsíců nízká (viz bod 4.2).